Hidžáb i latté. Severokavkazský Dagestán hledá kompromis mezi globalizací a umírněným islámem

Jiří Just Jiří Just
26. 11. 2016 18:50
Na začátku desetiletí převzal od Čečenska roli líhně teroristů na Severním Kavkaze a v celému Rusku. Dnes je severokavkazský Dagestán relativně klidným místem, kde válka s islamistickými ozbrojenci nebije tolik do očí.
Moderní mrakodrapy a honosné bulváry Machačkalu nezdobí.
Moderní mrakodrapy a honosné bulváry Machačkalu nezdobí. | Foto: Jiří Just

Machačkala (od našeho spolupracovníka) – V ulicích Machačkaly je oproti předchozím rokům podstatně méně policistů. Ti zbylí jsou sice pořád vyzbrojeni kalašnikovy, atmosféru dagestánské metropole to ale moc nekazí. 

Půlmilionové hlavní město Dagestánu nesrovnal ozbrojený konflikt se zemí tak, jako nedaleký čečenský Groznyj. Když pronikli islamističtí radikálové v létě 1999 do Dagestánu, aby tady – právě po vzoru Čečenska – získali kontrolu nad republikou, samotné Machačkale se boje vyhnuly. Moderní mrakodrapy a honosné bulváry, které by zakrývaly rány po krvavých bojích, ji proto nezdobí.

Jedinou výškovou budovou v centru je osmnáctipatrový hotel Leningrad. Sovětská stavba z druhé poloviny 70. let se všemi atributy své doby ční hrdě nad domy, které pamatují založení Machačkaly v 19. století. Jak komunistický režim, tak nové pořádky.

Ty se ostatně na architektuře města podepisují na každé ulici. Neodolal jim ani hotel Leningrad. V jeho přízemí je na místní poměry luxusní japonská restaurace. 

Machačkalská kavárna

Trendy moderní doby se prostě nevyhýbají ani Kavkazu, byť v přiměřené míře. Pivní bary nebo fastfoody tady taky nejsou zvláštností.

"Někteří si myslí, že globalizace, která zasahuje i nás, není pro naši společnost cestou správným směrem. Prosazují návrat k tradicím a kořenům," vysvětluje Asja. Sedíme v kavárně poblíž Leninova náměstí. Za námi si tiše povídají děvčata v hidžábech a lžičkami dloubají do zákusků místní provenience.

Tím je "machačkalská kavárna" originální: vlastní svobodou bez viditelných komplexů. Vedle sebe tak mohou usrkávat "lattéčko" zbožné dívky; veselé čtyřicátnice s rozpuštěnými vlasy, které s chutí jedí zákusky, i chlapíci řešící obchodní záležitosti. Každý se stará o svůj šálek.

"Některým vadí, že se přestává mluvit jazykem jejich národa. Ale to je složité. Obzvlášť tady v Machačkale. Jen si to představte: kromě ruštiny je u nás dalších 14 státních jazyků. V republice žije víc jak 30 původních národů. To by byl Babylon," vysvětluje mladá úřednice.

Je přesvědčena, že by bylo chybou uzavřít Dagestán před světem a žít minulostí. "Když republika přežila teroristickou hrozbu, měla by se otevřít natolik, aby nepřišla o svou identitu," je přesvědčena Asja.

Hlavní mešita Machačkaly.
Hlavní mešita Machačkaly. | Foto: Jiří Just

Místo školy modlitba

Po Leninově náměstí se prohání vítr. Za sochou plešatého vůdce bolševiků, který koncem 50. let minulého století na podstavci promptně vystřídal Stalina, se choulí toulaví psi. Na vrcholku budovy místní administrace vlají ruská trikolora a zeleno-modro-červená vlajka Dagestánské republiky. Na druhém konci náměstí stojí ministerstvo mládeže.

"Dříve tady bylo muzeum. Teď tu sídlíme my," vysvětluje zdvořile úředník, zatímco mě vede do kanceláře v druhém patře budovy, která určitě pamatuje chladný pohled kamenného sovětského diktátora.

"Naše mládež je rizikovou skupinou. Rodiče – vychovaní v dobách Sovětského svazu nebo v 90. letech, kdy nebylo žádné náboženství a žádná ideologie – neznají islámskou víru, mají o ní pouze kusé představy a nemohou ji předat dětem," upozorňuje na nebezpečí Daud Tumalajev, představitel Výboru pro svobodu svědomí a spolupráci s náboženskými organizacemi.

Podle jeho slov je teď islám v severokavkazské republice spíš módní záležitostí. "Lidé se chtějí nějak ukázat. Chtěj se něčím vyčlenit, proto se obracejí k víře," říká Tumalajev.

Nebezpečí je podle něj v tom, že zahraničními ideology precizně sestavený wahhábismus (fundamentalistická forma islámu – pozn. red.) nabízí mládeži zjednodušený pohled na islámskou víru.

Tumalajev, dříve pomocník dagestánského muftího, je imámem v machačkalské mešitě a vede tematické lekce ve školách, takže má poměrně dobrý přehled o myšlení mladé generace. "Dříve se mě často ptali na hidžáby ve školách. Teď už to ale není aktuální, protože školy nebrání dívkám je nosit. Studenty teď zajímá, jak sloučit školu a páteční modlitbu," líčí.

Tradiční dagestánská jídla: plněné taštičky kurze, knedlíčky chinkal v hovězím vývaru a domácí ovčí sýr.
Tradiční dagestánská jídla: plněné taštičky kurze, knedlíčky chinkal v hovězím vývaru a domácí ovčí sýr. | Foto: Jiří Just

Strach za islám

Restaurace Int na okraji Machačkaly voní poctivou kuchyní. Sedíme tu s Rasulem. Stůl se prohýbá pod specialitami dagestánské kuchyně: plněnými taštičkami kurze, variací na české knedlíky chinkal nebo čerstvým ovčím sýrem.

"Máte v Česku uprchlíky?" ptá se zvídavě asi třicetiletý právník.

O uprchlické krizi toho hodně ví z ruské televize a přednáší mi na chlup stejné stereotypy, které se obden linou ze zdejších televizních obrazovek. "Za ty uprchlíky si můžete v Evropě sami. Ale víte, nelíbí se mi jedno: jak média zveličují zločinnost a terorismus v souvislosti s migranty. Rétorika, že ´všichni muslimové jsou teroristé´, mi připadá jako hon na islám," bručí nespokojeně.

"Musíme žít spolu v míru. Když se o to snažíme tady na Kavkaze, měli byste se o to snažit i vy v Evropě," uzavírá Rasul.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 hodinami

Policie pátrá na Nymbursku po seniorovi, který odjel do Kerska na houby. Může být v ohrožení života

Středočeská policie pátrá po osmdesátiletém muži, který dnes po poledni odjel na motokole ze Sadské na Nymbursku na houby směrem na Kersko a nevrátil se. Muž je po několika operacích srdce, trpí výpadky paměti, proto může být v ohrožení života. Policie to uvedla dnes večer na Twitteru, zveřejnila také fotografii hledaného. Lidé se s informacemi k pátrání mají obracet na linku 158.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

V Namibii objevili nový kmen kulhavky a slintavky. Vyvezené maso může být zasažené, varoval ministr

V Namibii odhalili nový kmen slintavky a kulhavky. S odvoláním na namibijské ministerstvo zemědělství to dnes uvedla agentura Reuters. Virové onemocnění, které se obvykle nepřenáší na člověka, se v zemi poprvé potvrdilo v květnu. Od té doby se nakazily tisíce kusů dobytka.

„Je důležité zdůraznit, že nový sérotyp FMD O také způsobuje klinické případy u koz a ovcí, které mohou onemocnění rozšířit na další citlivá zvířata,“ uvedl v prohlášení ministr zemědělství Carl Schlettwein.

První případy onemocnění se prokázaly v květnu v oblasti Zambezi, která sousedí ze Zambií. Nemoc se mezi dobytkem šíří navzdory vysoké proočkovanosti zasažených stád, což vedlo úředníky k hlubšímu prozkoumání problému.

Schlettwein uvedl, že nová mutace byla poprvé objevena v srpnu na jihu země. Vyšetřování podle něj ukázalo, že kmen se do země dostal ze Zambie kvůli nelegálnímu převozu zvířat přes hranice. Maso vyvezené z Namibie, která ho exportuje do Číny, Evropské unie a Spojených států, může být zasažené, varoval ministr. Nákaza podle něj také negativně ovlivní nedávné dohody o vývozu, které země podepsala například s Ghanou.

Slintavka a kulhavka je vysoce infekční virové onemocnění sudokopytníků, které se na člověka většinou nepřenáší. Nákaza se může přenášet větrem nebo na automobilech či šatech lidí, kteří přijdou do styku s nakaženými zvířaty. Na území České republiky se nemoc vyskytla naposledy v roce 1975.

Zdroj: ČTK
Další zprávy