Zuzana Brychtová Horecká a Barbora Černohorská bydlí v obci Statenice, která v sobě spojuje výhody malebného venkova a snadné dostupnosti do Prahy. Do centra metropole to je pouhých jedenáct kilometrů. Chybí tu však základní občanská vybavenost, například škola, školka či kulturní dům. Společenské vyžití a setkávání sousedů tu dost vázlo. Místní vozí školáky do Prahy či okolních obcí. A činí to i Zuzana s Barborou. Paradoxně se seznámily před pěti lety jako maminky spolužaček z jedné pražské třídy a až potom jako sousedky ze Statenic.
Školu ani školku tu stále nemají, zato již vybudovali komunitní knihovnu a podařilo se tu prohloubit sousedský život. V obojím mají prsty právě obě ženy. "Jednou jsem šla do zdejší Knihovny J. M. Hovorky na čtení z japonských pohádek. Byla jsem tam akorát já se svými dvěma dětmi. Po čtení se paní knihovnice přiznala, že už chce té práce nechat," vypráví Zuzana. Napadlo ji, že by to za ni ráda vzala. Podělila se o svůj nápad s Barborou. Tu to nadchlo a šla do toho s ní. Vystudovala totiž knihovnictví, a navíc pracovala v neziskovce, kde měla na starosti fundraising, takže se vyznala v grantech.
Vytipovaly si Nadaci Via, jež v rámci programu Živá komunita podporuje rozvoj komunitního života v malých obcích i městech. V roce 2017 ji požádaly o grant sto tisíc korun, aby mohly proměnit starou knihovnu, kam už málokdo zajde, v místo, které pracovně nazvaly "Obývák vesnice". Mělo se jednat o srdce obce, kde se budou setkávat lidé všech věkových kategorií při společných akcích i zkrátka jen tak. A zároveň mělo jít o moderní knihovnu 21. století.
Program Živá komunita
Programem Živá komunita podporuje Nadace Via aktivní lidi, kteří chtějí změnit k lepšímu místo, kde žijí. Cílem nadace je, aby se lidé zajímali více o veřejný prostor, podíleli se na zlepšování sousedských vztahů, budovali vzájemnou důvěru, přispívali k soběstačnosti místních společenství a vytvářeli si hlubší vztah ke krajině. Nadace nabízí jednak komunitní granty až do výše 100 tisíc korun pro péči o sousedské vztahy a krajinu a jednak rychlé granty až do výše 40 tisíc korun pro hájení veřejného zájmu v komunitách.
Sepisování grantu jim pomohlo utřídit si myšlenky, jak by měl projekt vypadat, aby byl životaschopný. "Třeba že to nebudeme dělat my dvě pro ostatní, ale že zapojíme co nejvíc zdejších aktivních lidí," vysvětluje Barbora. Novou místnost jim pomáhala navrhnout místní designérka, květinářka se postarala o květinovou výzdobu, dámy, které se věnují patchworku, ušily podsedáky, kavárnice zařídila pro první akce v nové knihovně občerstvení, výtvarníci vedli výtvarné dílny.
"Každý zde zanechal trochu sám sebe, a když sem přijde, cítí se tu dobře a jako doma," doplňuje Barbora. Zuzana se pak coby grafička věnuje jednotné a nápadité podobě plakátů a webových stránek. A obě tu samozřejmě kromě pořádání akcí půjčují knížky. Rozhovor probíhá vzhledem k pandemii přes Google Meet, a ač je všední den dopoledne, každou chvíli Zuzana odchází, aby obsloužila dalšího návštěvníka.
Prostor setkávání a seznamování
V roce 2017 nejdříve spolu s dalšími sousedy proměnili díky grantu z Nadace Via nevyhovující prostor původní knihovny v atraktivní a útulné místo, kam si člověk nepřijde jen půjčit knížku, ale setrvá tam a baví se s ostatními nebo kde si mohou malé děti pohrát a jejich maminky si mezitím popovídat. Na konci roku 2020 se pak díky evropským dotacím podařilo obci zrekonstruovat chátrající malý objekt, do kterého se knihovna přesunula z původních prostor. Je tu teď dost místa nejen na regály, ale i na hernu a dílny pro děti či pro setkávání občanů.
"Máme tu jen sámošku, kavárnu a hospodu. Aktivní je místní TJ Sokol, který pořádá větší společenské a sportovní akce. Ale takové to běžné setkávání a seznamování, které se často děje kolem škol a školek, tady chybělo. V našem 'obýváku' k tomu mají lidé příležitost a hojně ji využívají," vysvětluje Zuzana Brychtová Horecká. Nové prostředí láká k návštěvě i lidi, kteří by dříve do knihovny nepřišli. Knihovna eviduje asi dvě stovky uživatelů.
Mnoho obyvatel přijalo proměnu před několika lety s nadšením. Přišel ale také negativní ohlas od pár zastánkyň původní knihovny, které tu vyhledávaly klid, v němž si v tichosti četly, maximálně tu někdo šeptal. "No a teď se tady povídá, jí a pije, děti si vytahují knížky a listují si v nich, hrají si," líčí s úsměvem Barbora Černohorská.
Knihovnice postupně rozšířily také výpůjční dobu ze dvou hodin týdně na dva a půl dne. Zapsali se sem i čtenáři z okolních obcí a z Prahy, líbí se jim atmosféra i neustálý přísun novinek a kratší doba čekání na rezervovanou knihu. Láká je i velký výběr, statenické zařízení totiž spolupracuje formou meziknihovních výpůjček se Středočeskou vědeckou knihovnou Kladno - čtenáři mohou vybírat i z jejího fondu, publikaci jim pak do pěti dnů pošlou poštou. "A také objednáváme nové knížky podle častých přání čtenářů, podle jejich vkusu," dodává Zuzana.
Místní se začali o dění více zajímat
"Obývák vesnice" vzápětí proměnil místní život. Začali se tady zastavovat aktivní občané se svými nápady na to, co by se mělo společně udělat, a knihovna se stala jakousi základnou života v obci. Stačila již také sehrát významnou roli ve zdejší politice. Obě iniciátorky tu totiž uspořádaly setkání občanů, odborníků a místních zastupitelů, besedovalo se o budoucnosti Statenic a kontroverzním územním plánu. Statenice totiž měla zasáhnout masivní satelitní výstavba a hrozilo, že se rozrostou o šest tisíc lidí, což by počet obyvatel zvýšilo na čtyřnásobek.
Mnozí usedlíci to vůbec netušili a nevěděli ani, že tento plán má nakročeno ke schválení. I toto zjištění je přimělo se o zdejší dění více zajímat a vznikla opoziční občanská iniciativa Sousedství. Jejími členy se stali právě lidé, kteří se většinou poznali v nové knihovně. Komunální volby v roce 2018 vyhráli, získali zhruba třetinu všech hlasů. Obě knihovnice se netají sympatiemi k této iniciativě, nicméně trvají na tom, že knihovna dál zůstává politicky neutrální půdou pro všechny a všichni jsou zde vítáni.
Nicméně územní plán byl schválen a nové starostce Apoleně Novotné, divadelní a rozhlasové režisérce, tak připadl složitý úkol: zdědila nezvratné rozhodnutí a na masivní výstavbu nyní musí nějak obec připravit. Řeší dopravu, kanalizaci, pitnou vodu, občanskou vybavenost, infrastrukturu, to vše s ohledem na budoucí rozvoj. "Jsme jistě před velkou změnou, před realizací satelitu, ale zatím si to moc nepřipouštím. Neumím si představit, jaké to bude," přemítá nad budoucností Zuzana.
"Stane se tu z toho menší anonymní město. Teď když projíždím obcí na kole, mnoho lidí tu znám, s každým se můžu zastavit a pobavit se. S tisíci nových obyvatel se velmi zvedne doprava, což také bude nepříjemné," říká Barbora. Doufá ale, že si i noví občané najdou cestu k nim do komunitní knihovny, i když to bude třeba nějakou dobu trvat.
Slavnostní otevření nového prostoru knihovny proběhne kvůli covidu až 12. června, přestože v nové budově se již půjčuje několik měsíců. Otevření se spojí zároveň se 101. výročím založení knihovny. To sté vyšlo na březen 2020, kdy začínala pandemie, a tak se nemohlo náležitě oslavit. Poslední rok fungování knihovny poznamenala právě pandemie a vládní opatření. Nejdřív měli zcela zavřeno, pak otevřeli výdejní okénko, pak mohl být uvnitř jeden člověk, nyní už tu mohou být čtyři, tak aby na jednoho vyšlo nařízených 15 metrů čtverečních.
"Doufáme, že v červnu již větší setkání bude možné. Místní jsou rádi, když se tu něco děje, takže snad přijdou a navážeme tam, kde jsme před pandemií přestali," věří Barbora Černohorská. Ostatně ani při lockdownu knihovnice nezahálely, jednou za čas vytvořily venkovní hru či stezku, určenou dětem i dospělým. I tehdy lidé přišli a individuálně po rodinách se akce účastnili. Také rozvážely knihy a hry až domů, takže se zdejšími čtenáři zůstaly v kontaktu.
Lidem, kterým vadí, že to v jejich obci málo žije a že neznají své sousedy, doporučují nebát se vykročit a být tím prvním, kdo to začne měnit. Důležité je podle nich také vyhledat si hned v počátku nějaké spojence a nenechat se odradit negativními komentáři, neboť nikdy nebudou spokojení všichni.
"Ve dvou je práce mnohem snazší než být na to sám. Můžete se vzájemně podpořit, ale také se korigovat, máme více kontaktů a vzniká mnohem více nápadů," vypočítávají. Za čtyři roky svých aktivit se na ně nabalilo již dvacet až třicet nadšených dobrovolníků a dobrovolnic, každý pomáhá tím, čím může.
Nabádají také nepodcenit komunikaci, mít svůj záměr dobře nachystaný a umět ho podat u zastupitelstva obce, vědět, jak záměr provést, kde na něj vzít peníze a kdo se ho bude účastnit. "Jen dobrý úmysl nestačí," upozorňují.
Shodují se také, že princip komunitní knihovny, kdy místo neslouží jen k půjčování knih, ale také pro společenská setkávání, je jediný způsob, jak může v Česku nebývale velká síť těchto zařízení přežít. "Fondy jsou většinou zastaralé, zapsaných čtenářů ubývá, komunitní fungování může dát malým venkovským knihovnám nový smysl," dodávají. Ostatně komunitní knihovnictví je současný trend v západní i severní Evropě, ony samy nyní míří na obhlídku takových zařízení ve Skandinávii.
Co je komunitní knihovna?
Komunitní knihovna napomáhá rozvoji komunity v místě svého působení - podporuje dobré soužití lidí v místě, pomáhá lidem zlepšovat místo, kde žijí, rozvíjet dobré vztahy mezi lidmi i místními organizacemi. Své aktivity neomezuje pouze na své registrované čtenáře, ale plánovitě a systematicky oslovuje celou komunitu. Své služby rozvíjí tak, aby mohla pružně reagovat na potřeby všech skupin lidí v místě. Poskytuje prostor pro aktivity jednotlivých skupin lidí a propojuje je s dalšími skupinami. Propojuje místní aktéry - od radnice přes podnikatele či neziskovky až po řadové občany. Povzbuzuje místní obyvatele k aktivní účasti na životě obce, pomáhá jim ovlivnit zdejší dění. Posiluje jejich vztah k místu, pomáhá také řešit problémy komunity třeba tím, že poskytne místo pro diskusi.
(Zdroj: Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR)
