"Nemyslím, že Rusko byla jeho první volba. Je to člověk vystudovaný na Západě a bral to zcela pragmaticky, třeba by jinde nepřežil," říká diplomat Petr Hladík k tomu, že Bašár Asad, kterého rebelové v Sýrii zbavili moci, získal útočiště právě v Moskvě. Nebýt Ruska, podle Hladíka by režim skončil daleko dříve. "Rusové se začali angažovat v Sýrii v roce 2015, předtím byl režim na zhroucení," dodává.
Ústavní soud zrušil novelu, která zpřísňovala pravidla pro vlastnictví médií politiky a přijímání dotací členy vlády a jejich firmami. Takzvaný lex Babiš II u soudu napadlo hnutí ANO a po vynesení rozsudku mají poslanci bývalé vládní strany důvod k oslavám. Podle ústavního právníka Jana Kysely ale situace "vítěz-poražený" není černobílá. Hodnotí, že poraženými jsou především čeští občané.
"Prožíváme největší změny. Svět se nemění lusknutím prstu, je to postupné," říká analytik HN a autor knihy Probouzení Martin Ehl, podle kterého se Češi neumí dívat na dění ve světě dostatečně s odstupem. Dokládá to, i jaké "podivné spojence" si země vybírá nebo jak závislá je třeba na německé ekonomice. Jak to změnit? A proč nám podle Ehla válka jako ta na Ukrajině nebo v Sýrii snad nehrozí?
“Posledních třicet let jsme žili v iluzi, že je svět postavený na pravidlech v mezinárodních vztazích, na ekonomické globalizaci a že je to takzvaná win-win situace pro každého, kdo se toho účastní,” hodnotí analytik HN a autor knihy Probouzení Martin Ehl. Pravidla, kterými se Evropa svazuje, podle něj ostatní porušují. “Cesta je víc pragmatismu a méně ideologie,” radí evropským lídrům.
Několikaměsíční spor mezi ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) a náčelníkem Generálního štábu Armády ČR Karlem Řehkou nedávno oživil incident, kdy český voják na výcviku v Keni postřelil afrického kolegu. Šéfka resortu se totiž o situaci dozvěděla s několikadenním zpožděním. "Obvykle se ministryně od armády i ty nejmenší malichernosti dozvídá ihned," říká redaktor Aktuálně.cz Ondřej Stratilík
"Pokud bychom brali jen výkon, mohli bychom říct, že většina stran nedělá nic a válcuje je Andrej Babiš. Ale tak se úplně měřit nedá," říká politická marketérka Anna Shavit. Podle ní je i marketingový tým Petra Fialy vcelku šikovný, ve volbách se ale voliči často rozhodují až na poslední chvíli. Co od marketingu politických stran čekat ve volebním roce a kdo u voličů překvapivě boduje?
„Voliči řeší, kdo je jim jak podobný a sympatický. Co je racionální pro ně, nemusí být pro fungování země,“ říká expertka na politický marketing Anna Shavit, podle které v kampaních stále víc funguje to, jak je kdo „opravdový člověk“. Zatímco premiér Petr Fiala to zvládá trochu hůře, tiktokové tanečky a oblečky Aleny Schillerové podle odbornice nemusí být rovněž jasnou cestou k volebnímu úspěchu.
"Když Ukrajinci vletěli do Kurské oblasti, panovalo nadšení, které jsem nesdílel. Když jsem před čtrnácti dny ze země odjížděl, ty nálady byly opačné," popisuje fotograf Stanislav Krupař, jak se ukrajinští vojáci po několika měsících obávají, že ztratí celý Donbas. Odkud plyne frustrace a rozčarování na frontě? A jaké instinkty při focení ve válečné zóně pomáhají?
Bída a hrůza se fotí sama, tvrdí fotograf Stanislav Krupař, který sám zažil momenty, kdy se rozhodl fotoaparát nepoužít. "Viděl jsem tu šílenou scénu a nebyl jsem schopen. Připadal bych si hnusně," popisuje pohřeb vojáka, kdy jeho matka křičela a naříkala tak, že ji okolí nedokázalo utišit. Na ukrajinském Donbase tráví dlouhé měsíce války. "Je tam cítit rozčarování, únava a frustrace," říká.
Letos se otevře rekordních 110 kilometrů dálnic, což ministr dopravy Martin Kupka za ODS vysvětluje jako splácení dluhu z minulosti a nastolování nového rostoucí trendu. Zároveň se ale staví proti plánovaným úsekům měření na dálnici D4, kterých je podle něj příliš. "Respektovat pravidla je jeden z pravicových principů, ale nejsem příznivcem toho, aby na každém kroku byla kamera," říká Kupka.
Základní pravidlo pro politickou stranu, která chce vyhrávat volby, je vnímat měnící se nálady ve společnosti, myslí si ministr dopravy za ODS Martin Kupka. Klesající důvěra voličů ve vládní uskupení je podle něj výsledkem špatné komunikace a kompromisů. "Kompromis může udržet společnost pohromadě. Některým voličům jsme ale nedokázali doručit výsledek tak, jak si představovali," říká Kupka.
"Na válku se připravujeme už 32 let. Z minulosti víme, že Rusko je agresivní země a že (ruský prezident Vladimir) Putin chce obnovit sovětské impérium," říká estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna. Ve Spotlightu News kritizuje snahy o diplomatické řešení konfliktu za cenu územních ztrát Ukrajiny, apeluje na zvyšování obranných výdajů a popisuje estonské zkušenosti s ruskou hybridní válkou.
"Říkali mi, že jsem byla silná, ale to by přežil každý, protože nemáte na vybranou," říká novinářka Alsu Kurmaševová, která strávila devět měsíců v ruské vazební věznici a nakonec byla odsouzena k šesti a půl letům vězení za šíření nepravdivých informací o ruské armádě. Ve vazbě bojovala s nemocemi i nekonečnými hodinami čekání. Jak moc se na ní věznění podepsalo a na co se nedá připravit?
"Buď to člověka zlomí, upadne do plánů na sebevraždu nebo agrese, anebo si vybere jinou cestu," popisuje novinářka Alsu Kurmaševová, jak přežila devět měsíců v ruské vazební věznici. Nakonec byla odsouzena k šesti a půl letům vězení za šíření nepravdivých informací o ruské armádě. "Jako novináři jsme dělali, co jsme museli," říká k tomu, jak jí kritika války změnila život.
"Je tam hodně těžkých věcí, které chcete splnit najednou. Hodně výdajových položek valorizovat, zároveň dál nezvyšovat daně, ale konsolidovat veřejné finance. K tomu sestavujete rozpočet na volební rok," říká k plánu na státní rozpočet pro příští rok předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Kde udělalo při jeho sestavování ministerstvo financí chybu? A za co by Fialovu vládu pochválil?
"Stavíme rozpočty hodně na hraně, nebo onu strunu přepínáme," říká šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl k tomu, jak české vlády staví plány veřejných financí. U toho na rok 2025 mu vadí, že počítá s položkami, které nenastanou. Naráží tak třeba na výnosy z emisních povolenek. "Kdyby cena povolenky skutečně byla taková, jakou rozpočet očekává, tak bychom v Česku řešili jiné problémy," tvrdí.
"Jestli bych byla schopná toho samého? Stoprocentně. Nebojím se smrti, ale umírání," říká právnička a spisovatelka Hana Frištenská, která doprovodila svoji kamarádku k asistované sebevraždě v Německu. Trpěla rozedmou plic, která dramaticky ovlivňovala kvalitu jejího života. "Strašně se bála, že přestane dýchat," vysvětluje rozhodnutí přítelkyně Jany v rozhovoru se Světlanou Witowskou.
"Ztratila naději. Zjistila, že medicína pro ni už není schopná nic udělat, a jestli zůstane živá, bude na psychiatrických lécích, aby byla dostatečně 'oblblá' a tak strašně ji to netrápilo," popisuje Hana Frištenská, proč se její kamarádka Jana rozhodla podstoupit v Německu asistovanou sebevraždu. Trpěla rozedmou plic, která by nakonec vedla k tomu, že přestane dýchat. "Toho se bála," dodává.
„Největší mýty o lavinách? Že máte pod lavinou plivnout, abyste zjistili, kde je dole, nebo že střední lavinu jde odpružit v kolenou,“ říká meteoroložka a autorka knih Laviny v Česku Alena Zárybnická. Podle ní se „ladovské“ zimy už jen tak nedočkáme a ta nadcházející bude nadprůměrně teplá. Jak to bude v Česku se sněhem a proč si myslí, že se možná brzy dočkáme jen dvou ročních období?
„Zkrátí se jarní období, zkrátí se podzimy a bude taková ne příliš sněhová a většinou teplejší zima a léto,“ varuje meteoroložka Alena Zárybnická před možnými dopady klimatické změny na roční období v mírných šířkách. I ta nadcházející zima podle ní bude nadprůměrně teplá a té „ladovské“ se asi jen tak nedočkáme. „Udělali jsme spoustu věcí špatně,“ kritizuje přístup lidstva k planetě.
