"Donbas jsem nikdy neměl rád, nemám ho rád a mít rád ho nebudu. Je to kraj, který se vzpírá všemu, co je mně blízké," říká Krupař o regionu zmítaném válkou, kde ale svým fotoaparátem zaznamenává životy místních i příběhy vojáků bojujících proti ruskému agresorovi. "Moje fotografie jsou třeba jediným zaznamenáním života vojáka, který pak padne," vysvětluje v rozhovoru se Zuzanou Tvarůžkovou.
Na ukrajinské frontě, která je pod setrvalým tlakem Ruska fotograf sleduje i proměňující se nálady. "Je tam čím dál větší naštvání na ukrajinský establihment. Naříká se na korupci, nepořádek a mluví o třetím nebo pátém majdanu, který zatočí s tím 'čurbesem'," popisuje Krupař s tím, že vojáci jsou kritičtí i vůči ukrajinskému prezidentovi Zelenskému. "Stojí za ním jeho nenáviděný poradce a také nechápou, že neví o tom, jak jsou ukrajinské obranné linie tak špatně vybudovány," dodává fotograf k tomu, že se stává dál větším problémem dezerce.
"Před tímhle rozhovorem jsem si chtěl zavolat a zjistit, kolik jich je ještě naživu," popisuje ve Spotlightu Krupař například situaci jedné z jednotek, se kterou se seznámil v září letošního roku a která během čtrnácti dnů přišla o tři bojeschopné vojáky. Přibližuje ale také příběh sniperky Kateryny Šinkarenkové, která letos padla v bojích u Avdievky.
"Poznal jsem ji v roce 2022 a chtěl o ní udělat reportáž, ale než jsem se k tomu dokopal, byla mrtvá. V ukrajinské armádě je fůra žen a dívek, ale holka, která by střílela Rusy a postřílela jich několik desítek? To jsem asi nepotkal. V tomhle byla vyjímečná," vzpomíná fotograf na to, jak skrze vysílačku zaslechl Katerynin poslední boj.
