Podle našich současných pravidel by lidé po roce 2030 chodili do penze v 65 letech. Ministryně financí Alena Schillerová však navrhuje tuto hranici dál posunout, aby bylo v důchodovém systému více peněz. Pokud by se zastropování prolomilo a lidé by v penzi strávili čtvrtinu očekávané délky života, tak by zejména mladší ročníky odcházely do penze výrazně později. Podobný problém však řeší všechny evropské země. Podívejte se, jak se se stanovením hranice nároku na penzi vypořádávají jinde a jak velkou část života v práci tráví ostatní Evropané.
A tak v červnu letošního roku předložilo ministerstvo práce a sociálních věcí Zprávu o stavu důchodového systému České republiky. Je v ní možné najít jak doporučení zvýšit hranici důchodového věku, tak i porovnání se světem.
Zpráva uvádí, že je řada států, které přistoupily k posunu věkové hranice odchodu do starobního důchodu v zájmu zachování udržitelnosti důchodového systému. V členských státech EU je nejběžnější hranicí 65 let.
- Například Španělsko, Německo a Francie se chystají hranici posunout na 67 let, v Británii a Irsku na 68 let. Ke změnám důchodového věku dojde právě v následujícím desetiletí.
Rovnice je jednoduchá: Čím déle budou lidé pracovat, tím více peněz odvedou do důchodového systému. Podle prognóz se však posouvá i doba dožití, tedy čerpání penze. A protože by v penzi lidé měli strávit čtvrtinu života, posouvá se i věková hranice důchodu.