Rusko má všechny karty. Rusko nemá žádné karty. To je mariáš Donalda Trumpa. Není dne, aby americký prezident s něčím nevyrukoval. Senzačním, skandálním nebo oběma dohromady, zaznívá v nejnovějším dílu podcastu Kaviárové tousty.
"Nepotřebujeme příměří. Potřebujeme mír. Dlouhodobý, trvalý, zajištěný zárukami pro Ruskou federaci a její občany." To jsou slova Vladimira Putina z prosince loňského roku. Reakce na skutečnou nabídku příměří, které předjednaly Spojené státy s Ukrajinou, bude, zdá se, identická. Alespoň si to přejí zastánci agrese proti Ukrajině.
Masakr v Bílém domě. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si to v slovním souboji rozdal s americkým lídrem Donaldem Trumpem a jeho dvojkou J. D. Vancem. A nevyšel z toho nejlépe.
Trump nadchl propagandu i ruskou věrchušku. Hádka v Bílém domě s ukrajinským prezidentem Zelenským je pro západní svět noční můra, pro Moskvu nečekaný bonus ke sblížení s Washingtonem.
Trump zmáčkl turbo a na mezinárodní aréně rozjel smršť, že se nestačí divit ani Vladimir Putin. Sblížení mezi Moskvou a Washingtonem nabralo nečekané obrátky. Z Kremlu i Bílého domu létají komplimenty, za které by ještě před půl rokem Rus dostal cejch zahraničního agenta a Američan nálepku proruského červa. Rusko-americkým vztahům se věnuje další díl podcastu Kaviárové tousty.
Novodobý Rasputin, Putinův Mefisto nebo muž, který dokázal své světonázory dobře prodat? Osoba Alexandra Dugina je opředena mnoha mýty. Věnuje se jí nejnovější díl podcastu Kaviárové tousty.
Prémiový díl Kaviárových toustů na deníku Aktuálně.cz nabízí romanci, která nevychází. Donald Trump a Vladimir Putin si vyjadřují úctu od prvního zvolení amerického byznysmena do Bílého domu. Pokračují v tom dodnes. Putin nedávno složil Trumpovi velký kompliment, když se nechal slyšet, že v roce 2020 mu byla ukradena výhra v amerických volbách. Ale přesto jim to neklape.
"Mezi (západními) politiky, včetně těch českých, je spousta takových rusofobů, jejichž stav hraničí s šílenstvím," nechal se slyšet tiskový mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. To je asi nejmírnější reakce z Ruska na fiktivní tweet Miroslavy Němcové (ODS). Ta měla vyzvat k opětovné blokádě Leningradu, respektive celého Ruska prostřednictvím zesílení západních sankcí.
Situace Rusů žijících v rozpadajících se domech často ještě ze sovětských časů se s válkou na Ukrajině zhoršuje. Naději na přestěhování dusí sovětská mentalita úředníků i nedostatek dělníků a prudký růst cen stavebnin.
Mistrovství světa ve fotbale mělo zlepšit renomé ruského režimu ve světě. Ale přináší Rusům i to, co Kreml asi nečekal.
Chudé Moldavsko mělo být prvním úspěšným příkladem politiky východního partnerství Evropské unie. Ta s touto postsovětskou republikou ležící mezi Rumunskem a Ukrajinou uzavřela asociační dohodu a rozběhla řadu dalších projektů. Jenže malé 3,5milionové Moldavsko se dál potácí v politické a ekonomické nestabilitě. A zůstává nejistě rozkročené mezi Evropskou unii a Rusko.
Máme toho dost! Pod tímto heslem organizace kdysi nejbohatšího Rusa a nejznámějšího ruského politického vězně Michaila Chodorkovského Otevřené Rusko uspořádala protestní akci. Na pochodu centrem města, s plánovanou účastí deset tisíc lidí, se organizátoři a státní orgány nedohodli. Chodorkovského stoupenci se proto rozhodli vyjádřit nesouhlas s prezidentem Vladimirem Putinem a jeho režimem alternativním způsobem: prostřednictvím dopisů osobně adresovaných hlavě ruského státu. Podle údajů ruského ministerstva vnitra přišlo k podatelně 250 lidí, organizátoři akce hovoří o tisícovce. Skutečný počet bude zřejmě někde uprostřed.
"Make love, no war" v ruské realitě. Jak ukazuje film Přesvědčení ruské režisérky Taťjany Čistovové, uvedený na festivalu Jeden svět, boj za právo nesloužit v ruské armádě se stal modelem boje občanské společnosti s ruskou státní mašinerií. A možností, jak systém porazit.
Rusko zažilo největší protivládní protesty za poslední tři roky. Opozice vedená šéfem protikorupčního fondu Alexejem Navalným zorganizovala v řadě měst napříč Ruskem demonstrace, jejichž smyslem bylo poukázat na korupci premiéra Dmitrije Medveděva. Řada protestujících však obrátila svůj hněv proti celé vládě prezidenta Vladimira Putina. Policie pozatýkala na čtyři stovky účastníků demonstrací včetně jejich svolavatele, Alexeje Navalného.
Někteří ruští odpůrci invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 dodnes mluví o masivní vlně sovětské propagandy, která se je tehdy snažila ovlivnit. Mluvila o kontrarevoluci v Praze i o naivních Češích a Slovácích, podléhajících propagandě Západu. K současné politice Kremlu na Ukrajině, která některými prvky propagandy události v ČSSR silně připomíná, jsou ale tito lidé daleko smířlivější. "Náš prezident pozvedl prestiž Ruska na novou úroveň. V devadesátých letech minulého století bylo Rusko velmi špatně vnímáno," říká dnes bývalý výsadkář Boris Šmeljov, který se v roce 1968 účastnil invaze do Československa. A později se za ni veřejně omluvil.
Rusko se poohlíží po nové oblasti, ve které by mohlo získat geopolitický vliv. Zájem má dlouhodobě o Asii a Tichomoří, kam se mu ale doposud nedařilo proniknout. Nově Kremlu otevírá dveře filipínský prezident Rodrigo Duterte. Rád by posílil s pomocí Moskvy svůj zbrojní arzenál, pořídil nové ponorky a zmodernizoval letectvo. Rusům za to nabízí posílení jejich vlivu v oblasti. Podle expertů ale není jisté, že se Moskva do sbližování s filipínským prezidentem nakonec pustí.
Česká humanitární organizace Člověk v tísni slouží cizím tajným službám, tvrdí ruská televizní stanice TV Centr. Ve středu večer má kanál odvysílat dokumentární snímek, který obviňuje českou humanitární organizaci z korupce a špionáže ve východoukrajinském Donbasu, který ovládají proruské síly. Česká neziskovka obvinění odmítá jako diskreditační kampaň a snahu donbaských separatistů vytlačit zahraniční humanitární organizace ze svého území.
Na začátku desetiletí převzal od Čečenska roli líhně teroristů na Severním Kavkaze a v celému Rusku. Dnes je severokavkazský Dagestán relativně klidným místem, kde válka s islamistickými ozbrojenci nebije tolik do očí.
Ač se to na první pohled nemusí zdát, porážka teroristické organizace Islámský stát je životně důležitá i pro Severní Kavkaz. Právě odsud do Sýrie zamířily stovky radikálů. Vzestup islamismu v Sýrii navíc mnohdy tragicky ovlivnil životy mnoha dagestánských rodin.
Na stadionu v srdci ruského Severního Kavkazu se zvedá žlutá vlna. Nad hlavami fanoušků vlají vlajky s horským orlem. Nedaleko šumí Kaspické moře. Divoká divize je na ruské scéně fotbalových fanoušků rarita. Skupina ze severokavkazského Dagestánu podporující tamní klub Anži Machačkala, působí v prostředí klonící se tradičně k pravicovému extremismu. Fotbal je u nás na prvním místě, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Ramzan Gazijev, šéf Divoké divize.
