Hradec Králové – Když si Václav N. z Ostravska potřebuje zajít k lékaři nebo na úřad, má problém. Stát mu sice přiznává nárok na tlumočníka, už ale neřeší, kde ho sehnat. V celém Česku je přitom tlumočníků akutní nedostatek. O jediného se pan Václav podle odhadů dělí s dalšími 140 neslyšícími.
Alespoň částečně teď pomůže nově otevíraná vyšší odborná škola tlumočnictví v Hradci Králové, kam už od října nastoupí prvních 28 studentů. "Většina z nich už tlumočí a potřebují se zlepšit nebo si doplnit kvalifikaci, přihlásili se ale i úplní začátečníci," říká Iva Rindová, která vyšší odbornou školu řídí. Rindová je současně ředitelkou přilehlé mateřské, základní a střední školy pro neslyšící, díky nimž budou studenti s neslyšícími v každodenním kontaktu.
Právě provázanost s praxí bude na tlumočnické škole unikátní. "Je to i jeden z důvodů, proč otevíráme vyšší odbornou školu, a ne obor na některé z univerzit. Neumožnilo by nám to věnovat každý týden praktické výuce českého znakového jazyka 14 hodin," vysvětluje Rindová s tím, že by se museli daleko více zaměřit také na teorii, kterou přitom nepovažují za klíčovou.
První tlumočníci by měli ze školy vyjít za tři roky. Škola se specializuje především na tlumočení ve vzdělávání, absolventi se ale uplatní i v komunitním tlumočení – tedy na úřadech, u soudů nebo třeba v bance. To vše je zatím pro řadu neslyšících nedostupné.
„Během studia si naši tlumočníci vyzkouší i tlumočení pro hluchoslepé, tlumočení v týmu s druhým slyšícím tlumočníkem nebo s neslyšícím tlumočníkem a další specializovaná témata,“ doplňuje Rindovou vedoucí školy a předseda Asociace neslyšících, nedoslýchavých a jejich přátel (ASNEP) Petr Vysuček, který je sám neslyšící.
Jeden tlumočník pro 140 neslyšících
Český znakový jazyk má s češtinou společného asi tolik, co angličtina s japonštinou. Jde o dva úplně odlišné jazyky. To ale museli Rindová s Vysučkem dlouze vysvětlovat. "Během akreditačního procesu jsme se museli vyrovnávat s názorem, že naučit se znakový jazyk by nemělo trvat více než několik měsíců. Dovedete si ale představit, že se za pár měsíců naučíte třeba dobře anglicky?" ptá se Vysuček.
Český znakový jazyk považuje za svůj mateřský jazyk zhruba 10 tisíc Čechů. "Žádná přesná statistika k tomu neexistuje. Číslo odhadujeme podle toho, že zhruba jedno dítě z tisíce narozených je zcela neslyšící," říká Vysuček. Ne všichni z nich sice znakují, číslo ale z druhé strany vyrovnává početná skupina těžce a středně nedoslýchavých, která český znakový jazyk rovněž používá.
K dispozici dnes není ani přesný počet aktivních tlumočníků, Vysuček ho ale odhaduje na pouhých sedm desítek. Za zatím nedostižný vzor dává USA, kde jeden tlumočník připadá na pět neslyšících.
Ani ministerstvo práce a sociálních věcí zatím nemá jasné plány, jak nedostatek tlumočníků vyřešit. Situaci by mohla ale posunout chystaná novela zákona o sociálních službách, s níž se počítá od září 2017. Tlumočnictví, které zná zákon právě jako sociální službu, totiž dnes chybí jasná pravidla. Zákon zatím nijak nedefinuje, v jakých situacích mají neslyšící na tlumočení nárok nebo třeba to, kdo službu platí.
