Archiv: krajina

Kadaň ukazuje, jak na klima. Vsadila na květnaté louky, stromy i dešťovou vodu

Kadaň ukazuje, jak na klima. Vsadila na květnaté louky, stromy i dešťovou vodu

Prohlédnout si 31 fotografií

Kadaň se snaží roky rozšiřovat zeleň ve veřejném prostranství.

Na náměstí nyní umístilo vedení města čtyři stromy, které by měly poskytovat stín, a regulovat tak teplotu na náměstí v horkých letních dnech.

Banka s lesem na střeše, domy z místního dřeva i ze slámy. Češi vědí, jak na klima

Banka s lesem na střeše, domy z místního dřeva i ze slámy. Češi vědí, jak na klima

Prohlédnout si 54 fotografií

Dešťová voda z rodinných domů a veřejných ploch okolo bratčické návsi už nově
neputuje do kanalizace, ale do malého předčišťovacího jezírka a následně do většího
jezírka, které kdysi bývalo nevyužívanou hasičskou nádrží s velmi špatnou retenční
kapacitou a s neprostupným zabahněným okolím.

Díky přestavbě nádrže na přírodní jezírko se zvýšila o 90 procent schopnost zadržet vodu.

Češi reagují na sucho i povodně. Tůně a stromořadí vytváří i za paneláky či u dálnice

Češi reagují na sucho i povodně. Tůně a stromořadí vytváří i za paneláky či u dálnice

Prohlédnout si 50 fotografií

Ačkoliv ji obec vytvořila už v roce 2004, i v současné době ukazuje svůj pozitivní vliv na okolní krajinu.

Dnes již vzrostlé stromy obklopují mokřad, louky i protékající potok.

V Chrudimi se naučili vážit si vody. Obnovují náhony i tůně, staví vsakovací plochy

V Chrudimi se naučili vážit si vody. Obnovují náhony i tůně, staví vsakovací plochy

Prohlédnout si 40 fotografií

Královské město Chrudim vždy zdobily vzácné památky, zachovalé historické centrum a hradby. Jenže zastavěná plocha a zeleň byly ve velkém nepoměru.

Petr Řezníček byl místostarostou a později starostou Chrudimi dlouhých 28 let. Za jeho éry se Chrudim stala členem projektu Zdravé město a začala s projekty pro udržitelný rozvoj.

Proti povodním i suchu zároveň. Nestavějme jen hráze, využijme tůní, radí vědkyně

Proti povodním i suchu zároveň. Nestavějme jen hráze, využijme tůní, radí vědkyně

Ke zlepšení situace s vodou může přispět každý s vhodným pozemkem - stačí na něm vybudovat mokřad či tůň, říká Lenka Slavíková.

Zemědělské dotace ničí krajinu. Proti byznysu a lobby nemáme šanci, říká expert

Zemědělské dotace ničí krajinu. Proti byznysu a lobby nemáme šanci, říká expert

"Většinou vás 'odignorují', nedočkáte se žádné reakce. Mimo jiné proto, že je na to navázaný obrovský byznys," říká přírodovědec Jakub Hruška.

Žádní klimaskeptici. Výrazná většina Čechů se obává změn klimatu, hlavně kvůli suchu

Žádní klimaskeptici. Výrazná většina Čechů se obává změn klimatu, hlavně kvůli suchu

Podle průzkumu STEM souhlasí 84 procent Čechů s tím, že člověkem způsobené klimatické změny ohrožují budoucnost.

Děsivý výbuch rozmetal předloni státní sklady benzinu. Nyní po něm nejsou ani památky

Děsivý výbuch rozmetal předloni státní sklady benzinu. Nyní po něm nejsou ani památky

Prohlédnout si 28 fotografií

Slavnostní inaugurace byla pomyslnou tečkou za děsivým výbuchem, k němuž v Loukově došlo před rokem a půl.

Slavnostního otevření výdejních lávek se v Loukově zúčastnil i premiér Andrej Babiš. Stavbě požehnal arcibiskup Jan Graubner.

Za podpory:

CEZ group

Zkrotit živel a nezničit ho. Vodní elektrárny jako technické perly šumavské krajiny

Zkrotit živel a nezničit ho. Vodní elektrárny jako technické perly šumavské krajiny

Prohlédnout si 31 fotografií

Budova elektrárny Černé jezero (pohled z prostoru pod hrází). Stavba náročného díla v obtížných přírodních podmínkách trvala pouze rok a tři čtvrtě, při pořizovacím nákladu 10 milionů tehdejších československých korun.

Detail uzávěru propusti jezera na Úhlavském luhu. Dolní nádrž přečerpávací elektrárny disponuje obsahem 25 000 m3. Od roku 1960 je zde čerpadlový provoz omezen.

Před sto lety a dnes: Švýcarské ledovce mizí před očima, odhady jsou alarmující

Před sto lety a dnes: Švýcarské ledovce mizí před očima, odhady jsou alarmující

Prohlédnout si 19 fotografií

Oproti celosvětovému průměru se Švýcarsko otepluje až dvakrát rychleji. Místní ledovce začaly mizet už po roce 1850, od roku 2011 ale tání zrychlilo, tvrdí vědci citovaní švýcarským veřejnoprávním portálem Swissinfo. Pět set ledovců už je nenávratně pryč. Na fotografii je zachycen ledovec Aletsch mezi lety 1860 a 1877.

Snímek zachycuje ledovec Aletsch v současné době. Pokud nedojde ke snížení emisí oxidu uhličitého, tak vláda odhaduje, že do konce století zmizí 90 procent ze zbývajících 1500 ledovců. Jejich tání bude mít podle agentury Reuters vliv na hladinu vodních toků, může zapříčinit i pády kamenů ze skal.

Mokřady na střeše rodinného domu, továrna obrostlá netřeskem. Tak Češi řeší sucho

Mokřady na střeše rodinného domu, továrna obrostlá netřeskem. Tak Češi řeší sucho

Mezi vítězi byl i rodinný domek uprostřed vnitrobloku na pražské Letné. Na střeše má mokřad a obklopuje ho zeleň ze všech stran.

Příběh českého Stromu roku. Odolná borovice přežila zatopení vesnice

Příběh českého Stromu roku. Odolná borovice přežila zatopení vesnice

Prohlédnout si 60 fotografií

Vítězka českého Stromu roku 2019 Chudobínská borovice. Zatímco jiné stromy mají v adrese obec, odkud pocházejí, či název zámku, u něhož rostou, tady se dočteme: "Skalnatý ostroh na levém břehu Vírské přehrady v prostoru zatopené obce Chudobín, katastrální území Dalečín, Žďár nad Sázavou, Vysočina.

Jejími navrhovateli do soutěže Strom roku byli Milan Peňáz s podporou obcí Vír a Dalečín, Města Bystřice nad Pernštejnem a místních spolků.

Morava jako z dob Lichtenštejnů. Podnikatel proměnil suchá pole v lužní krajinu

Prohlédnout si 17 fotografií

Morava jako z dob Lichtenštejnů. Podnikatel proměnil suchá pole v lužní krajinu

Ze suchého pole mezi Lednicí, Podivínem a Rakvicemi se staly mokřady plné vody.

Dříve suché pole, teď lužní lesy. Podnikatel obnovil krajinu podle starých map

Dříve suché pole, teď lužní lesy. Podnikatel obnovil krajinu podle starých map

Prohlédnout si 17 fotografií

Pohled na část z celkem 700 hektarů obnovené krajiny v oboře Obelisk mezi Lednicí, Podivínem, Přítluky a Rakvicemi.

Vycházeli z historických map, podle nichž obnovili mrtvá ramena řeky Dyje. I v horkých a suchých dnech se z nich do okolí vypařuje voda.

Z Česka mizí chocholouši, čejky a koroptve. Může za to zemědělství i dotace, říká ornitolog

Z Česka mizí chocholouši, čejky a koroptve. Může za to zemědělství i dotace, říká ornitolog

"Spousta civilizací 'dojela' na to, že nebyly schopny samy sebe uživit, že si svoje životní prostředí zničily," říká v rozhovoru Václav Zámečník.

Jak chránit krajinu? Čeští zemědělci často nevědí o všech možnostech a dotacích, říkají ornitologové

Jak chránit krajinu? Čeští zemědělci často nevědí o všech možnostech a dotacích, říkají ornitologové

Zemědělci mohou čerpat část peněz na svou činnost za to, že dělají opatření prospěšná přírodě. Často ale o tom nevědí.

Brabcův úřad přidal desítky milionů na obnovu krajiny

Brabcův úřad přidal desítky milionů na obnovu krajiny

O dotace na zlepšení biodiverzity a obnovu krajiny a vodního režimu v krajině byl ale velký zájem.

Obrazem: Divocí koně, zubři i pratuři se vracejí do přírody

Obrazem: Divocí koně, zubři i pratuři se vracejí do přírody

Prohlédnout si 25 fotografií

Velký den. 28. ledna vypustili čeští vědci a ochránci přírody do aklimatizační ohrady v Milovicích první stádo 14 klisen plemena exmoorský pony.

Kobylky měly za sebou dlouhou cestu kamionem z Anglie, ale přestály ji bez úhony.

Biolog: Zbytky české přírody zachrání divocí koně a zubři

Biolog: Zbytky české přírody zachrání divocí koně a zubři

Prohlédnout si 25 fotografií

Velký den. 28. ledna vypustili čeští vědci a ochránci přírody do aklimatizační ohrady v Milovicích první stádo 14 klisen plemena exmoorský pony.

Kobylky měly za sebou dlouhou cestu kamionem z Anglie, ale přestály ji bez úhony.

Chystá se mapování rysů, medvědů a vlků v Beskydech

Chystá se mapování rysů, medvědů a vlků v Beskydech

Příští týden začne tradiční stopování chráněných šelem žijících převážně v Beskydech

Předchozí 2 Pokračovat

Nejnovější zprávy do e-mailu

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.