Napište Putinovi, co si o něm myslíte. Na Chodorkovského demonstraci přišlo jen pár set lidí

Jiří Just Jiří Just
29. 4. 2017 18:45
Máme toho dost! Pod tímto heslem organizace kdysi nejbohatšího Rusa a nejznámějšího ruského politického vězně Michaila Chodorkovského Otevřené Rusko uspořádala protestní akci. Na pochodu centrem města, s plánovanou účastí deset tisíc lidí, se organizátoři a státní orgány nedohodli. Chodorkovského stoupenci se proto rozhodli vyjádřit nesouhlas s prezidentem Vladimirem Putinem a jeho režimem alternativním způsobem: prostřednictvím dopisů osobně adresovaných hlavě ruského státu. Podle údajů ruského ministerstva vnitra přišlo k podatelně 250 lidí, organizátoři akce hovoří o tisícovce. Skutečný počet bude zřejmě někde uprostřed.
Na Slovanském náměstí v centru Moskvy se v sobotu shromáždila ruská opozice.
Na Slovanském náměstí v centru Moskvy se v sobotu shromáždila ruská opozice. | Foto: Jiří Just

Moskva (Od našeho zpravodaje) - Na Slovanském náměstí v centru Moskvy, přímo pod pomníkem věrozvěstů Cyrila a Metoděje, stojí houf lidí. Asi pár stovek. Dobrá polovina z nich jsou novináři a náhodní kolemjdoucí. Atmosférou ani počtem lidí mítink nepřipomíná masovou demonstraci z konce března organizovanou opozičníkem Alexejem Navalným, s níž si režim nevěděl rady.

Opozičník píše prezidentu Putinovi.
Opozičník píše prezidentu Putinovi. | Foto: Jiří Just

Když se dav dá do pohybu směrem k prezidentskému úřadu, akce začne vypadat jako jarní procházka pod nezúčastněným dohledem policie. Nikdo nevykřikuje žádná hesla, nevlají žádné vlajky. Jen aktivisté Otevřeného Ruska rozdávají formuláře dopisu pro Vladimira Putina.

Moskevští antiputinisté měli štěstí. Zato v Petrohradě, Tule a dalších městech policie proti demonstrantům tvrdě zasáhla a většinu z nich pozatýkala. Podle předběžných informací v antonu skončily nejméně dvě stovky osob.

"Přišla jsem vyjádřit svou občanskou pozici. Především se mi nelíbí, že se u nás nemění vláda," říká Darija, která se drží největší skupiny mířící k prezidentské podatelně.

Protestující míří s dopisy pro Vladimira Putina k prezidentskému úřadu.
Protestující míří s dopisy pro Vladimira Putina k prezidentskému úřadu. | Foto: Jiří Just

Jak dodává, protivládních protestů se nezřídka účastní. "Chodím, když mám čas a chuť. Záleží mi na tom, co a koho demonstrace podporuje," vysvětluje postarší dáma. A právě sympatie (respektive antipatie) Rusů k Michailu Chodorkovskému mohly nepříznivě ovlivnit účast na mítinku.

Policejní labyrint

Prezidentský úřad a protestující toužící napsat Putinovi vše, co si o něm myslí, odděluje labyrint z kovových zátarasů s bezpečnostními rámy. Policisté postávají u obrubníku a směrují opozičníky do koridoru z mřížovaných zábran.

Zatýkání v ruských městech při sobotní protestní akci

Petrohrad: Nejméně 30 lidí. Organizace OVD-Info, která monitoruje politické represe, hovoří dokonce o více než 125 zadržených.

Tula: Zatčeno 20 demonstrantů.

Kemerovo na Sibiři: V policejních celách skončilo 16 lidí.

Zdroj: ČTK

Většina demonstrantů disciplinovaně jde podle policejních povelů. Část z nich nechce čekat v dlouhé frontě, vzdává to a zamíří na nedaleké Rudé náměstí. Zdá se, že lidský štrúdl čítá několik stovek protiputinovských pisatelů. Podle údajů ruského ministerstva vnitra přišlo k podatelně 250 lidí, organizátoři akce hovoří o tisícovce. Skutečný počet bude zřejmě někde uprostřed.

"Chceme napsat Putinovi své požadavky. Nelíbí se nám, co se děje v zemi. Chceme, aby Putin znovu nekandidoval a došlo ke změnám v zemi," říká člen Otevřeného Ruska, který drží v ruce balík formulářů.

"Máme dost korupce, všech těch lidí u moci. Chceme, aby si toho všiml prezidentský úřad a občané," vysvětluje mladík. To se ale protivládní opozici zřejmě nepovedlo.

Blíže k večeru je na Slovanském náměstí tradiční klid. Pod pomníkem soluňských bratří průvodce vypráví skupince Rusů o historii centra Moskvy. Opodál na lavičce se sluní pomocná stráž ruské policie.

Pod pomníkem Cyrila a Metoděje už je klid.
Pod pomníkem Cyrila a Metoděje už je klid. | Foto: Jiří Just

"Jaký máte názor na Chodorkovského?" ptám se šedovlasého muže, který postává pod slovanskými věrozvěsty. "Je to normální člověk," opáčí rozpačitě a dál hovořit o kdysi vlivném oligarchovi nechce.

Chodorkovskij chce vrátit úder?

Chodorkovskij se po více než deseti letech strávených za mřížemi dostal na svobodu v prosinci 2013. Kdysi nejbohatší Rus si v Karelii na severu země odpykával trest za daňové úniky a podvody. Podle neoficiální verze ho Putin po nástupu k moci v roce 2000 odstranil z cesty, neboť Chodorkovskij byl jedním z jeho nejsilnějších oponentů.

Michail Chodorkovskij.
Michail Chodorkovskij. | Foto: Reuters

Chodorkovskij skutečně sponzoroval některé opoziční síly, včetně komunistů, a mohl být překážkou Putinovým plánům soustředit moc ve svých rukou.

Poté co se Chodorkovskij dostal na svobodu, zůstal v zahraničí. Původně se zřekl politických ambicí, což mohlo být jednou z podmínek jeho náhlého omilostnění. Nyní oligarcha zřejmě chce vrátit pánovi Kremlu úder.

Chodorkovskij prezidentem nebude

Sám Chodorkovskij o prezidentský post příští rok bojovat nebude. V polovině dubna oznámil, že hodlá podporovat dalšího vážného soupeře ruského režimu Alexeje Navalného. Navalnyj se proslavil zejména jako bojovník s korupcí v nejvyšších patrech ruské politiky. Chodorkovského podpora známého opozičníka je spíš politická nevyhnutelnost než přirozené partnerství.

Alexej Navalnyj.
Alexej Navalnyj. | Foto: Reuters

Po řadě masových protestů před pěti lety protisystémová opozice v Rusku kvůli mimořádnému státnímu tlaku skomírá. Jako jediný nejvlivnější představitel zůstal právě Alexej Navalnyj. Ostatní lídři protikremelského hnutí se stáhli do ústraní, byli nuceni emigrovat, jsou za mřížemi nebo - jako v případě Borise Němcova - byli zavražděni.

Navalnyj si první volební kampaň vyzkoušel před čtyřmi lety, když kandidoval na starostu Moskvy. Přestože prohrál, získal více než čtvrtinu hlasů Moskvanů.

O tom, že opoziční předák dlouho leží Kremlu v žaludku, svědčí i nedávná série napadení. Před několika týdny, během otevření předvolebního štábu v altajském Barnaulu, na Navalného zaútočili dezinfekcí, která jeho tvář zbarvila dozelena.

Poslední útok na opozičníka se odehrál tento týden. Když vycházel z kanceláře Fondu pro boj s korupcí, neznámý muž mu chrstl zelenou látku do obličeje. Navalnyj musel být následně hospitalizován s poleptáním oka.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Benešová zažaluje soudkyni, která prodloužila Janouškovi přerušení trestu

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) se rozhodla podat kárnou žalobu na soudkyni brněnského krajského soudu Jaroslavu Bartošovou, a to v souvislosti s přerušením trestu lobbisty Romana Janouška. Uvedl to mluvčí ministerstva Vladimír Řepka. Benešová věc prošetřovala na základě interpelace poslance a předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky.

"Důvodem je, že soudkyně při své rozhodovací činnosti v postavení předsedkyně senátu ve věci vedené u Krajského soudu v Brně postupovala v rozporu se zjištěným skutkovým stavem a v rozporu s trestním řádem a nijak nereflektovala na skutečnosti zjištěné například Vrchním soudem v Praze či Vrchním státním zastupitelstvím v Praze," sdělil Řepka k podání návrhu na zahájení kárného řízení.

Janoušek si odpykává 4,5 roku vězení za to, že autem srazil ženu a od nehody ujel. Soud mu výkon trestu na jeho žádost opakovaně přerušoval ze zdravotních důvodů. Za mříže se muž vrátil letos v červenci poté, co olomoucký vrchní soud rozhodl, že Janouškův zdravotní stav nebrání jeho pobytu ve vězení.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Předsedkyní německého Spolkového sněmu se má stát politička SPD Bärbel Basová

Předsedkyní německého Spolkového sněmu se má stát 53letá politička sociální demokracie (SPD) Bärbel Basová. Vyplývá to z informací, které má k dispozici agentura DPA. Ustavující schůze Spolkového sněmu v novém složení, které určily volby 26. září, bude v úterý.

Basovou do vysoké ústavní funkce navrhne vedení parlamentní frakce SPD. Basová je poslankyní od roku 2009 a v současnosti je místopředsedkyní parlamentní frakce SPD. V čele Spolkového sněmu by vystřídala Wolfganga Schäubleho z Křesťanskodemokratické strany (CDU), která si po volební porážce na předsednické křeslo nemůže činit nárok.

Úřad šéfa Spolkového sněmu je protokolárně druhý nejvyšší ve Spolkové republice Německo, hned po spolkovém prezidentovi. Tradičně náleží nejsilnější frakci v parlamentní komoře. SPD zvítězila ve volbách do Spolkového sněmu díky zisku 25,7 procenta hlasů. V minulých dnech často zaznívaly požadavky, aby v čele sněmu stanula žena.

Zdroj: ČTK
Další zprávy