Přerov - Vedení přerovské radnice se rozhodlo kvůli sociálnímu napětí v zemi preventivně posílit dohled strážníků v romských lokalitách ve městě.
Podle šéfa městské policie by pět nejrizikovějších ulic v okolí vlakového nádraží, kde žijí převážně romské rodiny, měla střežit po celou dobu své služby jedna hlídka. Pokud se toto opatření osvědčí, zvažuje vedení města do budoucna zvýšit počet strážníků.
Dělají z nás další Šluknovsko
Krok je podle šéfa městské policie Omara Teriakiho především preventivní. Město tím reaguje na současnou napjatou situaci v zemi.
"V těchto oblastech byly vždy nějaké problémy, ale nejsou jiné než před dvěma nebo třemi lety. Někteří však z nás i z jiných obdobných měst dělají další doutnající Šluknovsko, i když ta situace je úplně rozdílná. Je to vyloženě prevence, aby bylo vnímáno, že je tady nějaká bezpečnostní složka a aby trochu to napětí povolilo," prohlásil v úterý Teriaki.
Podotkl, že pokud to bude možné, bude se v těchto lokalitách pohybovat jedna hlídka po celou dobu své dvanáctihodinové směny. "Jde o oblast, která zahrnuje zhruba pět ulic," doplnil Teriaki. Strážníci mohou díky spolupráci se státní policií využívat zázemí v budově Českých drah, v prostorách tamního policejního oddělení.
Třicet strážníků v ulicích
Podle přerovského primátora Jiřího Lajtocha (ČSSD) je toto opatření především preventivní, nicméně důležité. „Pokud zjistíme, že se tato služba osvědčila, posílíme do budoucna početní stavy městských policistů. Obrázek o potřebnosti strážníků v této části města si uděláme zhruba do měsíce," uvedl Lajtoch.
Přerovská městská policie nyní zaměstnává na pět desítek pracovníků, přímo v ulicích se podle jejich šéfa pohybuje 32 z nich. Při rozpočítání na jednotlivé sloužící směny jsou to najednou čtyři hlídky.
V Přerově žije téměř 46 000 obyvatel, podle odhadu až desetinu z celkového počtu tvoří Romové. Podle informací Agentury pro sociální začleňování žijí v pěti lokalitách - ve Škodově, Kojetínské, Husově, Tovačovské a v Denisově ulici. Podle odborníků se tamní problémy odvíjejí především od nízké zaměstnanosti, nízkého vzdělání a problémů s bydlením. Svůj podíl na tom má i sestěhování menšin do lokalit.
