Ilustrační foto. | Foto: Jakub Plíhal

Peníze - kdo dostane přidáno

Mzdy se loni zvyšovaly téměř ve všech odvětvích. Podle průzkumu společnosti Randstad přidávaly tři čtvrtiny firem, a to v průměru o pět až 15 procent. Letos bude zvyšování mezd volnější, podle údajů Hospodářské komory dosáhne v průměru šesti procent. 

• Polovina lidí už bere přes 30 tisíc. Rozdíl mezi Prahou a regiony může být i 12 tisíc

"Mzdy porostou u profesí, které se výrazně pohybují pod mediánem mezd, což jsou zejména základní pozice operátorů, dělníků. Firmy by sice rády pomocí automatizace zcela eliminovaly základní, repetitivní pozice, nicméně proces robotizace a automatizace rozhodně není tak daleko," říká Alžběta Honsová z Randstadu.

• Známe mzdu, za kterou jde v Česku důstojně žít. Polovina lidí na ni nedosáhne

Polepší si podle ní také nedostatkové profese - což jsou zejména zaměstnanci v IT (vývojáři s praxí, systémoví architekti, obchodníci), dále technické obory (konstruktéři, 'lean specialisti' optimalizující produktivitu a efektivitu výroby, pozice související s digitální transformací zejména v automobilovém průmyslu) a zřejmě i lidé na finančních pozicích se znalostí dvou a více jazyků.

• Lidé na manažerských pozicích se z vyšší výplaty radovat zřejmě nebudou. Podle headhuntera Jozefa Pappa ze společnosti Stanton Chase se loni mzdy manažerů nijak dramaticky nezvyšovaly a ani letos tomu nebude jinak.  

Podle Františka Jareše z Agentury Student, která obsazuje spíše nižší pozice a zajišťuje brigádníky, firmy přidávat už ani nemohou. "Důvodem je, že společnosti musely vynaložit na personální náklady často více, než původně plánovaly, a nyní již není prostor, kam navyšovat," uvádí Jareš. 

Domnívá se, že letošní rok na trhu práce bude klidnější a stabilnější. "Už na konci roku 2019 byl znatelně klidnější stav z hlediska vánoční sezony, kdy je veliká poptávka i po brigádnících. Poptávka byla obdobná jako v roce 2018, ale společnosti již změnily své procesy a postupy tak, že nepotřebovaly často takový počet pracovníků. Zároveň jsme se již nesetkávali tak často s extrémními odměnami pro brigádníky, které potřebovaly na poslední chvíli. V letech 2017 či 2018 byly i situace, kdy kmenoví zaměstnanci na pracovní poměr měli 125 korun na hodinu, ale brigádníci na 14 dní měli 180 korun," dodává Jareš.

Miroslav Diro z Hospodářské komory připomíná, že případnému dalšímu růstu mezd brání politika státu. "První data z firem naznačují, že po neustálém zvyšování minimální a zaručených mezd bez ohledu na produktivitu práce, zavedení nových sociálních dávek, například dlouhodobé ošetřovné, otcovská dovolená a loňské zrušení karenční doby, budou zaměstnavatelé velmi pečlivě zvažovat, které zaměstnanecké benefity zachovají a které dokonce i zruší," říká Diro. 

• S minimální mzdou poroste i ta zaručená. Podívejte se, na kolik má nárok vaše profese