Praha - Čtyřiadevadesátiletá Jarmila H. se v pražské Thomayerově nemocnici léčila hned třikrát v průběhu několika týdnů. V létě 2015 tam žena zemřela. Podle dcery Hany Kuncové však bylo úmrtí matky předčasné, tvrdí totiž, že se nemocnice o matku nestarala správně. Kvůli údajně špatné péči se obrátila na policii a poté i na pražský magistrát, který jí dal za pravdu.
Hlavní město uznalo, že personál nemocnice málo sledoval změny na těle pacientky, špatně vedl zdravotní záznamy a dopustil, aby se jí udělaly proleženiny. A dalo za to nemocnici pokutu.
"Maminka tady klidně mohla být i několik dalších měsíců, kdyby se o ni správně starali a kontrolovali jí proleženiny, které jí způsobili při předchozí hospitalizaci," říká bývalá dětská zdravotní sestra Hana Kuncová, podle níž nejde zdaleka jen o případ její matky.
Proleženiny, které záhy postihla infekce rezistentního zlatého stafylokoka, se dostaly do neléčitelného stavu, tkáň odumírala a Jarmila H. nakonec zemřela.
Umírá, ale je konec návštěv
Podle dcery Jarmilu H. nechtěl personál nemocnice řádně kontrolovat právě kvůli infekci, kvůli níž ležela v izolaci. "Když jsem ji měla doma a starala se o ni, nutila jsem ji chodit, aby se jí proleženiny nedělaly. Když se vrátila podruhé z nemocnice, měla je všude," dodává dcera.
Zatímco policie trestní oznámení Hany Kuncové odložila, pražský magistrát jí dal za pravdu. "Předložená zdravotní dokumentace nebyla v některých částech vedena v souladu s platnou legislativou. Poskytovaná ošetřovatelská péče rovněž vykazovala nedostatky, jelikož nezohledňovala v některých aspektech celkový zdravotní stav pacientky, věk, ošetřovatelské problémy a potřeby," napsal ředitel odboru správních činností ve zdravotnictví a sociální péči Josef Vacek.
Pochybení nemocnice potvrzuje i mluvčí magistrátu Vít Hofman. "Nemocnice nedostatečně kontrolovala změny na těle pacientky a nedostatečně vedla zdravotní záznamy," řekl s tím, že šlo o vážně nemocnou pacientku, u které se daly komplikace do určité míry předpokládat.
Město Thomayerově nemocnici udělilo pokutu, její výši však mluvčí prozradit nechtěl. Horní hranice je až půl milionu korun, podle Hofmana ale nemocnice dostala pokutu u spodní hranice, což mohou být jednotky tisíc korun.
"Současně je magistrát toho názoru, že nelze jednoznačně konstatovat, že by shledané nedostatky v péči měly na vlastní vývoj onemocnění pacientky a jeho výsledek rozhodující vliv," stojí v rozhodnutí magistrátu.
Magistrát nemocnici také nařídil, aby personál proškolila v řádném vedení zdravotnické dokumentace, v péči o pacienty s proleženinami, ale i v tom, jak se chovat k umírajícímu a k jeho blízkým.
Dcera si totiž nestěžovala pouze na špatnou zdravotnickou péči, ale i na přístup zdravotníků v době, kdy maminka umírala. Personál Thomayerovy nemocnice jí údajně nedovolil zůstat u lůžka.
"Nerozuměla jsem tomu. Personál mě den před její smrtí vyhazoval z nemocnice, že je konec návštěvních hodin, křičeli na mě, ať už odejdu. Pak přišel lékař, píchl jí morfium a řekl mi, že umírá. Ani primář mi nechtěl dovolit, abych zůstala u ní…" popisuje Kuncová.
Nedostatečná péče
Kuncová řešila případ své matky s Davidem Marxem, ředitelem Spojené akreditační komise, která se v Česku stará o zvyšování kvality zdravotní péče. Něco takového se podle něj v kvalitní nemocnici stávat nesmí.
"V případě dekubitů (proleženin) by se mělo začít s mobilizací pacientů, masírováním, polohováním a tak dále. Nevím, zda tohle je výjimečná nebo typická situace v Thomayerově nemocnici. Ale v kvalitní a správně řízené nemocnici tohle není a neměla by být standardní péče," řekl redakci Marx.
Podobný názor zastává i přednostka Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. lékařské fakulty Jolana Těšinová. "Proleženiny pacient mít nesmí. V nemocnici k nim dojít nemá. Pokud se proleženiny objeví, jde o selhání ošetřovatelské péče," říká Těšinová.
Úmrtí Jarmily H. řešilo kvůli stížnosti i vedení Thomayerovy nemocnice, podle něj však nedošlo k žádnému pochybení. "Jediným problémem byly drobné administrativní nedostatky ve vedení zdravotnické dokumentace, což však nemělo na kvalitu péče o pacientku žádný vliv," řekl redakci mluvčí nemocnice Filip Matějů.
Proleženiny se mohou objevit u pacientů, kteří jsou upoutáni na lůžko či invalidní vozík. Jde o poškození kůže a podkožních tkání ve chvíli, kdy se nedostatečně prokrvují. Následně může dojít až k odumření tkáně. Navíc roste riziko infekce. Nemocnice nahlásí Ústavu zdravotnických informací a statistiky zhruba devět tisíc případů proleženin za pololetí. V přepočtu na tisíc pacientů jsou nejčastější v nemocnicích následné péče a léčebnách pro dlouhodobě nemocné.