"Lhůta, od které bude možné výměnu dokladů provést, je šestiměsíční, tedy v rozmezí od října do 29. března 2024. Dříve nebude doklady možné vyměnit," vysvětlil Jiří Hannich, mluvčí Prahy 3, kudy Koněvova ulice vede.
Obyvatelé dnešní Koněvovy ulice se budou moci na úřad registrovat online. Výměna občanských průkazů a osvědčení o registraci vozidla pro ně bude bezplatná. "Všechny obyvatele, kteří mají trvalé bydliště na Koněvově ulici, bude radnice o změně včas informovat dopisem společně s informacemi, na kterých dalších místech je vhodné změnu trvalého bydliště nahlásit," doplnil Hannich.
Radnice Prahy 3 spouští také web, kde obyvatelé a podnikatelé, jejichž firmy na ulici sídlí, najdou potřebné informace. Žádost spolku Klub přátel Žižkova o přejmenování Koněvovy ulice projednali radní třetí městské části loni v březnu. V červnu téhož roku pak změnu odsouhlasili zastupitelé Prahy 3.
Ulice se v minulosti přejmenovávala několikrát. Kdysi nesla název Vídeňská, poté Poděbradova. Za druhé světové války se z ní stala ulice Brněnská, rok po válce znovu Poděbradova, až dostala současný název po maršálu Koněvovi.
Češi ho znají jako osvoboditele Prahy za druhé světové války, historikové ale upozorňují, že měl na svědomí velké utrpení. Například když v roce 1956 tvrdě potlačil maďarské povstání proti totalitní komunistické moci. Úvahy o přejmenování ulice zesílily po loňském vpádu ruských vojsk na Ukrajinu.
Letos ulice získá jméno podle architekta a politika Karla Hartiga, který byl za císařského Rakouska v čele vlasteneckých spolků, organizoval národní akce a byl jedním ze zakladatelů dnešního Žižkova. Tehdejší pražské předměstí jako první starosta v 19. století vedl. "Karel Hartig byl pro Žižkov zcela zásadní osobností, sám se zasazoval o místopisné názvy mnoha místních ulic. Proto jsme přesvědčení, že právě jeho jméno by naší nejdelší třídě více než slušelo," řekl radní Prahy 3 Pavel Křeček.
Radní si loni mezi místními udělali anketu, jestli o přejmenování nejdelší žižkovské třídy stojí. Většina se do ní ale vůbec nezapojila. Z 4983 lidí si doporučený dopis převzalo 3689. Reagovalo pouze 944 lidí, z toho 71 procent bylo proti přejmenování. Výsledek pro zastupitele nebyl závazný, a tak stejně změnu názvu odhlasovali.
Jak ulice dostávají nová jména
- Přejmenovávání ulic není nic neobvyklého. Nejčastěji k němu dochází při změně režimu nebo po zásadních událostech. Velké změny se tak odehrály po první světové válce, kdy města odstraňovaly názvy související s rakousko-uherskou monarchií.
- Další vlna přišla za protektorátu v době druhé světové války. Například z Vltavského nábřeží v Praze se po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha stalo Reinhard-Heydrich-Ufer. Typické bylo také pojmenování ulic po rakouských a německých osobnostech. Skrz Vinohrady tehdy například vedla ulice Bismarckova, po někdejším německém kancléři.
- K dalšímu velkému přejmenování došlo po druhé světové válce, německé názvy mizely, vracely se české. Koněvova ulice se za války jmenovala Brněnská, poté se jí na rok vrátil její předválečný název Poděbradova. Výraznou etapu pak představovalo označování ulic jmény spojenými s komunistickým režimem po roce 1948.
