Analýza - Peníze se jen pohrnou, Brusel rozdává štědře, na vstupu do unie vyděláme všichni. Tři roky po vstupu do EU to ale zdaleka neplatí. Odečteme-li totiž jednorázové výhody, které jsme získali jako nováčci, můžeme letos skončit prakticky na nule.
Pokud vezmeme v úvahu pouze makroekonomická čísla, je vše v pořádku. Z bruselské pokladny do konce roku 2006 přiteklo asi o 16 miliard korun více, než jsme do ní odevzdali.
Jak jsme čerpali z rozpočtu EU
Celková bilance let 2004-2006
údaje v milionech Kč
předvstupní nástroje 9838 zemědělství 29804 strkturální akce 26279 vnitřní politiky 4246 kompenzace 25117 celkové příjmy 95283 celkové platby 79069 saldo +16214Zdroj: Ministerstvo financí
Při bližším pohledu na statistiku ale není bilance až tak růžová. Pětadvacet miliard korun v příjmech je totiž rozpočtová kompenzace, tedy jakýsi bonus do začátku, který jsme získali jako nováčci. Ten byl naposledy vyplacen loni a pochopitelně se již nebude opakovat.
Podtrženo a sečteno: pokud by Česko čerpalo nadále stejným tempem, jako poslední tři roky, bylo by prakticky na nule. Ani navýšení plateb na zemědělské dotace a další fondy ztrátu prémie na přilepšenou nevyrovná.
Vyčerpali jsme jen čtvrtinu
Ještě více než nicneříkající čísla z bruselských tabulek ale příjemce dotací pálí neefektivita a nepružnost českých úřadů. Přestože je projektů - i těch kvalitních - relativně dost, nedovedeme je správně vytěžit.
Česko tak čerpá ve srovnání s ostatními státy málo. Z peněz, které Brusel uvolnil na léta 2004-2006, jsme zatím získali jen čtvrtinu. Dotace je přitom třeba dočerpat do roku 2008.
Navíc se na mnohé zajímavé projekty vůbec nedostane. "Podporu často dostanou projekty, jejichž hodnota je z pohledu společnosti diskutabilní," říká Bedřich Štogl z EU Centra ČSOB.
Transparency International (TI) navíc upozornila na další nešvar: odmítnutí zájemci se nedozvědí, v čem byl jejich projekt horší než ty ostatní.
"Neúspěšní žadatelé nemají možnost porovnat své projekty s těmi úspěšnými. Nemohou se poučit od úspěšných žadatelů a zároveň si nemohou ověřit, zda jiný projekt nebyl podpořen z jiných důvodů, než je jeho vyšší kvalita," říká Barbora Pěchotová z TI.
Čunek dostal varování z Bruselu
Ministerstvo pro místní rozvoj, které bruselské peníze přerozděluje, má navíc velké problémy. Unii mělo již počátkem roku předložit tzv. národní strategický referenční rámec, tedy jakýsi rozdělovník unijních peněz pro ČR. Dokument dorazil do Bruselu až počátkem března.
Horší je ale to, že ho bruselští úředníci smetli ze stolu. Prý proto, že je nesrozumitelný a netransparentní.
Ministr Jiří Čunek kvůli tomu dokonce z Bruselu obdržel dopis s "přátelským upozorněním". Tak se alespoň v diplomatické mluvě označuje důrazné napomenutí.
ČTĚTE VÍCE: Brusel vynadal Čunkovi. Dotace pro Česko ohroženy
Úředníci se často vymlouvají na EU
Podle odborníků si česká ministerstva mnohdy přidělávají s unií více práce, než je nutné. Snaží se tak být papežštější než papež.
Své by o tom mohla vyprávět například Emilie Citterbartová, která s manželem v Březí na Strakonicku povozuje kozí farmu.
Po vstupu do EU museli mohutně investovat do nové výrobny sýrů. Brusel vyžaduje bezdotykové baterie na vodu, dozvěděli se například od úředníků ministerstva zemědělství.
Jenže když se Citterbarovi vydali na obhlídky do sousedního Bavorska, zjistili, že u sousedů nic takového mít nemusí. "Buď má Evropská unie na producenty v různých zemích různý metr, nebo jsou naši úředníci přísnější než ti evropští," řekla chovatelka časopisu Zemědělec.
ČTĚTE VÍCE o dotacích pro zemědělce
Na peníze se čeká i rok
Ani splnění všech předpokladů pak neznamená, že peníze přijdou hned. Mezi podáním žádosti a připsáním bruselských dotací na účet může uplynout třeba i celý rok.
Na léta 2007-13 by přitom Česko mohlo z Bruselu teoreticky získat až 700 miliard Kč. Pokud ale bude čerpání zadrhávat jako doposud, je docela dobře možné, že se nakonec naplní věštby euroskeptiků: do Bruselu odvedeme úplně stejně, jako od něj dostaneme. Stručně řečeno: budeme na nule.
