Praha - Jiří Zelenka se prochází po bývalé továrně Pragovky a prohlíží si zdevastované prostory po firmě, která v minulosti patřila k vůbec nejslavnějším v tehdejším Československu. "Tak tady jsem pracoval od roku 1953, moc rád na to vzpomínám, protože jsem měl to štěstí být jako mladík mezi mnoha fachmany," vyprávěl Aktuálně.cz, a v jeho očích bylo poznat, jak silný a blízký vztah k těmto místům dodnes má.
Po více jak šedesáti letech se do těchto míst vrátil na pozvání umělců, kteří pořádali čtvrtý ročník festivalu Kolben Open, a pamětníky k jejich velké radosti sehnali a prohlídku areálu jim nabídli.
Tovární hala s označením číslo 19 tvoří v rozlehlém areálu dřívější Pragovky pověstnou kapku v moři, přesto je v něčem výjimečná. Zatímco řada jiných továrních hal v okolí už padla k zemi a další takový osud čeká, pan Zelenka se může těšit z toho, že "jeho" hala bude - jako památkově chráněná - stát možná ještě za sto let. Pokud se ji podaří zrekonstruovat.
"Jedná se o mimořádně zdařilou funkcionalistickou stavbu. Základem je železobetonová monolitická dvoupodlažní hala se čtyřmi loděmi. Prostřední dvě lodi horního podlaží jsou zastřešeny válcovými skořepinami," upozorňují studenti Fakulty architektury ČVUT.
Hala byla postavena v letech 1938 až 1942 podle německého vzoru v rámci válečné výroby. Po osvobození Československa stát Pragovku znárodnil a přesunul do ní část výroby z areálu v Libni, který byl ještě za druhé světové války vybombardovaný.
"Nejdříve jsme tady montovali osobní vozy, později nákladní automobily, včetně proslulého typu V3S," upřesňuje Jiří Zelenka a s úsměvem vzpomíná i na hodinovou mzdu, kterou tehdy bral - bylo to pět korun na hodinu..
Budoucnost: industriální prostředí s bydlením a spoustou zeleně
Celé minulé století patřila zdejší část Prahy, tedy Vysočany, k průmyslovým chloubám celé země. To vše je ale už minulost, dnes už žádná z tehdejších firem neexistuje, územní o mnoha hektarech skoupily především realitní a developerské společnosti.
Jednou z mála upomínek na minulost je název zdejší stanice metra - Kolbenova. Podle jména geniálního vynálezce a zakladatel několika podniků Emila Kolbena. Nová doba mu ale příliš nepřála, jeho průmyslové dědictví mizí, stejně jako zmizela busta, která ve stanici metra v minulosti byla umístěna.
Území po Pragovce vlastní londýnská realitní společnost Mount Capital, která zde plánuje obytnou čtvrť, kde by byl i prostor pro umělce i ojedinělé muzeum značky Praga.
"My jako městská část jsme rádi, že tady vznikne taková čtvrť s bydlením, která bude současně velice zelená a v okolí říčky Rokytky bude volnočasová zóna s parky," říká mluvčí Prahy 9 Jiří Houdek. Podle něj bude zelenou páteří vzpomínaná zóna s vysočanskou cyklostezkou, na kterou naváží další zelené plochy.
V chráněné tovární hale by mohlo být muzeum moderního umění
Zástupci městské části i magistrátu tvrdí, že by si v těchto místech velmi přáli také umělce. Patří mezi ně také malířka Lucie Nováčková, která je spoluzakladatelkou festivalu Kolben Open a je nejvíce v kontaktu s majiteli areálu i firmou, která toto území spravuje.
"Z jejich přístupu mám zatím velmi dobrý pocit, vychází nám vstříc a snaží se vytvářet takové podmínky, abychom tady mohli tvořit i vystavovat," říká Nováčková, bez které by tak zajímavé otvírání těchto míst neprobíhalo. Osm desítek umělců má pronajaté prostory v budově E, což je rozlehlý blok, jehož přízemní část je památkově chráněná. Právě v ní také běžela během festivalu řada akcí a výstav.
Pro ty, kteří Kolben Open nestihli, je ale stále šance se podívat na výstavu uměleckých děl výběru rezidentů Pragovky, nazvanou Pragovka 2017 With wings, která po prodloužení potrvá do 30.4 na třech místech haly E. V ní také sídlí ateliéry desítek umělců, kteří tady našli své zázemí a přáli by si tady zůstat co nejdéle.
Umění by ale mělo být také v tovární hale číslo 19. "Věřím, že se nám podaří halu 19 přebudovat na centrum současného umění, protože takové prostory městu chybí a ta stavba je pro takové účely naprosto ideální. Oblasti, jako je Pragovka, jsou pro další rozvoj města klíčové, a já jsem proto velmi ráda, že se nám podařilo najít společnou řeč nejen s Prahou 9, ale i majiteli objektu bývalých strojíren," řekla Krnáčová.
Důležité slovo v budoucí podobě celého areálu má architektonická kancelář Jakub Cigler Architekti, která pro britské majitele zpracovává projekt pro celý dvaadvacetihektarový pozemek.
"Intenzivně pracujeme na první fázi rozvoje této "kreativní čtvrti Prahy", jejíž součástí bude postupná revitalizace budovy E. V první fázi rovněž připravujeme projekt rezidenčních objektů loftového typu a realizaci řady veřejných prostorů," uvedl Jakub Cigler.
