Dobřív (Rokycansko) - Obec Dobřív trvale usiluje o navrácení 194 hektarů lesa z vojenského prostoru Brdy.

Jde o historický majetek, který podle map i výpisů nabyla v roce 1871. Nárok po několika neúspěších nyní obec znovu uplatňuje v souvislosti s připravovaným rušením Vojenského újezdu Brdy.

Celkově požaduje několik vesnic v prostoru téměř 600 hektarů. Jde o lesy včetně pasek či potůčků, řekl starosta Dobříva Milan Kozlík.

"Ministerstvo obrany je připraveno jednat v rámci opuštění Brd také o vrácení historického majetku obcím v okolí újezdu. Ministr pojede druhý týden v srpnu do Brd a setká se starosty. Chceme s nimi probrat, co by vlastně mělo v Brdech vzniknout, jaký majetek si obce nebo kraje nárokují," uvedl mluvčí ministerstva Jan Pejšek.

Dobřív o lesy usiluje společně s obcí Těně. "Obcí, které tam mají majetek, není moc. Kromě nás jsou to Těně se 169 hektary, zhruba osm hektarů má Číčov, přes deset hektarů Trokavec a ze spodní strany vojenského újezdu ještě Zaječov se 60 hektary a Malá Víska u Valdeku," dodal.

Les by nám vydělával 800 tisíc ročně

Vojenský újezd byl otevřen v roce 1927, o 22 let později se zdvojnásobil. Tehdy přišla obec o lesy bez náhrady. Podle zákona o zřízení vojenského újezdu z června 1949, platného od ledna 1950, jí byly lesy, táhnoucí se až na okraj Mirošova k sádkám, znárodněny.

Podle Kozlíka vynáší hektar lesa v průměru 4000 korun ročně a 800 tisíc Kč by tak byla téměř desetina obecního rozpočtu.

Dobřív o lesy usilovala poprvé v roce 1991, poté po rozpadu federace. Tehdejší náměstek ministra obrany Miroslav Kalousek stanovil podle Kozlíka podmínky pro navrácení. Poté, co prokázala majetek v mapách i katastrálními a pozemkovými výpisy, dostala od ministerstva odpověď, že jsou to pozemky důležité pro obranu státu.

"Přesně v té době ale dostal zpět asi 170 hektarů lesa soukromník, majitel hlubošského zámku, a Colloredu-Mansfeldovi zaplatili rybníky," uvedl Kozlík.

Novou šanci využila obec v roce 2009, kdy se jednalo o stavbě amerického radaru v Brdech. "Při jednáních jsem na zástupce ministerstva udeřil, že my jsme tehdy byli ve stejné situaci jako majitel zámku i Colloredo-Mansfeld. Úředníci mi řekli, že jim navrácení nařídil soud. My jsme ale na právníky neměli, takže se na nás vykašlali," dodal.

"Teoreticky by se mohly lesy vracet, a ne jenom správní katastry obcí. Já tomu ale nevěřím, protože stát na nich má eminentní zájem," řekl starosta Trokavce Jan Neoral.

Obec nemá žádné doklady o svých lesích, jejichž výměru ani přesně nezná, a musela by si podle něj zjednat drahé právníky. Navíc je to velmi nejisté a nic by to nepřineslo, protože v lesích bychom nemohli kácet a prodávat dřevo, dodal. Podle Neorala tam budou stále hospodařit.

Ministerstvo podle Pejška prosazuje, aby na celém prostoru Brd nadále hospodařily Vojenské lesy a statky , které spravují kromě armádních i porosty v nevojenských částech, podobně jako Lesy ČR. Mohou hospodařit také v lesích v majetku obcí, s nimiž by uzavřely smlouvy.