Brno – Před půlrokem brněnští politici začali jednat s jednou z firem, která připravuje nový způsob dopravy jako vystřižený ze sci-fi filmů. Nyní chce město ve spolupráci s krajem vypracovat studii proveditelnosti, jež by měla ukázat, zda by se vyplatilo Brno spojit s okolními velkými městy hyperloopem. Tedy soustavou potrubí, ve kterém cestující vysokou rychlostí přepravují kapsle podobné trupu letadla.
Brněnský primátor Petr Vokřál ve středu podepsal memorandum se společností Hyperloop Transportation Technology (HTT). Se samotným konceptem hyperloopu přišel před třemi lety americký podnikatel a vizionář Elon Musk, který se ho chystá v následujících letech přenést do praxe.
Zástupci společnosti vyrábějící hyperloopy slibují technologickou revoluci v dopravě: kapsle v potrubí vyplněném vakuem by se měla pohybovat rychlostí až 1200 km/h. Například cesta z Prahy do Brna by místo více než dvou hodin měla trvat jen několik minut.
Podpisu memoranda mezi Brnem a HTT předcházela několikahodinová konference, při které výhody a podstatu hyperloopu představoval kromě zástupců města a kraje i výkonný ředitel HTT Dirk Ahlborn. "Jedná se o nesmírně rychlý a navíc ekologický způsob přepravy cestujících. Kapsle bude brzděním také produkovat velké množství energie," popsal Ahlborn s tím, že "potrubní pošta pro lidi" bude podle propočtů desetkrát bezpečnější než cesta letadlem.
Firma HTT má s hyperloopem velké ambice. Vývojáři mají již vymyšlené technologické řešení, do tří let chtějí sestavit tubus a přepravit v kapslích první cestující. Společnost s 500 zaměstnanci už podepsala podobné memorandum například se slovenskou vládou a její zástupci jednali s politiky v Rusku, Indii a Turecku.
"Chceme být od počátku na mapě této nové technologie. Inovace jsou potřebné a měli bychom přemýšlet dopředu," prohlásil náměstek brněnského primátora pro oblast Smart City Jaroslav Kacer. Brno chce studii proveditelnosti zpracovat nejlépe ještě letos. Jestli se ale Česko v budoucnu hyperloopu dočká, není vůbec jasné. I přesto chce firma HTT do roka zprovoznit první testovací trať.
Ředitel firmy HTT, která vznikla jako crownfundingový projekt, však přiznává, že uvedení hyperloopu do provozu může zbrzdit legislativa. Zákony včetně těch českých s takovým způsobem dopravy nepočítají. "Hyperloop není letadlo, vlak, ani automobil. Spuštění takové věci je bez právního rámce nereálné," upozornil Martin Pichl z ministerstva dopravy.
Žít ve vesnici u Brna, pracovat v Budapešti
Pokud by se hyperloop podařilo uvést do praxe, mohou podle odborníků také nastat výrazné změny, které by se promítly do života lidí. Podle dopravního geografa z Masarykovy univerzity Daniela Seidenglanze jsou zaměstnanci na základě výzkumů ochotní dojíždět za prací v průměru až hodinu denně. "Díky hyperloopu by tak lidé mohli bydlet i stovky kilometrů od města, kde budou pracovat. Klidně by mohli žít ve vesnici u Brna a denně dojíždět za prací do Budapešti," nastínil Seidenglanz.
Stavba jednoho kilometru trati pro hyperloop by na základě odhadů měla stát 300 milionů korun. Tubus má podle ředitele HTT Dirka Ahlborna měřit 3,6 metrů. Kapsle s cestujícími by v ideálním případě měly startovat pouhých 40 vteřin po sobě. Hyperloop funguje na principu magnetické levitace a jeho koncept dal miliardář Elon Musk v roce 2013 k dispozici pro další vývoj. Mimo společnosti HTT chce tento způsob dopravy uvést do provozu i firma Hyperloop One.
