Vzácný mokřad, shodují se vědci a lidé z Lysé. Jen podmáčená louka, oponuje město

Mokřad Žabák.
Louky za Lysou nad Labem bývaly odjakživa podmáčené.
Loňské silné deště zdejší mokřady ještě zvýraznily. Místní jim tu říkají "Žabák".
Vedení radnice v Lysé nad Labem chtělo tento městský pozemek za korunu předat Středočeskému kraji, který by zde postavil velký areál Svět záchranářů s příjezdovou cestou a parkovištěm.
Proti tomuto záměru se postavil spolek opozičních stran, část občanů i vědci.
Foto: Facebook / Žabák-Mokřadní noviny
Zuzana Hronová Zuzana Hronová
20. 6. 2021 19:25
Na okraji středočeského města Lysá nad Labem se nachází mokřad Žabák, kde přírodovědci objevili desítky druhů silně a kriticky ohrožených živočichů. Radnice ale má za to, že jde jen o dočasně podmáčenou louku a má s ní jiné záměry. Místní spolek, opoziční politici a vědci bojují za záchranu této lokality.

Lysá nad Labem je historické sídlo nedaleko Nymburka, které zmiňuje už Kosmova kronika. V desetitisícovém městě se nachází zámek, areál bývalého kláštera, historické náměstí a také úrodná polabská nížina. Na východním okraji Lysé pak městu patří lokalita, kde se podle jedněch nachází mokřad Žabák, jenž blahodárně zadržuje vodu v krajině a dává útočiště desítkám vzácných a ohrožených živočichů, podle druhých jde vlastně jen o podmáčenou louku, která by se měla vysušit a zastavět něčím užitečnějším.

Zastánci mokřadu pocházejí ze sdružení opozičních stran Lysá nás spojuje, části občanů, ale i vědecké obce, jeho odpůrci se rekrutují z vedení radnice, které vládne ČSSD, ODS a ANO s podporou zastupitele za KSČM. To chtělo Středočeskému kraji za symbolickou jednu korunu lokalitu ponechat, aby zde mohl vybudovat areál Svět záchranářů, kde by se cvičily složky integrovaného záchranného systému a chodili by sem za osvětou i běžní občané nebo školáci.

Mokřad Žabák
Mokřad Žabák | Foto: Facebook / Žabák-Mokřadní noviny

"Dnes je území využíváno jako louka a na části byla vysázena náhradní výsadba," vysvětloval loni v květnu někdejší starosta a nynější první místostarosta Jiří Havelka. "Územím protéká vodní tok. Na jaře letošního roku došlo na trase vodního toku k ucpání propustku pod komunikací a tím nedocházelo k řádnému odvodnění. Tato situace způsobila zaplavení louky a tak se vytvořilo zdání mokřadu. Po vyčištění propustku se situace vrací k normálu," dodával.

S pohledem, že by šlo jen o dočasně podmáčenou louku, však nesouhlasí přírodovědci z Univerzity Karlovy a Akademie věd. "Této lokality jsme si všimli již před několika lety, neboť se tu vyskytuje velké množství vodních ptáků a dalších mokřadních živočichů a také mokřadních rostlin," říká zoolog Radek Lučan z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Všechny tyto druhy vázané na mokřadní plochy by se tu podle odborníků nemohly vyskytovat, pakliže by nešlo o takzvaný periodický mokřad, který se pravidelně na podzim zaplavuje vodou a v létě zase vysychá. K takovému střídání podmínek jsou zde žijící organismy uzpůsobené.

"Z historických map je patrné, že se vždy jednalo o podmáčené území. I z vyprávění pamětníků je zřejmé, že na tomto území nebylo i přes provedenou melioraci možné kvůli vysoké hladině podzemní vody provádět intenzivní zemědělství," líčí Martin Tužinský ze spolku Lysá nás spojuje a místní organizátor přírodně-poznávacích a společenských akcí.

Důkazem je podle něj i fakt, že toto území bylo v historii opakovaně předmětem odvodňovacích prací. "Za socialismu byly snahy území zemědělsky využívat, ale nepříliš úspěšné. V posledních desetiletích je plocha v letních měsících sečena jako louka," dodává.

Samotnou existenci mokřadu zpochybňuje i starosta Karel Otava (ČSSD), který v nedávné reportáži České televize uvedl, že i když už 45 let bydlí tři sta metrů od lokality, v životě o něčem takovém neslyšel. "To, že o něm nikdy neslyšel, ač tam tak dlouho bydlí, není ale argument pro to, že by tam mokřad neexistoval. Ostatně o něm nevědělo plno obyvatel, a když se dozvěděli od biologů provádějící zde výzkum, kolik je tam vzácných živočichů, bylo to tam jak na safari," usmívá se Tužinský.

Vědci našli desítky vzácných živočichů

V červnu 2020 zde přírodovědci z Univerzity Karlovy, Akademie věd či polabských muzeí uskutečnili podrobný výzkum, při němž napočítali osmdesát druhů ptáků, přičemž polovina z nich tu i hnízdila, 75 druhů střevlíkovitých brouků, čtyři druhy obojživelníků, dva druhy plazů, desítku savců a více než sto druhů rostlin. Mezi zdejšími živočichy objevili dvacet ohrožených, 22 silně ohrožených, a dokonce pět kriticky ohrožených druhů. Padesátka zdejších organismů je zapsána v Červené knize ohrožených druhů České republiky.

"Zaznamenali jsme zde například čírku modrou, což je u nás prakticky vyhubený druh kachny, nebo dudka chocholatého, kriticky ohroženého ptáka, který v Česku hnízdí jen vzácně," popisuje Lučan. Podle něj je navíc zřejmé, že toto území má velkou hodnotu z pohledu ochrany přírody nejen kvůli ochraně cenných mokřadních druhů, ale i "kvůli potřebě zadržování vody v krajině v kontextu aktuálních problémů spojených s klimatickou změnou". Jako cennou označuje lokalitu i ministerstvo životního prostředí či Agentura ochrany přírody a krajiny.

Možná je příroda i výstavba, tvrdí město

Město v lokalitě vlastní 176 tisíc metrů čtverečních pozemků, šest tisíc chce využít na plánovaný silniční obchvat a dalších 80 tisíc mělo padnout na areál Svět záchranáře, z něhož ale po odporu veřejnosti Středočeský kraj ustoupil.

Radnice vlastní i navazující pozemky a ty byla loni v květnu dle slov místostarosty Jiřího Havelky ochotná uvolnit "pro vybudování opatření zadržující vodu v krajině". "Je tedy zřejmé, že do území je možné umístit oba projekty, které budou ku prospěchu města i kraje," doplnil tehdy.

Podle občanské iniciativy Lysá nás spojuje by ale tak velký zásah do krajiny, jakým měl být chystaný areál a vyasfaltování velké plochy pro parkoviště, přirozený mokřad zcela zničil. Na navrhovaném území by šlo vybudovat maximálně několik umělých tůní, kde by se již zdaleka nevyskytovalo tolik vodních živočichů jako v přirozeném prostředí.

"Navíc v lokalitě, co zmiňoval pan Havelka, již vysadili stromy, které nejsou vhodné do mokřadních luk a spíše jen přispějí k jejich vysušení. Přitom ve strategickém plánu města je v tomto území zvaném Doubrava plánováno založení soustavy mokřadů jako protipovodňového opatření," upozorňuje Tužinský, podle kterého se radnice snaží místo zcela vysušit. 

Redakce deníku Aktuálně.cz se obrátila s dotazy i na vedení města, to však na ně neodpovědělo. 

Místní sem chodí jako na safari.
Místní sem chodí jako na safari. | Foto: Facebook / Žabák-Mokřadní noviny

Mají tudy vést obchvat a železnice

Obchvat města má navíc vést skrz biologicky nejcennější část Žabáku. "Spolek Lysá nás spojuje tento obchvat nechce blokovat, nicméně zasazuje se o 'posun' nejcennější části mokřadu východním směrem, kde chce pomocí nových vodních prvků přilákat osazenstvo z části, kde se má nasypávat a betonovat těleso obchvatu," vysvětluje Daniel Drahotský z iniciativy Lysá nás spojuje.

Situace je dle jeho slov ještě komplikovanější tím, že zhruba v roce 2027 by se o několik set metrů severněji měl mokřad přetnout ještě jednou, a to plánovanou rychlostní dvoukolejnou tratí. "Podle mě by obchvat a dvoukolejná trať měly vést dál od města a podél sebe, aby krajina utrpěla co nejméně," přeje si Drahotský, který se však domnívá, že v poslední přípravné fázi už nebude politická vůle do trasování obchvatu zasahovat. 

"Do oblasti Žabáku se voda pouhou gravitací stahuje naprosto přirozeně a je pošetilé se silami přírody bojovat. Naopak při využití snadno dosažitelných dotací lze existující mokřad v jeho vodohospodářské funkci podpořit a využít i ke vzdělávacím účelům," věří Tužinský.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Počet potvrzených obětí záplav v Německu dosáhl 180

Počet potvrzených obětí prudkých bouřek a záplav v Německu dosáhl 180, z toho 132 v západní spolkové zemi Porýní-Falc. Vyplývá to podle agentury AFP z bilance obětí po páteční aktualizaci německými úřady. Zhruba 150 lidí je nezvěstných nebo není možné je kontaktovat.

Předchozí bilance obětí záplav ze 14. a 15. července podle AFP činila 177. V nejhůře zasaženém regionu Porýní-Falc je nyní podle policie 132 potvrzených obětí na životě a 766 raněných. Dalších 149 je stále nezvěstných.

"Avšak neočekáváme, že konečný počet zemřelých se zvýší o tolik," řekl na tiskové konferenci zemský premiér Roger Lewentz s tím, že někteří lidé ze seznamu jsou na dovolené.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Kvůli obavám z transparentnosti v zemi přišlo Maďarsko o miliony eur z Norských fondů

Maďarsko tento týden formálně přišlo o přístup k více než 200 milionům eur (5,1 miliardy korun) z takzvaných Norských fondů kvůli rostoucím obavám dárců o kvalitu právního státu v zemi. Maďarsko se nedokázalo dohodnout s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem, které finance poskytují, na způsobu vyplacení peněz. Země se obávají, že by přerozdělování v Maďarsku mohlo podléhat politickým tlakům Budapešti. Na spor upozornil server Politico.

Při vyplácení grantů Norsko, které poskytuje 95 procent prostředků, a jeho partneři trvají na tom, aby o přidělení grantů pro občanskou společnost rozhodovaly a peníze spravovaly osoby vybrané ve veřejných soutěžích na základě kompetencí, odborných znalostí a řídících schopností. Ačkoliv maďarská vláda původně s tímto způsobem rozdělování grantů souhlasila, podle norské vlády nakonec Budapešť takto vybraného kandidáta odmítla.

Tři dárcovské země jsou členy evropského ekonomického prostoru, ale nikoliv Evropské unie. Granty vyplácené v 15 zemích mají sloužit ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy