Hnutí ANO v pražských komunálních volbách získalo 19,34 procenta hlasů. Skončilo tak druhé za koalicí Spolu, předstihlo Piráty či sdružení Praha sobě. Vítězná koalice ale předeslala, že o vedení Prahy chce jednat s Piráty a Starosty, tedy na půdorysu vládních stran. "Určitě nejsme ti, kdo budou s prosíkem čekat, co někde zbude," říká lídr kandidátky ANO Patrik Nacher v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Většina české společnosti se považuje za milovníky přírody a klimatickou změnu nepopírá. Řešit by ji ale podle nich měla především vláda, a to ideálně hned či v blízké době. Ohledně konkrétních opatření však lidem chybí přesnější informace. Podporují dotace či čtyřdenní pracovní týden, vadily by jim příspěvky na elektroauta či uhelná daň. Vyplývá to z výzkumu, jenž zpracovaly STEM a Institut 2050.
Suché a horké léto střídané bouřkami s prudkými přívalovými dešti. Častější povodně i požáry. Sníh v zimě jen vzácně. Podle astrofyzika a odborníka na životní prostředí Jana Hollana bude počasí v Česku v příštích třiceti letech často extrémní. Do sedmdesáti let očekává kvůli klimatické změně rozpad mnoha států světa. Zásadní je podle něj přechod z fosilních paliv na obnovitelné zdroje.
Do Česka proudí naprostá většina plynu z Ruska. V souvislosti s invazí na Ukrajinu se však hledají nové alternativy, které by ruský plyn nahradily. Jednou z nich je i vyčištěný bioplyn neboli biometan. Využití má především v dopravě. Krom toho, že může nahradit zemní plyn, je ekologičtější, lze ho získávat například z hnoje. Redakce Aktuálně.cz se ptala měst, zda biometan využijí v autobusech.
Malé bunkry zvané řopíky vznikaly před druhou světovou válkou. Měly sloužit k obraně hranic. Poslední roky se jich stát postupně zbavuje. Ministerstvo obrany nyní vyhlásilo další kolo výběrového řízení pro zájemce o koupi tohoto opevnění. Nově jsou na výběr řopíky na Znojemsku, Opavsku či Břeclavsku. Jejich cena se pohybuje od desítek do stovek tisíc. Prohlédněte si je ve fotogalerii.
V národním parku České Švýcarsko už druhý týden hoří. Na vině jsou podle odborníků nejen vedra a možná lidská nedbalost, ale hlavně smrkové a borové monokultury. "Smrky v nižších nadmořských výškách budou mít v budoucnu problém kvůli oteplování. V důsledku extrémního počasí jsou oslabené a náchylné k napadení kůrovcem, lehce podléhají i požárům," vysvětluje lesník a lesnický poradce Aleš Erber.
Obyvatelům Prahy v uplynulé dekádě hrozilo až dvakrát větší riziko úmrtí na následky vedra než v předešlých třiceti letech. Zatímco v předchozích desetiletích na vedro umíralo v hlavním městě ročně padesát lidí, mezi roky 2010 až 2019 jich za rok zemřelo v průměru devadesát. Odborníci navíc varují, že počet úmrtí kvůli vedru v dalších letech poroste.
Dopoledne 18. července 1891. K slavnostně ozdobené stanici poblíž letenského zámečku se Oveneckou ulicí pomalu blíží vůz tramvaje. Řídí ho František Křižík. Tramvaj netáhnou koně, jak bylo do té doby zvykem, ale jede na elektřinu. "Sláva Křižíkovi," volají lidé a mávají šátky a klobouky. Takto popisují dobové noviny zahájení provozu první pražské elektrické tramvaje.
S konkrétním návodem, jak zabránit suchu a dobře hospodařit s vodou v krajině, přichází ekolog Jiří Malík. Autor mezinárodně oceňovaného modelu návratu vody na Broumovsko vysvětluje, proč jsou v Česku sucho a ničivé přívalové deště čím dál větší problém. Lidem radí zadržovat vodu přímo na zahradách. Třeba tím, že kromě stromů vysadí i keře, zbaví se bazénu či nebudou trávník sekat na krátko.
Elektrokonvulzivní terapii, neboli léčbu elektrošoky, proslavila scéna z filmu Přelet nad kukaččím hnízdem, kde sloužila jako trest pro vzpurné pacienty. Vedoucí lékař neurostimulačního centra Psychiatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice Jozef Buday ale říká, že jde o bezpečný a účinný způsob léčby. „Navzdory intenzivnímu výzkumu se ale přesný mechanismus efektu nezná,“ přiznává lékař.
Radní Prahy 3 začátkem dubna odsouhlasili záměr přejmenovat Koněvovu ulici, souhlasí s tím i odborná komise magistrátu. Kromě Prahy mají ulici pojmenovanou po tomto sovětském maršálovi v dalších více než deseti městech. Aktuálně.cz zjišťovalo, zda také plánují změnu. Nikde se k ní ale nemají. "Když jsme se ptali lidí, každý říkal, ať to necháme tak, jak to je," uvádí starosta severočeského Dubí.
Exotický hmyz, šupiny luskounů či šimpanzí a gorilí lebky nabízel překupník, kterého v dubnu zatkli v africkém Kamerunu. K jeho chycení významně přispěl rodák z Třince Arthur F. Sniegon z organizace Save-Elephants. V rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, jak překupníka kontaktoval, dohodl obchod, setkání natočil na skrytou kameru a poté muže předal policii.
Na české univerzity či na Akademii věd od začátku války nastoupily desítky lidí z Ukrajiny. Většinou jde o ženy, které utekly před válkou a na univerzitách či ve vědě našly místo ve svém oboru. Učí studenty, pracují ve výzkumu nebo pomáhají postiženým. "Češi jsou velmi laskaví, hodně nám pomáhají. Přála bych jim, aby nikdy nepoznali, jaké to je mít válku ve vlastní zemi," říká jedna z akademiček.
Prezident Miloš Zeman na konci března udělil milost šéfovi Lesní správy Lány Miloši Balákovi, který byl pravomocně odsouzen k tříletému vězení za manipulaci dvousetmilionové veřejné zakázky. Pro některé školy to byl poslední impulz k tomu, aby ze tříd portréty prezidenta odstranily. Například v Olomouckém kraji je k tomu vyzval náměstek pro školství. Aktuálně.cz zjišťovalo, jak školy reagovaly.
Historický kolotoč stojí na pražské Letenské pláni již od konce 19. století. Fungoval 112 let, až do roku 2006. Návštěvníci se mohli projíždět na figurínách koní, které byly potažené pravou kůží, postupně přibyly makety autíček. Technická rarita se průběžně opravuje již osm let, na renovaci se složili Pražané i formy. Nyní se práce chýlí ke konci, atrakce by se měla otevřít v červenci.
Ve středu uplyne dvě stě let od narození Jindřicha Fügnera, který společně s Miroslavem Tyršem založil spolek Sokol. Fügner byl jeho prvním starostou, zavedl v něm tykání a údajně jako první přišel s nápadem na stejnokroje. Z původně pražského spolku se do konce 19. století stalo silné celonárodní hnutí. Sokolové hráli důležitou roli v obou světových válkách. Mnoho jich bylo zavražděno nacisty.
Vrátit do krajiny mokřady a rašeliniště je jedním z cílů Šumavského národního parku. Největší chráněná přírodní oblast ve střední Evropě se tak snaží obnovit původní ráz krajiny. Mokřady snáze ochlazují krajinu, lépe zadržují vodu a chrání proti povodním. Pro rok 2022 správa parku připravila mnoho aktivit, do kterých se mohou lidé zapojit a podílet se na návratu vody do šumavské krajiny.
Hnutí Přísaha skončilo s 4,68 procenta těsně pod hranicí pro vstup do sněmovny. O pár stovek hlasů překonalo i výsledek vládní ČSSD. Šéf hnutí Róbert Šlachta to hodnotí jako velký úspěch. "Pro nás to znamená, že můžeme jet dál. Hnutí fungovalo několik měsíců, takže pro mě je úspěch, kam jsme se dostali," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Když v roce 2018 vznikla nynější vláda Andreje Babiše, ve svém programovém prohlášení se zavázala věnovat životnímu prostředí a zlepšit podmínky pro jeho ochranu. Podle ekologů si ovšem kabinet pohoršil v deseti hodnocených oblastech ze čtrnácti. Ve třech případech se mírně polepšil – v ochraně území, obnovitelných zdrojích energie a v oblasti odpadů.
Dlouhodobému úbytku opylovačů, čili nejčastěji hmyzu, mohou zamezit květnaté louky, kterých však v české krajině též ubývá. „Pokud by hmyz nadále ubýval podobným tempem, tak přijde hladomor a ani nechci domýšlet co dále,“ upozorňuje ekolog Filip Harabiš. Zemědělská univerzita nyní pomáhá zakládat louky i v širším centru hlavního města. Zájemcům poskytuje osivo.
