Na to, abyste umřeli, máte třicet dní. Po této lhůtě přestává pojišťovna platit péči o vás v hospicu

Kateřina Frouzová Jan Kočenda, Kateřina Frouzová
14. 7. 2017 5:30
Pokud pacient v pilotním programu domácí paliativní péče nezemře do třiceti dnů, pojišťovna přestává hradit vynaloženou péči a hospice musejí shánět peníze u nadací či po sponzorech. Zástupcům mobilních hospiců se tento limit nelíbí a říkají, že jim komplikuje už tak složitou situaci. Ministerstvo zdravotnictví si problém uvědomuje a snaží se vymyslet vhodnou alternativu. Podle Všeobecné zdravotní pojišťovny ale třicetidenní lhůtu jako problém nevidí.
Foto: Thinkstock

Praha - Lidé z mobilního hospice na Zlínsku docházeli půl roku domů ošetřovat mladého muže, který umíral na nevyléčitelnou chorobu plic. Stát jim ale proplatil pouze prvních 30 dní péče, peníze na dalších pět měsíců musel hospic shánět jinde.

Případ ukázal na to, že financování této služby provází vážný problém. Třicetidenní lhůtu totiž přežije více než desetina pacientů, často i kvůli tomu, že se jim po návratu do domácího prostředí udělá lépe. V takových situacích ale musí vedení hospiců shánět peníze u nadací či po sponzorech, případně si péči musí platit sám pacient, pojišťovna po uplynutí měsíce neuhradí nic.

Všeobecná zdravotní pojišťovna hospicovou péči platí v rámci pilotního projektu, jehož vyhodnocení má příští rok pomoci ministerstvu zdravotnictví nastavit pravidla pro všechny hospice - kamenné i ty mobilní. A třicetidenní lhůta má být pojistkou proti tomu, aby zařízení uměle nenatahovala délku péče.

"Pilotní projekt ukázal, že hospice rozhodně nemají tendenci podvádět. Třicetidenní lhůta je v mnoha ohledech nešťastná a neobhajitelná," zdůraznil psycholog a ředitel Centra paliativní péče Martin Loučka.

Lékaři tak pro hospice vybírají pacienty, kteří podle diagnózy do třiceti dnů zemřou. "Je to špatné jak pro nás, tak pro pacienty. Ti se budou do péče zařazovat až ve velmi pokročilých stádiích. Po třiceti dnech pak bude záležet, jestli péči uhradí pacienti, nebo službu zaplatí hospic ze svých zdrojů," stěžuje si vedoucí lékařka domácího hospice v Brně Regina Slámová. Denní náklady na péči pacienta se přitom pohybují v rozmezí od 1500 do 2000 korun.

Průměrná délka života pacientů v pilotním programu byla zhruba patnáct dnů, avšak 12,5 procenta nemocných limit třiceti dní přežilo. Často proto, že se jim udělalo mezi blízkými lépe. "Když pacient přijede domů, tak se stává, že rozkvete. I když se jeho stav nelepší, tak délka života je trochu delší než v nemocnici," řekla ředitelka mobilního hospice Nejste sami Kateřina Tichá.

Ministerstvo zdravotnictví si svízelnou situaci uvědomuje a řešilo ji i v úterý na poradě vedení úřadu. "Je to problém. I proto, že limit třiceti dní se nedá do vyhlášky dát, protože by to mohlo být protiústavní," upozornil ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD).

Trvá však na tom, že je nutné úhradu hospicové péče časově omezit, protože pro pojišťovnu vyjde dráž než pobyt v léčebnách dlouhodobě nemocných. "Tyto větší peníze by si pak mohly nárokovat i LDN a toho se bojíme. Musíme to nějak vymyslet, protože to jinak skončí finančním malérem," dodal Ludvík.

Ministerstvo navrhuje, aby po třiceti dnech lékař znovu posuzoval, zda má pacient na mobilní hospicovou péči i nadále nárok. Pojišťovna by tak měla možnost jednotlivé případy zkontrolovat.

Všeobecné zdravotní pojišťovně se ale hranice třiceti dní nijak problematická nezdá. Podle Lucie Krausové z tiskového oddělení VZP se pojišťovna opírá o svá data a klinické zkušenosti lékařů zaměřených na paliativní péči.

Šéf Centra paliativní péče Loučka dodal, že nechce pilotní projekt kritikou poškodit, ale opravit. "Veřejná zdravotní pojišťovna udělala dobrý krok. Jako jediná se do pilotního programu zapojila," vysvětlil.

Kamenné ani mobilní hospice dosud nebyly definované v zákoně, což komplikovalo péči o umírající. Až letos na jaře sněmovnou prošla novela zákona o zdravotních službách.

Aby pacienti měli od roku 2018 nárok na hospicovou péči, bude ještě ministerstvo zdravotnictví vydávat dvě vyhlášky. V jedné definuje podmínky, jako je vzdělání personálu hospiců, v úhradové vyhlášce, jejíž znění bude pro problematický třicetidenní limit klíčové, nastaví systém plateb za umírající pacienty.

V Německu nebo Rakousku pojišťovny snižují výši tohoto příspěvku v poměru k délce hospitalizace. Pokud je v péči pacient déle, pojišťovna snižuje úhradu této péče.

Podle výzkumu neziskové organizace Cesty domů chce 78 procent lidí dožít v domácím prostředí. V současné době však lidé umírají převážně na akutním lůžku v nemocnici, v domovech pro seniory nebo v léčebnách dlouhodobě nemocných. Pouze 2 procenta lidí umírají v hospicích.

Každý tam musíme. Dojemný spot s poselstvím od lidí, kteří jsou smíření se smrtí. | Video: Asociace poskytovatelů hospicové paliativní péče
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 9 minutami

Stát odebral 13 firmám kapacitu pro skladování v nevyužívaných zásobnících. Mezi nimi je i firma, kterou spoluvlastní Gazprom

Stát odebral 13 firmám kapacitu pro skladování plynu v zásobnících, kterou nevyužívaly. O kapacitu přišla mimo jiné Moravia Gas Storage, kterou spoluvlastní ruský Gazprom. Firmy přišly o kapacitu v celkovém objemu 261 milionů metrů krychlových plynu. Informoval o tom David Hluštík z ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Roční spotřeba plynu v ČR činí asi 9,4 miliardy metrů krychlových plynu, z Ruska pochází zhruba 98 procent.

Stát využil nový princip "use it or lose it", tedy "využívej to, nebo o to přijdeš". Zavedla ho novela energetického zákona, kterou v červnu podepsal prezident Miloš Zeman. Obchodníci s plynem, kteří nevyužijí svou rezervovanou kapacitu v zásobnících plynu v požadovaném minimálním množství, mohou o část této kapacity přijít.

Podle zákona mají nyní provozovatelé zásobníků za povinnost pořádat aukce s nulovou nebo zápornou vyvolávací cenou, v jejichž rámci bude odebraná kapacita nabízena případným zájemcům. Znamená to, že obchodníci by skladovali plyn zadarmo, nebo by za skladování dostávali zaplaceno. Podle informací ministerstva se první aukce pořádané společností Moravia Gas Storage nikdo nezúčastnil.

Zdroj: ČTK
před 12 minutami

Policie na Jihlavsku pátrá po tříletém chlapci, odvezla ho matka, nemá ho v péči

Policie vyhlásila celostátní pátrání po tříletém chlapci Oliveru Surowieckém. V pondělí ho odvedla jeho pětadvacetiletá matka, ačkoliv je dítě rozhodnutím soudu svěřené do péče jiné blízké příbuzné. Chlapce měla žena předat v Jihlavě jeho babičce. Místo toho ho odvedla a o sobě ani o dítěti nedala žádnou zprávu. Lidé, kteří o chlapci něco vědí, mohou volat na tísňovou linku 158. V úterý to uvedla policejní mluvčí Jana Kroutilová.

Žena se synem podle zjištění policie kolem 19:00 v jihlavské ulici Matky Boží nastoupila do modrého auta Škoda Octavia kombi s registrační značkou 7AH9842, s nímž odjeli.

Chlapec je vysoký asi 70 centimetrů, je štíhlý. Má hnědé oči a plavé krátké vlasy. Na sobě měl modré krátké kalhoty, modré tričko s potiskem a modrobílé tenisky.

Žena je vysoká 161 centimetrů, má hubenou postavu. Má modré oči a rovné dlouhé plavé vlasy. Na zápěstí má jizvy a na zádech vytetovaný maják s andělskými křídly. Na sobě měla černou bundu, triko s obrázky mimozemšťanů a riflové krátké kalhoty.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 31 minutami

Pražská burza po více než dvou hodinách obnovila obchodování. Nefungovala kvůli technickým problémům

Pražská burza cenných papírů obnovila obchodování, úterní výpadek trval asi 2,5 hodiny. Burza o tom informovala na svých internetových stránkách. Burza o tom informovala na svém webu.

Důvodem přerušení obchodování byly problémy komunikačního připojení, sdělil mluvčí burzy Jiří Kovařík. Burza přerušila obchodování v 10:19, obchodování se všemi produkty bylo obnoveno od 13:00. Burza zároveň upozornila, že z technických důvodů zatím nejsou na jejím webu zobrazována aktuální data z obchodování.

Zdroj: ČTK
před 34 minutami

Ubytování na kolejích v Praze zdraží v průměru meziročně asi o 15 procent, důvodem je inflace a ceny energií

Vysokoškoláci budou v novém akademickém roce za bydlení na kolejích v Praze platit více. Poplatky za ubytování budou oproti loňskému roku vyšší průměrně asi o 15 procent. Důvodem zdražení jsou obvykle inflace a zvyšování cen energií. Zatímco některé univerzity budou takzvané kolejné zdražovat od září, jiné už k úpravě ceny přistoupily dříve v tomto roce. Další zdražování přitom na některých školách nevylučují. Poptávka studentů po ubytování na kolejích i přes zvyšování cen roste. Uvedli to zástupci pražských vysokých škol.

Od září zvýší poplatky za ubytování na svých kolejích Vysoká škola ekonomická (VŠE), jak za univerzitu sdělila Martina Mlynářová, a podle mluvčí Kateřiny Veselé i České vysoké učení technické (ČVUT). Oproti loňsku zdraží ČVUT bydlení na svých osmi kolejích asi o 15 procent, VŠE zdraží v průměru o deset procent a u nově zrekonstruovaných pokojů o 18 procent.

Zdroj: ČTK
Další zprávy