Při studiu medicíny pomáhají. Takhle vypadá šestihodinová směna v odběrové sanitce

Při studiu medicíny pomáhají. Takhle vypadá šestihodinová směna v odběrové sanitce

Nejnovější zprávy do e-mailu

Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.

24. 10. Nina

němci

Foto: Němce bili, topili a mučili. Partyzáni v Lanškrouně rozpoutali krvavou mstu

Foto: Němce bili, topili a mučili. Partyzáni v Lanškrouně rozpoutali krvavou mstu

Prohlédnout si 18 fotografií

Popraviště s popravčí četou se nacházelo před radnicí. Další Němci skončili v nedaleké protipožární nádrži, rozzuřený dav je topil ve vodě.

Němci se k soudcovskému stolu plazili po kolenou a tribunál je odsoudil buď k smrti zastřelením, nebo oběšením. Další čekal trest bití 10 až 100 ranami.

Odsun Němců vrhá na Sudety stín dodnes. Lidé se neznají a stěhují se, říká výzkumník

Odsun Němců vrhá na Sudety stín dodnes. Lidé se neznají a stěhují se, říká výzkumník

Prohlédnout si 10 fotografií

V pátek hodinu před polednem se v Křižanech u Liberce na severu Čech nevyskytovala ani noha. Tedy až na pár zvířat. Bydlí zde buď mladí lidé, kteří pracují v Liberci a do městských škol odváží i své děti, nebo starší lidé, kteří již nikam nespěchají. Bylo tedy těžké najít zde někoho, kdo by měl zájem pobavit se o obci nebo její temné historii.

Václav Honsejk je starostou obce Křižany už třináct let. Pozoruje, že lidé v Křižanech nemají tak pevný vztah ke své obci a její historii jako lidé v nevysídlených obcích. "Odsunutí Němci si s sebou odnesli historii. Do obce se nastěhovali třeba velkostatkáři, kteří přišli za půdou. A dnes je tu směs lidí, kteří mají různé tradice a různou historii," říká starosta.

Více než čtvrtina Němců chce, nebo neodmítá vládu silného vůdce, tvrdí studie

Více než čtvrtina Němců chce, nebo neodmítá vládu silného vůdce, tvrdí studie

Studie univerzity v Lipsku o autoritativních sklonech ukazuje, že každý čtvrtý Němec je nakloněn vládě pevné ruky.

Foto: Fanatické Němky, masakry a uprchlické tábory. Tak vyháněli Čechy z pohraničí

Foto: Fanatické Němky, masakry a uprchlické tábory. Tak vyháněli Čechy z pohraničí

Prohlédnout si 69 fotografií

Hlavní strůjce "páté kolony" v Československu Konrad Henlein (1898-1945). Zakladatel a čelný představitel politického hnutí Sudetendeutsche Heimatfront, které se v roce 1935 přeměnilo na Sudetendeutsche Partei (SdP).

Konrad Henlein (vlevo) a sudetoněmecký radikál Karl Hermann Frank (1898-1946) patřili mezi hlavní nositele "pochodně nacismu" v příhraničních oblastech Československa sousedících s nacistickým Německem.

Odsunutí Němci chtěli před 50 lety vidět někdejší domov. Od té doby se s českou rodinou navštěvují

Odsunutí Němci chtěli před 50 lety vidět někdejší domov. Od té doby se s českou rodinou navštěvují

Organizátoři pozvali do Prahy na speciální koncert smíření pamětníky odsunu a jejich rodiny.

Němečtí voliči posílají vzkaz Merkelové. Účast v zemských volbách je velká

Němečtí voliči posílají vzkaz Merkelové. Účast v zemských volbách je velká

Němci v Bádensku-Württembersku, v Porýní-Falci a v Sasku-Anhaltsku volí v neděli své zástupce do zemských sněmů.

Z Česka zmizela třetina ruských turistů. Přijelo víc Němců, Slováků i Číňanů

Z Česka zmizela třetina ruských turistů. Přijelo víc Němců, Slováků i Číňanů

Počet turistů, kteří strávili alespoň jednu noc v tuzemských ubytovacích zařízeních, se loni zvýšil o 10,2 procenta.

Češi, kteří zahynuli ve francouzských Alpách, zřejmě nevěděli o varování před lavinami

Češi, kteří zahynuli ve francouzských Alpách, zřejmě nevěděli o varování před lavinami

Francouzská prokuratura začala vyšetřovat neštěstí, při kterém v úterý zahynuli v lavině ve francouzských Alpách tři čeští a čtyři němečtí turisté.…

České firmy v rukou cizinců: Nejčastěji je ovládají Rusové

České firmy v rukou cizinců: Nejčastěji je ovládají Rusové

Mezi zahraničními vlastníky tuzemských společností dominují Rusové, s odstupem následováni Slováky, Němci a Ukrajinci.

Povstání zachránilo Prahu, zastánci české zbabělosti se mýlí

Povstání zachránilo Prahu, zastánci české zbabělosti se mýlí

Rozhovor s historikem Jindřichem Markem o mýtech a fámách, které i 70 let poté doprovází v myslích Čechů Pražské povstání.

Sudetští Němci vypustili ze stanov snahu o vrácení majetku

Sudetští Němci vypustili ze stanov snahu o vrácení majetku

Ve vztahu k Česku je to zásadní zmírnění postoje, který landsmanšaft zastával desítky let.

Do Česka loni přijelo o 108 tisíc ruských turistů méně

Do Česka loni přijelo o 108 tisíc ruských turistů méně

Jednoznačně nejvíce turistů pochází z Německa. Loni jich bylo téměř 1,6 milionu, meziročně o 5,1 procenta více.

Joachim Gauck mluvil o utrpení, budoucnost vidí optimisticky

Joachim Gauck mluvil o utrpení, budoucnost vidí optimisticky

Německý prezident se i při své druhé návštěvě v Česku snažil o odčinění historických křivd.

Vztahy Čechů a Němců jsou dějinami utrpení, řekl Gauck

Vztahy Čechů a Němců jsou dějinami utrpení, řekl Gauck

Německý prezident promluvil na půdě Univerzity Karlovy. Nacistická okupace Československa je podle něj smutným vrcholem vzájemného soužití.

Fotogalerie: Obrazem o pražské Invalidovně

Fotogalerie: Obrazem o pražské Invalidovně

Prohlédnout si 185 fotografií

Na sklonku 17. století se v Evropě začala stavět celá řada zařízení, která byla určena k zaopatření válečných invalidů. Například ve Francii nechal v Paříži král Ludvík XIV. postavit podle plánů Libérala Bruanta první vojenskou invalidovnu s názvem Hotel des Invalides . Tímto aktem se nechal inspirovat i císař Karel VI., který 27. května 1728 rozhodl, aby se vybudovala Invalidovna také v Praze.

Finanční prostředky pro vybudování Invalidovny měla poskytnout nadace zámožného hraběte a polního podmaršálka Petra Strozziho.

Sám hrabě Strozzi byl za svého života jako aktivní vojevůdce několikrát vážně zraněn a díky tomu poznal, jak vypadá nuzný život zmrzačených vojáků. Rozhodl se proto ve své závěti, sestavené pro případ bezdětnosti, věnovat svůj majetek na zaopatřování vojáků postižených válkou.

Zde si můžete přečíst úryvek ze závěti hraběte Strozziho:
" Poněvadž v tomto pomíjejícím životě není nic jistého, než smrt, leč hodina její jest nejistá... já Petr hrabě Strozzi, pán na Hořicích... ustanovuji, aby zestárlí chudí důstojníci a vojáci, kteří ve službách válečných zneschopněli, z mého majetku a na něm... zaopatřováni byli jídlem, nápoji, šacením a jinými potřebami, aby na tom žili a nuceni nebyli po věrných a dlouholetých službách válečných žebrati nebo docela ve zkázu přijíti. "

O pár let později byl hrabě Strozzi coby 38letý muž smrtelně raněn při bojích proti Turkům v severní Itálii. Jeho smrt přišla nečekaně. Hrabě Strozzi jako podmaršálek totiž po vítězství v bitvě slavnostně defiloval na koni svými 12ti setninami vojáků, přičemž ho náhle zasáhla zbloudilá kulka, kterou tím směrem vypálil zřejmě turecký voják. Po smrti jeho manželky Marie Kateřiny Khevenhüllerové (rodné jméno) připadl veškerý rodinný majetek ve prospěch nadace, která se dle Strozziho testamentu měla starat o válečné Invalidy.

Ačkoliv si Strozzi původně přál, aby zařízení sloužící válečným mrzákům postavilo na jeho panství v Hořicích v Podkrkonoší, bylo ze strany císaře Karla VI. rozhodnuto, aby se Invalidovna postavila v Praze. Původně se zvažovalo, že se Invalidovna vybuduje buď na Smíchově anebo na Kampě. Nakonec byla jako finální lokalita vybrána Špitálská pole (dnešní Karlín), kde podařilo od Křížovnického řádu a ostatních subjektů výhodně zakoupit pozemky za 35 tisíc zlatých.

Se stavbou Invalidovny se začalo v létě 1731.

Základní kámen Invalidovny byl netradičně položen až v průběhu stavby - v roce 1732.

Slavnostní akt se uskutečnil za přítomnosti samotného císaře Karla VI. 15. srpna 1732, tedy v době, kdy byl císař patrně v neveselém duševním rozpoložení, neboť před 5ti dny nešťastnou náhodou zastřelil na honu českého šlechtice Adama Františka ze Schwarzenberka.

Původní vize na rozsah komplexu budov pražské Invalidovny byla velkolepá. Invalidovna se měla skládat z devíti čtvercových buněk o průměru 100 x 100 metrů, celkem měla tedy vzniknout areál o rozloze 300 x 300 metrů poskytující přístřešek pro cirka 4 000 vojáků s jejich rodinami. Uprostřed komplexu mělo stát náměstí s kostelem. Součástí projektu bylo také zřízení velké nemocnice, školy, slavnostních sálů, refektářů, krámků. Koncept Invalidovny byl tedy zamýšlen jako samostatná jednotka, jenž svým pojetím tak trochu připomínal "město ve městě".

Při stavbě Invalidovny byl základní kamenivo (opuka) lámáno na svahu Vítkova a na Proseku, vápenec na stavbu dováželi z Bráníku a dřevo se pro změnu vozilo z Berouna.

Tímto způsobem se stavělo až do 17. května 1737, kdy byla stavba zastavena, protože se ukázalo, že prostředky nadace ji nestačí ufinancovat. Pro realizaci původních plánů by totiž bylo potřeba vynaložit na tehdejší poměry závratnou sumu - milión zlatých, přičemž stavební práce by trvaly téměř 40. let. Z úsporných i časových důvodů bylo tedy rozhodnuto, že se realizuje pouze 1 devítina původního plánu, tedy čtvercová budova o rozloze cca 100 x 100 metrů.

Menší velikost postavené Invalidovny, jež kopírovala motiv původně zamýšlené devítidílné budovy, si proto musela vynutit řadu kompromisů - například zamýšlený kostel byl nahrazen místností, ve které byla zbudována kaple sv. Kříže. Ta byla musela být kvůli všeobecnému šetření s penězi vybavena skromným způsobem. Například modlitební oltář byl improvizovaně vyroben z vojenských pušek a nábojnic, kazatelna byla vyrobená z prostého dřeva.

Přes všechny škrty v rozpočtu se ovšem podařilo vybudovat unikátní zařízení, které kromě ubikací pro invalidy disponovalo rovněž vlastní kantýnou, mlýnem a pekárnou, prádelnou, nemocnicí s kapacitou 138 lůžek, lékárnou, jatkami, důstojnickým kasínem, čítárnou, klubovnou a salónem, vínopalírnou, pivovarem, dvoutřídní školkou pro děti a vlastním hřbitovem. Službu tu dokonce konalo i vlastní hasičské družstvo či kominík. Na přilehlých pozemcích měli vojáci zřízené zahrádky, na kterých pěstovali zeleninu a chovali hospodářská zvířata (většinou slepice).

Komentář ke snímku :
Areál Invalidovny měl být dle původních plánů mnohem větší rozlohu, ale chybějící finance zavinily, že se stavba realizovala pouze ve zlomku zamýšlené velikosti - viz nákres.

Architektonický projekt Invalidovny byl dílem známého stavitele Kiliána Ignáce Dientzenhofera, půdorysné dispozice k němu vytvořil vídeňský architekt Josef Emanuel Fischer z Erlachu .

Komentář ke snímku :
Nákres půdorysu s přízemím Invalidovny, který vypracovala v roce 1941 architekta Ing. Augusta Müllerová.

Němci chtěli koupit cigarety. Platili falešnými eury

Falešné padesátieurové bankovky zadrželi policisté na tržnici v Potůčkách na Karlovarsku

Klaus u Ležáků: Odsun Němců byl logické vyústění dějin

Klaus u Ležáků: Odsun Němců byl logické vyústění dějin

Od vypálení obce Ležáky uplynulo v neděli přesně 70 let

Opava odmítá pomník německým obyvatelům

Opava odmítá pomník německým obyvatelům

V roce 1930 žilo v Opavě dvakrát více Němců než Čechů. Dnes jich je tam jen 80

O místě hrobu obětí z Budínky hlasují místní v anketě

O místě hrobu obětí z Budínky hlasují místní v anketě

Rozhodne se tak o dalším osudu ostatků údajných německých obětí poválečného masakru

Do Dobronína se vrací archeologové, hledají další oběti

Do Dobronína se vrací archeologové, hledají další oběti

Dobronínské lokality ukrývají těla Němců údajně zavražděných na konci války

Nejnovější zprávy do e-mailu