Více než čtvrtina Němců chce, nebo neodmítá vládu silného vůdce, tvrdí studie

ČTK ČTK
Aktualizováno 7. 11. 2018 12:46
Studie univerzity v Lipsku o autoritativních sklonech ukazuje, že každý čtvrtý Němec je nakloněn vládě pevné ruky.
Braniborská brána. Ilustrační foto.
Braniborská brána. Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Berlín - Více než každý čtvrtý Němec by si otevřeně přál, nebo alespoň přímo neodmítá možnost, aby spolková republika měla vůdce, který by zemi vládl pevnou rukou ku prospěchu všech. Vyplývá to ze studie univerzity V Lipsku o autoritativních sklonech, která byla představena v Berlíně. Zkoumala také nálady Němců vůči přistěhovalcům, Židům nebo Romům.

Studie, která vychází z dotazování více než 2400 lidí z května a června letošního roku, ukazuje, že vůdce by chtělo 11 procent Němců a dalších 16,6 procenta vidí argumenty pro i proti. V zemích bývalého východního Německa je podpora pro vládu vůdce vyšší - 13,9 procenta - než v zemích bývalého západního Německa - 10,3 procenta.

Podobná tendence je vidět i u dalších otázek. Zatímco na východě má 13,1 procenta lidí za to, že za určitých okolností je diktatura lepší státní formou, na západě jich je jen 6,5 procenta, a v celé zemi pak 7,9 procenta. Dalších 18,6 procenta Němců pro tuto možnost vidí alespoň nějaké argumenty.

Přes 11 procent Němců je přesvědčeno o tom, že jsou od přírody nadřazeni ostatním národům, dalších 20,5 procenta jich nemá jasný názor pro, nebo proti. To, že historici zveličují zločiny nacismu, si myslí 8,1 procenta dotázaných, dalších 19,5 procenta to považuje za zčásti pravdivé.

Větší tendence k podpoře autoritářství vykazují méně vzdělaní lidé, muži a obyvatelé východu Německa. Jde také o lidi, kteří se sice mají ekonomicky dobře, ale očekávají, že se jejich situace zhorší.

Méně negativních postojů vůči Židům 

Pokud jde o vztah Němců k menšinám, ukázalo se, že oproti roku 2016 o něco klesla četnost negativních postojů vůči Židům, stoupla ale vůči muslimům a prakticky stejná zůstala vůči Romům.

S tím, že "k nám Židé tak docela nepatří" souhlasilo 9,1 procenta dotázaných zcela a dalších 20,1 procenta zčásti. Více než každý desátý (10,1 procenta) zase vyjádřil přesvědčení, že Židé mají ještě dnes příliš velký vliv. Dalších 20,7 procenta vidí argumenty pro i proti tomuto tvrzení. V roce 2016 jich bylo 10,9, respektive 21,1 procenta.

Zatímco před dvěma lety souhlasilo 50 procent dotázaných s tvrzením, že se kvůli mnoha muslimům cítí někdy jako cizinci ve vlastní zemi, letos už jich bylo 55,8 procenta. Přes 44 procent Němců má za to, že by se muslimům mělo zakázat přistěhovalectví do spolkové republiky.

S tvrzením, že Romové tíhnou ke kriminalitě, souhlasí 60,4 procenta lidí (2016 - 58,5 procenta). Pro to, aby jim bylo zakázáno pobývat v centru měst, je 49,2 procent Němců(2016 - 49,6 procenta).

Video: Merkelová bude muset odejít dříve, voliči dali vládě za vyučenou, tvrdí Schuster

Odklon veřejnosti od kancléřky je patrný, německá politika se mění, končí jedna éra, míní redaktor Lidových novin Robert Schuster. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

před 4 minutami

Vicepremiér Hamáček zkolaboval, v péči lékařů ale není. Řekl to Blesku. Kvůli indispozici nebude odpoledne ve sněmovně, večer chce dorazit na grémium

Zdroj: ČTK
před 7 minutami

Zeman navrhl místo v radě Ústavu pro studium totalitních režimů historika Šustka

Prezident Miloš Zeman navrhl Senátu na post dlouhodobě neobsazeného člena rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) historika Vojtěcha Šustka. Na Twitteru to dnes uvedl mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. Podrobnosti o navrhovaném historikovi neuvedl. Šustek pracuje jako archivář Archivu hlavního města Prahy v oddělení fondů státních orgánů.

Rada ÚSTR má ze zákona sedm členů, které volí Senát. Čtyři členy rady navrhují občanská sdružení, dva sněmovna a jednoho prezident.

Od ledna 2017 je v radě neobsazeno místo po zesnulé Naděždě Kavalírové, která byla dlouholetou předsedkyní Konfederace politických vězňů. Prezident Zeman dosud za ni nenabídl Senátu náhradu, kterou by horní komora akceptovala.

Zdroj: ČTK
před 25 minutami

Na horách na východě Česka může do pátku napadnout až 25 centimetrů sněhu za den

Na horách ve východní polovině Česka bude sněžit i v následujících dvou dnech. V polohách nad 800 metrů nad mořem v Olomouckém, Zlínském a Moravskoslezském kraji napadne ve středu a ve čtvrtek až 25 centimetrů sněhu za den, informoval v úterý Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

Již dříve uvedl, že sněhové přeháňky budou na Moravě a ve Slezsku po celý dnešek, a to i v nižších polohách. Vzhledem k tomu tam lze podle meteorologů předpokládat komplikace v dopravě.

Meteorologové uvedli, že v polohách nad 600 metrů nad mořem ve východní polovině země dnes napadne pět až 15 centimetrů sněhu a v dalších dvou dnech nad 800 metrů nad mořem deset až 25 centimetrů sněhu za den. Upozornění před novým sněhem na středu a čtvrtek platí zejména pro vyšší polohy v okresech Jeseník, Šumperk, Zábřeh, Rožnov pod Radhoštěm, Valašské Klobouky, Vsetín, Bruntál, Frenštát pod Radhoštěm, Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Jablunkov, Krnov, Rýmařov a Třinec.

Zdroj: ČTK
Další zprávy