Khan požádal Mezinárodní trestní tribunál o vydání zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, ministra obrany židovského státu Joava Galanta a tři vůdce teroristické organizace Hamás. Podle Khana jak dvojice izraelských politiků, tak trojice členů Hamásu nese odpovědnost za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané v Pásmu Gazy, kde už sedm měsíců zuří válka.
Oznámení vyvolalo pobouření v Izraeli a mezi zastánci tohoto státu, jakou jsou například premiéři Česka a Polska Petr Fiala a Donald Tusk. "Je to děsivé a nepřijatelné," uvedl český předseda vlády a ve středu si s Netanjahuem telefonoval. Žádost o zatykač na izraelské politiky kritizoval také americký prezident Joe Biden.
Sám Netanjahu uvedl, že "znechuceně odmítá srovnávání demokratického Izraele s masovými vrahy z Hamásu prokurátorem v Haagu". "Jak se opovažuje Hamás, který vraždil, upaloval, masakroval, stínal, znásilňoval a unášel naše bratry a sestry, srovnávat s vojáky izraelské armády, kteří bojují ve spravedlivé válce?" prohlásil.
Kdo je ten, který "se opovážil"? Právník Karim Khan je britským občanem, narodil se a vyrůstal ve skotském Edinburghu. V druhém kole volby prokurátora Mezinárodního trestního tribunálu před třemi lety získal hlasy zástupců 72 zemí. Porazil tak kandidáty ze Španělska, Itálie a Irska. Tribunál je uznáván 124 zeměmi světa, nejsou mezi nimi například USA, Rusko, Izrael, Čína nebo Indie.
Khan koni navštívil Ukrajinu, včetně Buči a měst ostřelovaných ruskou armádou. Na jeho žádost vydal tribunál zatykač na šéfa Kremlu Vladimira Putina. Rusko v odvetě vydalo zatykač na Khana.
Khan už na konci devadesátých let pracoval pro mezinárodní tribunály, které se zabývaly válečnými zločiny v bývalé Jugoslávii a ve Rwandě. Pak krátce změnil roli a jako obhájce vystupoval v procesu s liberijským diktátorem Charlesem Taylorem v Haagu. Ten ale Khana před koncem procesu propustil ze svých služeb, Taylor dostal za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti padesát let vězení.
Ve Velké Británii budoucí hlavní prokurátor často hájil oběti sexuálního násilí, vyšetřoval také zločiny teroristické organizace Islámský stát v Iráku a hnutí Tálibán v Afghánistánu. Je muslim, ale ne typický. Hlásí se ke komunitě Ahmadíja, která se vyznačuje sekularismem, tolerancí a odmítáním doslovného výkladu koránu. V Pákistánu, kde má Khan kořeny, je Ahmadíja zakázaná a její vyznavače tam pronásledují jako odpadlíky od islámu. "Moje vlastní zkušenost mě dovedla k tomu, že se zajímám o lidská práva," řekl ke své minulosti a náboženskému vyznání Khan.
Reakce na jeho žádost o zatykač paradoxně kritizuje i vedení Hamásu. Soud v Haagu vyzvalo, aby Khanovu žádost odmítlo. "Klade na roveň oběť s jejím popravčím," uvedl Hamás v prohlášení. Hlavní prokurátor požádal o zatykač na tři představitele teroristické organizace: Jahjáa Sinvára, Muhammada Dífa a Ismáíla Haníju.
Židovský stát označuje Sinvára a Dífa za strůjce masakru, při němž loni v říjnu Hamás napadl jižní Izrael a zabil na 1200 lidí. Izraelci v odvetě zahájili ofenzivu do Pásma Gazy. Haníja žije v exilu v Kataru, který ovšem není signatářem dohody o Mezinárodním trestním soudu.
Khan loni v prosinci navštívil izraelské kibucy Beeri a Kfar Aza, které napadli a vypálili teroristé z Hamásu. Mezi právními experty, kteří Khanovi pomáhali s nynější žádostí, je také Britka Amal Clooneyová, manželka herce George Clooneyho. Ta v minulosti obhajovala například bývalou ukrajinskou premiérku Juliji Tymošenkovou nebo zakladatele serveru WikiLeaks Juliana Assange.
Khan nyní musí o vydání zatykače požádat tříčlenný soudní senát, kterému trvá v průměru dva měsíce, než posoudí důkazy a rozhodne, zda může řízení pokračovat.
