Chicago (Od zpravodaje Aktuálně.cz v USA) - "Prezident Barack Obama teď má čtyři roky svého volebního období na to, aby Spojené státy udělaly podstatný pokrok v postupu proti klimatickým změnám. Jinak bude planeta v pořádném maléru," varoval James McCarthy, předseda Americké asociace pro povznesení vědy (AAAS) na výročním zasedání své organizace v Chicagu.
AAAS je největší vědeckou společností na světě. Sdružuje 262 vědeckých organizací a deset milionů individuálních členů.
"Oteplování naší planety je zcela nepochybné a lidské aktivity jsou jeho prvořadou příčinou," shrnul stanovisko své organizace McCarthy, který je současně profesorem Harvardovy univerzity.
Starý prezident je konečně pryč...
Na výročním zasedání AAAS bylo jednoznačně poznat, jak se změnil postoj amerických vědců k osobě prezidenta. George W. Bushe v minulých letech kritizovali za to, že se odmítá podílet na snahách o přibrzdění změn klimatu.
Stejně tak minulému prezidentovi vyčítali, že jeho úředníci cenzurují nepohodlné poznatky vědců pracujících ve vládních ústavech, i třeba za to, že Bush odmítal podporovat slibný výzkum, který by umožnil využívat kmenové buňky z lidských embryí pro léčení nemocných lidí.
Na loňském zasedání dokonce nositel Nobelovy ceny za medicínu a předseda AAAS David Baltimore (předsedové asociace se po roce střídají) označil vztah prezidenta Bushe k medicínskému výzkumu za zločinný.
"Posledních osm let (tedy vláda prezidenta Bushe mladšího - pozn. red.) bylo dobou temna," shrnul nyní za většinu přítomných například Sean Carrol z Wisconsinské univerzity. Naopak Baracka Obamu oceňoval: "Nikdy dřív jsme neviděli prezidenta, který by takto chápal roli vědy v naší kultuře."
... věříme v prezidenta nového
Situace se letos skutečně obrátila. Vědci dávali najevo, že k Baracku Obamovi se upínají jejich naděje. Ocenili například, že si vybral za ministra energetiky Stevena Chu, nositele Nobelovy ceny a odborníka na obnovitelné zdroje energií.
Obnovitelné zdroje totiž vidí vědci jako významnou možnost, jak nahradit fosilní paliva, zejména ropu a uhlí, jejichž spalování vytváří emise skleníkového plynu oxidu uhličitého. Ten pod sebou v atmosféře zadržuje teplo, a rozehřívá tak planetu.
| Další články z konference v Chicagu: Plejáda dění v současné vědě |
Emise rostou
Jinak ovšem zprávy, které na zasedání amerických vědců zazněly, nebyly nijak povzbudivé.
Navzdory snahám zejména evropských zemí udržet emise oxidu uhličitého na uzdě se tento cíl celkově nedaří a v dnešní době ani nemůže dařit. Roste totiž spotřeba fosilních paliv v rozvojovém světě, který není žádnými závazky vázán. Nově se rodící průmyslové mocnosti, jako Čína, Indie, Brazílie, Mexiko či Indonésie, rozvíjejí průmysl - a potřebují paliva.
"Celosvětové emise oxidu uhličitého stoupají od roku 2000 asi o 3,5 procenta ročně, tedy víc než v devadesátých letech, kdy v průměru stoupaly o 0,9 procenta ročně," shrnul Christopher Field z Carnegieho ústavu pro přírodní vědy ve Washingtonu. A varoval, že svět se obrací k nejlevnějšímu zdroji energie, jímž je uhlí. Jeho spalováním ovšem uhlíkové emise zase porostou.
Uhlí je nemorální jako Joe Camel
Před dalším rozšiřováním pálení ropy a uhlí varoval i Al Gore, bývalý viceprezident USA a nositel mírové Nobelovy ceny. Ve třičtvrtěhodinovém vystoupení na zasedání AAAS mimo jiné přirovnal nynější reklamy na "čisté" uhelné technologie v amerických médiích k reklamní postavičce Joea Camela.
Joe Camel byl sympaticky vyhlížející komiksový hrdina s věčnou cigaretou v puse, který před lety zaplavil americké reklamní plochy. Líbil se především dětem. Dnes se považuje vytvoření této postavy za jeden z velkých morálních zločinů tabákového a reklamního průmyslu.
Evropské propočty: náprava bude drahá
"Evropa má zájem spolupracovat s USA na výzkumu, jak zmírnit dopady klimatických změn," ujišťoval na setkání amerických vědců José Manuel Silva Rodríguez, generální ředitel sekce výzkumu v Evropské komisi.
Evropská komise současně zveřejnila zprávu svého Společného výzkumného střediska (JRC), podle nějž náklady na udržení emisí oxidu uhličitého na uzdě dosáhnout do roku 2020 ve vyspělých zemích 0,4 až 1,2 procenta hrubého domácího produktu ročně.
Žumpu naplnili bohatí
Někteří vědci však připomněli, že je obtížné chtít takové investice od rozvojových zemí.
"Používali jsme atmosféru jako neplacenou žumpu pro zplodiny z našich komínů a výfuků," řekl Stephen Schneider ze Stanfordovy univerzity. Podle něj tři čtvrtiny nahromaděných skleníkových plynů v atmosféře pochází od pětiny zemského obyvatelstva žijící v bohatých zemích, které využívaly fosilní paliva ve velkém od průmyslové revoluce.
"Nemůžeme teď lidem v chudém světě říct - to je nám fakt líto, ale atmosférická žumpa je naší vinou plná, vy už sem nic vypustit nesmíte, vy už své uhlí, ropu a plyn, které máte po ruce, pálit nemůžete," argumentoval Schneider.
Podle něj musí bohaté země, a zejména USA, zvýšit výzkum a využívání zelených zdrojů energie, jako je sluneční a větrná. A své výsledky pak předávat rozvojovým zemím, aby je mohly také využít. Je to morální povinnost vyspělých zemí, ale současně i jediná možnost, jak zmírnit jejich vlastní problémy rodící se ze změny klimatu.
