Zlato za desítky miliard pod šumavským hradem. Očekávaný verdikt padne brzy

Zlato za desítky miliard pod šumavským hradem. Očekávaný verdikt padne brzy
Dnes štoly navštěvují jen místní děti a netopýři.
Šumavské město Kašperské Hory.
Místní by ale byli nejraději, kdyby těžba zůstala jen jako odkaz dávného středověku.
Zlato zde těžili už Keltové, vrchol pak přišel za Přemyslovců a Lucemburků. Zobrazit 24 fotografií
Foto: Jakub Plíhal
Tomáš Klézl Jakub Plíhal Tomáš Klézl, Jakub Plíhal
27. 2. 2024 5:30
Šumava je poklad české přírody. A to víc doslova, než se na první pohled zdá. Pod jejími vrcholky se skrývá jedno z největších nalezišť zlata v Česku. Jeho cena podle odhadů přesahuje sto miliard. Vykutat jej v posledních desetiletích chtěli komunisté i těžaři z Kanady, nyní ministerstvo životního prostředí posuzuje další žádosti o průzkum. Místní to ale odmítají. Naše příroda je cennější, říkají.

Je dosud nejteplejší den roku a šumavská příroda se pomalu probouzí k životu. V přírodní rezervaci Amálino údolí je romantické ticho, zpěv ptáků doplňuje jen žbluňkání vody v hlubokém korytě místního potoka. "Občas tady v létě stojí lidi a snaží se rýžovat," ukazuje Jan Voldřich, starosta blízkých Kašperských Hor.

Brzy je jasné proč. Když se člověk vydá po zdejší naučné turistické stezce, každých pár desítek metrů narazí na vstup do útrob skalisek v rokli, které ještě dotvářejí pohádkový dojem šumavské chráněné krajinné oblasti. Nejde ale o přírodou vytvořené jeskyně. Chodby tady zůstaly z doby, kdy se v okolí místní dominanty, hradu Kašperk, těžilo zlato.

"Vidíte tady ten křemen? Uvnitř toho se většinou skrývalo," ukazuje starosta na bílý pruh ve stěně jedné z bezejmenných štol a ozvěna jeho hlasu se rozléhá skalami. Zlatokopa zde ale člověk už více než sto let nepotká. Místo nich si sem zvykly chodit pátrat děti. 

Na místech, jako je toto, bývalo v minulosti zlato.
Na místech, jako je toto, bývalo v minulosti zlato. | Foto: Jakub Plíhal

Štolu obývá jen hlouček spících netopýrů zavěšených za strop. Aniž by to věděli, i dnes "střeží" pod šumavskými vrchy poklad, který zřejmě nikde jinde v Česku není. Dřívější odhady hovořily o 120 tunách zlata. Jeho cena může být více než 130 miliard korun. K tomu jsou zde tuny wolframu za další miliardy.

V posledních desetiletích se proto opakovaně objevily úvahy, zda zásoby nevydolovat. Ať už to byli komunisté, nebo později soukromé firmy, nikdy se nepovedlo dovést plány až k těžbě. K radosti místních. "Už jsme si tady na Kašperských Horách několikrát říkali, že to máme za sebou," říká Voldřich. 

Území, kde tři společnosti žádají o průzkum.
Území, kde tři společnosti žádají o průzkum. | Foto: Jakub Plíhal

Jenže pak přišel loňský podzim a lidé opět zneklidnili. Na ministerstvo životního prostředí přišly žádosti tří firem o stanovení průzkumných území. Společnost Geomin a státní podnik Diamo chtějí prověřovat území jižně od Kašperských Hor, firma Západočeská geologická k tomu chce připojit i okolí blízkého Ždánova. Pokud jim to resort povolí, mohou následně požádat o povolení k těžbě.

A to je pro zdejší obyvatele noční můra. Proti těžbě na území Chráněné krajinné oblasti Šumava protestují prostřednictvím spolku Šumava nad zlato už třicet let. "To víte, že máme strach. Jsme v šoku, že se to zase otevřelo. Nejdůležitější je zlato, wolfram, ale viděl jste tu přírodu kolem? To je krása, co? A oni by to tím zničili," říká jedna z místních žen na náměstí.

"Mysleli jsme, že už je konec, když jim to tady v minulosti zakázali. Vždyť se celé Kašperky propadaly, jak to tady bylo poddolované. Takže ať si to dělají někde jinde," přidává se další obyvatelka, která se představila jako Martina. "Lidé to tady hodně řeší, bojí se zejména o životní prostředí," doplňuje prodavačka z místního supermarketu. 

Oporu mají ve vedení města. Zastupitelé loni v prosinci průzkum odmítli, následně je podpořil i kraj. "Jako účastník řízení jsme vyjádřili jednoznačný a jednohlasný nesouhlas s tímto záměrem," podotýká starosta Voldřich.

Trvalo pět století, než se příroda vzpamatovala

Přitom právě zlatu vděčí Kašperské Hory za to, čím dnes jsou. Drahý kov zde už v dobách před Kristem těžili Keltové. Znovu jej objevili osadníci ve 13. století. Z původní osady se stalo významné horní město. I díky tomu tu dnes lze najít tři kostely i renesanční radnici se štukováním ve zlaté barvě, ačkoli zde žije jen 1400 lidí. 

Vrchol těžby zažilo za dob posledních Přemyslovců a Lucemburků, poté se zde kutalo spíše příležitostně a s různou úspěšností. Poslední práce skončily v roce 1923. "Všechno, co bylo možné vytěžit jednoduchým způsobem, už vytěženo bylo," říká starosta. 

Jenže na bohatství místních hor se nezapomnělo. Nejdříve tady v letech 1982 až 1992 prováděla průzkum státní organizace Geoindustria. Poté mezi lety 1994 a 1996 firma TVX Bohemia důlní, za kterou stáli kanadští těžaři. Později o stanovení průzkumných lokalit usilovaly další soukromé firmy, ministerstvo to ale zamítlo.

Navíc se zjistilo, že těžba by byla velmi náročná. Zlato, které v oblasti zbylo, je velmi jemně rozptýlené ve skalách. Na tunu horniny připadá jen sedm gramů zlata. Pod horami tedy neleží žádné široké žíly, jen rozptýlená zrnka.

Historická mapa ukazující těžbu zlata.
Historická mapa ukazující těžbu zlata. | Foto: Jakub Plíhal

"Opravdu jsme třicet let přesvědčení o tom, že by případný ekonomický přínos zdaleka nepřevýšil újmy, které by to přineslo. Na životním prostředí, na charakteru krajiny, na celkové atmosféře," míní Voldřich.

"Jedno z průzkumných území je navrženo v lokalitě, kde máme prameniště pitné vody. Takže hrozí, že sice budeme mít zlato, ale přijdeme o surovinu pro nás nejcennější," dodává. Navíc podle něj hrozí, že vodu znečistí arsen, který se kromě zlata a wolframu skrývá ve skalách.

"Těžba by si zřejmě vyžádala také stavby komunikací, náspů, ukládání hlušiny. K tomu by přinesla i extrémní zatížení prašností, dopravou, fakticky devastaci krajiny. Před 600 lety probíhala v Amálině údolí intenzivní těžba zlata a trvalo to pět století, než si to příroda zase zabalila zpátky. Nechceme to absolvovat znovu," říká starosta. 

Jedna z bývalých štol. Tato je částečně zatopená.
Jedna z bývalých štol. Tato je částečně zatopená. | Foto: Jakub Plíhal

Názor sdílí se Správou Národního parku Šumava. Průzkum i těžba u Kašperských Hor jsou podle ní v rozporu se stěžejními dokumenty, tedy státní politikou životního prostředí i s platným plánem péče chráněné krajinné oblasti. "Správa je přesvědčena, že žádosti nemůže být vyhověno, neboť zájem na průzkumu a následném využití výhradního ložiska nepřevyšuje nad veřejným zájem na ochraně přírody a krajiny," uvedl její mluvčí Jan Dvořák. 

V případě průzkumného území Ždánov upozorňuje, že místo leží jen asi půl kilometru od chráněné krajinné oblasti i evropsky významné lokality a těžba by tato místa přímo ovlivnila.

Ministerstvo rozhodne v příštích týdnech

Zatím není jasné, jak se ministerstvo k žádostem postaví. "Ministerstvo životního prostředí registruje podání žádostí od několika organizací o stanovení průzkumných území na ložisku zlata a wolframu u Kašperských Hor i na prognózních zdrojích těchto nerostů v okolí. K průběhu probíhajících správních řízení se správní orgán detailněji nevyjadřuje," sdělila Aktuálně.cz mluvčí resortu Veronika Krejčí. Dodala ale, že už shromáždili potřebné podklady a rozhodnout by měli v nejbližších týdnech.

Státní podnik Diamo na dotaz Aktuálně.cz uvedl, že o těžbu v oblasti neusiluje. Do soutěže se přihlásil proto, že mu vláda ukládá získání přímé kontroly nad hájením zájmů státu při osvojování ložisek strategických nerostných surovin. "Jediným úkolem Diama je využít svých znalostí z výzkumu separace zlatonosných rud, který právě probíhá v průzkumném území Diamo Zlaté Hory," uvedla mluvčí podniku Hana Volfová.

Firma Geomin na zaslané dotazy do vydání článku neodpověděla. Společnost od 90. let navazuje na činnost bývalého státního podniku Geoindustria. V minulosti zkoumala třeba ekologické dopady těžby zlata a platiny v Kolumbii nebo posuzovala naleziště drahých kovů v Tanzanii.

Společnost Západočeská geologická svou žádostí reagovala právě na zájem Geominu. Podle jednatele Emila Buřiče má firma k dispozici podklady z průzkumů z 90. let, na rozdíl od konkurence by tak nemusela podnikat tolik vrtů.

"Stejně tak případná těžba se v dnešní době předpokládá zcela jinými, šetrnými metodami, než jak je se dělo v minulosti a jak je stále podsouváno," reaguje na obavy občanů Kašperských Hor. Odkazuje se na rakouský Mittersill, který je i přes těžbu a zpracování wolframu stále turisticky vyhledávanou oblastí.

Firma Západočeská geologická vznikla teprve v roce 2019. Spadá pod holding GES Asset Management miliardáře Ivana Zacha, mimo jiné majitele televize Prima. Tomu patří i společnost Agro Pošumaví, která v okolí Kašperských Hor vlastní několik pozemků. Mimo jiné i na území, kterého se týká plánovaný průzkum.

Podle starosty Voldřicha ale neexistuje možnost, že by ministerstvo průzkum povolilo. Spolu s národním parkem by chtěl stát přesvědčit k přijetí rozhodnutí, že se v příštích padesáti letech u Kašperských Hor těžit nebude. "Ti, co přijdou po nás, to pak mohou opět zhodnotit. Ale nechceme to tady řešit každých pět let," říká.

A sděluje svůj plán. Štoly chce otevřít. Jenže ne pro těžaře, ale pro turisty. "Snažíme se jít spíše cestou udržitelného rozvoje, rozvíjet turismus. Ne to tady na padesát let zavřít a říct, že sem nikdo nemůže jezdit," dodává Voldřich.

Hrad Kašperk, hlavní turistický cíl v okolí.
Hrad Kašperk, hlavní turistický cíl v okolí. | Foto: Jakub Plíhal
 

Právě se děje

Další zprávy