Na to, abyste umřeli, máte třicet dní. Po této lhůtě přestává pojišťovna platit péči o vás v hospicu

Kateřina Frouzová Jan Kočenda, Kateřina Frouzová
14. 7. 2017 5:30
Pokud pacient v pilotním programu domácí paliativní péče nezemře do třiceti dnů, pojišťovna přestává hradit vynaloženou péči a hospice musejí shánět peníze u nadací či po sponzorech. Zástupcům mobilních hospiců se tento limit nelíbí a říkají, že jim komplikuje už tak složitou situaci. Ministerstvo zdravotnictví si problém uvědomuje a snaží se vymyslet vhodnou alternativu. Podle Všeobecné zdravotní pojišťovny ale třicetidenní lhůtu jako problém nevidí.
Foto: Thinkstock

Praha - Lidé z mobilního hospice na Zlínsku docházeli půl roku domů ošetřovat mladého muže, který umíral na nevyléčitelnou chorobu plic. Stát jim ale proplatil pouze prvních 30 dní péče, peníze na dalších pět měsíců musel hospic shánět jinde.

Případ ukázal na to, že financování této služby provází vážný problém. Třicetidenní lhůtu totiž přežije více než desetina pacientů, často i kvůli tomu, že se jim po návratu do domácího prostředí udělá lépe. V takových situacích ale musí vedení hospiců shánět peníze u nadací či po sponzorech, případně si péči musí platit sám pacient, pojišťovna po uplynutí měsíce neuhradí nic.

Všeobecná zdravotní pojišťovna hospicovou péči platí v rámci pilotního projektu, jehož vyhodnocení má příští rok pomoci ministerstvu zdravotnictví nastavit pravidla pro všechny hospice - kamenné i ty mobilní. A třicetidenní lhůta má být pojistkou proti tomu, aby zařízení uměle nenatahovala délku péče.

"Pilotní projekt ukázal, že hospice rozhodně nemají tendenci podvádět. Třicetidenní lhůta je v mnoha ohledech nešťastná a neobhajitelná," zdůraznil psycholog a ředitel Centra paliativní péče Martin Loučka.

Lékaři tak pro hospice vybírají pacienty, kteří podle diagnózy do třiceti dnů zemřou. "Je to špatné jak pro nás, tak pro pacienty. Ti se budou do péče zařazovat až ve velmi pokročilých stádiích. Po třiceti dnech pak bude záležet, jestli péči uhradí pacienti, nebo službu zaplatí hospic ze svých zdrojů," stěžuje si vedoucí lékařka domácího hospice v Brně Regina Slámová. Denní náklady na péči pacienta se přitom pohybují v rozmezí od 1500 do 2000 korun.

Průměrná délka života pacientů v pilotním programu byla zhruba patnáct dnů, avšak 12,5 procenta nemocných limit třiceti dní přežilo. Často proto, že se jim udělalo mezi blízkými lépe. "Když pacient přijede domů, tak se stává, že rozkvete. I když se jeho stav nelepší, tak délka života je trochu delší než v nemocnici," řekla ředitelka mobilního hospice Nejste sami Kateřina Tichá.

Ministerstvo zdravotnictví si svízelnou situaci uvědomuje a řešilo ji i v úterý na poradě vedení úřadu. "Je to problém. I proto, že limit třiceti dní se nedá do vyhlášky dát, protože by to mohlo být protiústavní," upozornil ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD).

Trvá však na tom, že je nutné úhradu hospicové péče časově omezit, protože pro pojišťovnu vyjde dráž než pobyt v léčebnách dlouhodobě nemocných. "Tyto větší peníze by si pak mohly nárokovat i LDN a toho se bojíme. Musíme to nějak vymyslet, protože to jinak skončí finančním malérem," dodal Ludvík.

Ministerstvo navrhuje, aby po třiceti dnech lékař znovu posuzoval, zda má pacient na mobilní hospicovou péči i nadále nárok. Pojišťovna by tak měla možnost jednotlivé případy zkontrolovat.

Všeobecné zdravotní pojišťovně se ale hranice třiceti dní nijak problematická nezdá. Podle Lucie Krausové z tiskového oddělení VZP se pojišťovna opírá o svá data a klinické zkušenosti lékařů zaměřených na paliativní péči.

Šéf Centra paliativní péče Loučka dodal, že nechce pilotní projekt kritikou poškodit, ale opravit. "Veřejná zdravotní pojišťovna udělala dobrý krok. Jako jediná se do pilotního programu zapojila," vysvětlil.

Kamenné ani mobilní hospice dosud nebyly definované v zákoně, což komplikovalo péči o umírající. Až letos na jaře sněmovnou prošla novela zákona o zdravotních službách.

Aby pacienti měli od roku 2018 nárok na hospicovou péči, bude ještě ministerstvo zdravotnictví vydávat dvě vyhlášky. V jedné definuje podmínky, jako je vzdělání personálu hospiců, v úhradové vyhlášce, jejíž znění bude pro problematický třicetidenní limit klíčové, nastaví systém plateb za umírající pacienty.

V Německu nebo Rakousku pojišťovny snižují výši tohoto příspěvku v poměru k délce hospitalizace. Pokud je v péči pacient déle, pojišťovna snižuje úhradu této péče.

Podle výzkumu neziskové organizace Cesty domů chce 78 procent lidí dožít v domácím prostředí. V současné době však lidé umírají převážně na akutním lůžku v nemocnici, v domovech pro seniory nebo v léčebnách dlouhodobě nemocných. Pouze 2 procenta lidí umírají v hospicích.

Každý tam musíme. Dojemný spot s poselstvím od lidí, kteří jsou smíření se smrtí. | Video: Asociace poskytovatelů hospicové paliativní péče
 

Právě se děje

před 57 minutami

Na Novém Zélandu schválili v referendu eutanazii a odmítli rekreační marihuanu

Novozélanďané schválili v referendu legalizaci eutanazie, odmítli ale legalizovat marihuanu pro rekreační účely. Vyplývá to z předběžných výsledků, které dnes zveřejnila místní volební komise. Konečné výsledky budou k dispozici až příští týden. Podle listu The New Zealand Herald je ale možnost, že budou příznivci marihuany nakonec přece jen slavit vítězství, nepatrná.

Obyvatelé Nového Zélandu v obou referendech hlasovali 17. října, kdy se konaly i parlamentní volby. V nich zvítězila Strana práce dosavadní premiérky Jacindy Ardernové.

Podle předběžných výsledků, které dnes zveřejnila volební komise, se pro legalizaci eutanazie vyslovilo 65,2 procenta voličů. Legalizaci marihuany pro rekreační účely odmítlo 53,1 procenta hlasujících.

Nyní zbývá sečíst ještě asi 17 procent odevzdaných hlasů. Jedná se z velké části o hlasy Novozélanďanů žijících v zahraničí. Konečné výsledky obou referend by měly být k dispozici 6. listopadu.

Podle novozélandských médií je výsledek v případě hlasování o eutanazii prakticky jistý. Dodatečný téměř půl milion hlasů by ještě mohl změnit výsledek referenda o marihuaně, šance je ale podle médií relativně nízká.

Mluvčí novozélandské premiérky k výsledkům referend uvedla, že Ardernová v obou případech hlasovala pro legalizaci. Před samotným hlasováním předsedkyně vlády odmítla říci, jak bude sama hlasovat. "Po zveřejnění konečných výsledků příští týden bude postupovat v souladu s vůli lidu," řekla premiérčina mluvčí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy