Polovina lidí už bere přes 30 tisíc. Rozdíl mezi Prahou a regiony může být i 12 000

Ekonomika Ekonomika
Aktualizováno 4. 12. 2019 10:16
Průměrná mzda v Česku se v letošním třetím čtvrtletí meziročně zvýšila o 6,9 procenta na 33 697 korun. Zaměstnanci tak dostávali v hrubém průměrně o 2163 korun více než před rokem.
Foto: iStock

Reálně po zohlednění růstu spotřebitelských cen měsíční výdělek vzrostl o čtyři procenta. Většina zaměstnanců sice na průměrnou mzdu nedosáhne, protože její hodnotu zkreslují lidé s velmi vysokými příjmy, výrazně však rostl i medián, který lépe vyjadřuje příjmovou situaci běžných zaměstnanců.

Medián mezd představuje hodnotu mzdy, kterou pobírá zaměstnanec uprostřed pomyslného souboru všech zaměstnanců seřazených vzestupně podle výše mzdy. Polovina z nich tak bere více a polovina méně. Medián mezd, který činí 29 549 Kč vzrostl oproti stejnému období předchozího roku o 6,7 %. U mužů dosáhl 31 909 Kč, u žen byl 26 887 Kč.

Vývoj mediánu mezd v Česku:

  Medián v Kč Medián v Kč - Muži Medián v Kč - Ženy
3. čtvrtletí 2006 16 294 17 839 14 422
3. čtvrtletí 2007 17 401 19 170 15 297
3. čtvrtletí 2008 19 332 21 069 17 229
3. čtvrtletí 2009 19 816 21 437 17 880
3. čtvrtletí 2010 20 366 22 159 18 322
3. čtvrtletí 2011 20 718 22 672 18 386
3. čtvrtletí 2012 20 639 22 329 18 555
3. čtvrtletí 2013 21 110 22 904 18 963
3. čtvrtletí 2014 21 661 23 576 19 389
3. čtvrtletí 2015 22 478 24 669 19 963
3. čtvrtletí 2016 23 679 25 886 21 097
3. čtvrtletí 2017 25 341 27 660 22 727
3. čtvrtletí 2018 27 686 29 898 25 128
3. čtvrtletí 2019 29 549 31 909 26 887

"Rozdíly ve mzdách napříč Českem jsou vysoké. Průměrný zaměstnanec v Praze pobírá o 11 779 korun vyšší mzdu než průměrný zaměstnanec v Karlovarském kraji. Tato situace vede k migraci Čechů z chudších regionů do Prahy," říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček a dodává, že čtyři pětiny zaměstnanců pobíraly mzdu v rozmezí 15 680 korun a 52 531 korun.

"Nejvyšší průměrná mzda byla v Praze, kde dosáhla úrovně 41 720 korun. Naopak nejnižší průměrná mzda ve výši 29 941 korun byla v Karlovarském kraji," říká Křeček.

Průměrná mzda v krajích:

Kraj Průměrná mzda v Kč Meziroční nárůst v Kč Meziroční nárůst v procentech
Praha 41 720 2 308 5,9
Středočeský kraj 34 058 2 428 7,7
Jihočeský kraj 30 704 1 833 6,3
Plzeňský kraj 33 019 2 181 7,1
Karlovarský kraj 29 941 1 965 7
Ústecký kraj 31 172 2 053 7
Liberecký kraj 31 331 1 889 6,4
Královéhradecký kraj 31 310 2 207 7,6
Pardubický kraj 30 377 1 849 6,5
Kraj Vysočina 30 945 1 859 6,4
Jihomoravský kraj 32 547 2 012 6,6
Olomoucký kraj 30 709 2 015 7
Zlínský kraj 30 136 2 029 7,2
Moravskoslezský kraj 30 712 2 089 7,3
Česko 33 697 2 163 6,9

"V dlouhodobějším výhledu může mít rychlý růst mezd negativní dopad na konkurenceschopnost domácích podniků. Pozitivem ve vztahu ke konkurenceschopnosti zůstává alespoň skutečnost, že podobně rychlý či rychlejší růst mezd mají i další země skupiny V4 jako Maďarsko, Polsko či Slovensko," říká Miroslav Novák, analytik společnosti Akcenta.

Nejvýrazněji, o více než 11 procent, stouply ve třetím čtvrtletí mzdy pracovníkům ve vzdělávání. Průměr jejich mezd dosáhl téměř 35 000 korun. Nejpomaleji, zhruba pětiprocentním tempem, rostly mzdy v sekci "Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení", kde činil průměr 37 810 korun.

Nejvyšší mzdy brali ve třetím čtvrtletí pracovníci v informačních a komunikačních činnostech, jejichž průměr dosáhl 57 785 korun. Zhruba o 1600 korun nižší byl plat zaměstnanců v peněžnictví a pojišťovnictví. Na třetím místě je výroba elektřiny, plynu a tepla, kde průměrná mzda činila 46 376 korun.

Naopak nejnižší mzdy jsou v ubytování, stravování a pohostinství. Pracovníci v těchto oborech si ve třetím čtvrtletí vydělali průměrně 20 214 korun. Zaměstnanci v administrativních a podpůrných činnostech brali v průměru 22 639 Kč.

"Růst nominální průměrné mzdy o 6,9 procenta byl výsledkem kompromisu mezi finančními možnostmi podniků a jejich přetrvávající vysokou poptávkou po pracovní síle. Dvě pětiny mzdového nárůstu pohltila inflace a reálně tak mzdy vzrostly o čtyři procenta," uvedl ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibor Holý.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Barcelona kvůli pandemii odložila prezidentské volby

FC Barcelona musela kvůli koronavirové pandemii odložit volby nového prezidenta, jež měly být 24. ledna. V termínu se nemohou uskutečnit kvůli v současnosti platnému omezení pohybu osob v Katalánsku.

Barcelona proto požádala vládu autonomního společenství, aby se mohly volby uskutečnit poštou. Katalánská vláda tuto možnost prověřuje. Nový termín voleb nebyl určen.

Jeden z nejslavnějších klubů světa je bez řádného prezidenta od konce října loňského roku, kdy odstoupil Josep Bartomeu. Barcelonu vede jako prozatímní šéf Carles Tusquets, jenž se voleb účastnit nebude.

Kandidáty na prezidentskou funkci jsou Joan Laporta, Víctor Font a Toni Freixa. Za favorita je považován bývalý šéf Barcelony z let 2003-2010 Laporta, který slíbil, že udělá maximum pro udržení klubové ikony Lionela Messiho, jemuž v červnu vyprší smlouva.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Polská vláda chce zabránit Facebooku a Twitteru v mazání obsahu a uživatelských účtů

Polské ministerstvo spravedlnosti v pátek oznámilo, že připravuje nový zákon, který by měl omezit moc sociálních sítí jako jsou Facebook a Twitter mazat obsah příspěvků a zavírat účty. Podle chystaného zákona by tak směly činit jen v případě, že by obsah porušoval polské zákony, upozornila agentura AFP. Experti podle opozičního tisku mají pochyby, zda by nový polský zákon mohl být něčím více než jen politickým gestem.

Chystaný zákon o svobodě slova na internetu počítá podle listu Gazeta Wyborcza se vznikem rady, která by mohla nařídit sociálním médiím obnovit odstraněný obsah, pokud je v souladu s polskými zákony. Mohla by také udělovat pokuty sahající od 50 000 po 50 milionů zlotých (asi od 288 000 po 288 milionů Kč), uvedl před novináři ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro. Pět členů rady by volili poslanci třípětinovou většinou na šest let.

Zdroj: ČTK
Další zprávy