Stát sníží platy. Za odsezená léta už víc peněz nebude

Petr Kučera Petr Kučera
20. 9. 2010 19:00
O desetinu nižší platy? Je to složitější - může jít až o třetinu
ilustrační foto
ilustrační foto | Foto: Ondřej Besperát

Praha - Až půl milionu zaměstnanců státního sektoru se bojí, že jim od ledna klesnou výplaty o desetinu. To je hlavní důvod velké demonstrace, svolané odboráři na úterní odpoledne. O den později má o platových změnách rozhodnout vláda.

Ve skutečnosti mohou někteří zaměstnanci přijít o mnohem více než o deset procent.

O desetinu méně, ale ne automaticky

Koaliční vláda zadala státním úřadům úkol snížit objem peněz na mzdy o desetinu. Záleží na šéfovi každého úřadu, jak se s menším rozpočtem vyrovná.

Vláda si od škrtů slibuje také efektivnější práci úřadů. V ideálním případě by šéf měl propustit nevýkonné zaměstnance, kteří se jen "vezou".

Řada zaměstnanců i šéfů oslovených Aktuálně.cz neoficiálně přiznává, že rezervy na jejich úřadech stále jsou. "Nebojím se, že když odejdou dva ze sedmi lidí, tak nás ostatní zavalí jejich práce. V horším případě budu muset pracovat opravdu intenzivně osm hodin denně a skončí tak dosavadní výhoda proti soukromému sektoru," říká například třicetiletý právník Jakub z ministerstva, který byl ochoten mluvit o poměrech na svém úřadu jen pod podmínkou anonymity.

Samozřejmě v úřadech znějí i opačné názory, než má právník Jakub. "Nabízejí nám více práce za méně peněz. A když budeme opravdu hodně pracovat, tak nám jako bonus nesníží plat. Ale ani nezvýší, protože na to kvůli škrtům nebudou peníze," říká osmatřicetiletá Jana, úřednice finančního úřadu v jednom krajském městě.

Konec zásluh za prosezené roky

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek poslal do vlády konkrétní návrh, jak státní platy změnit. Nejde jen o škrty, ale hlavně o nová pravidla pro odměňování.

"Otevře se větší prostor pro odměňování podle schopností a výkonu," slibuje Drábek. Vláda projedná návrh už tuto středu. Nová pravidla se nemají týkat učitelů, zdravotníků, policistů ani zaměstnanců samospráv - ti zřejmě získají svou, mírně odlišnou úpravu.

Podle Drábka má zcela skončit dosavadní systém, kdy jsou zaměstnanci odměňováni (kromě dosaženého vzdělání) podle počtu let strávených ve státní správě. Těchto takzvaných platových stupňů zatím existuje dvanáct a zaručují automatický růst základní složky platu.

Například řadový úředník finančního úřadu má dosud (v deváté platové třídě) při nástupu základní plat 14 220 korun. Postupně se mu zvyšuje, po deseti letech bere 17 110 korun a vydrží-li přes 32 let, tak 21 390 korun.

Nově má platit, že všichni zaměstnanci ve stejné platové třídě (zjednodušeně řečeno se stejnou náplní práce a kvalifikací) budou mít stejný základní plat, tedy nezávisle na délce praxe.

Právě zaměstnanci s delší praxí by si od ledna nejvíce pohoršili, alespoň pokud jde o základní složku platu. Podle Odborového svazu státních orgánů a organizací přijdou ne o desetinu, ale až o třetinu stávajícího příjmu. Zmíněný úředník po 32 letech praxe půjde s platem dolů o více než 7000 korun měsíčně, člověk s desetiletou praxí přijde o zhruba tři tisíce měsíčně.

Drábek to vysvětluje následovně: Chceme snížit příjmy lidem, kteří se řadu let jen "vezou" a vyšší plat si prostě odsedí nezávisle na efektivitě práce. Dosavadní tabulkový systém je prý navíc zbytečně složitý a nepřehledný.

Na druhé straně chce vláda umožnit kvalitním zaměstnancům, aby za svou práci dostali více než dosud, přestože ještě nemají "odslouženo" tolik let. Ministr vychází z toho, že u řady profesí stačí k získání potřebných zkušeností maximálně pár let, není potřeba čekat celých 32 let jako dosud. Navíc už po pár měsících může zaměstnanec pracovat efektivněji než jeho kolega s třicetiletou praxí.

Osobní příplatek - jen sliby?

Drábkem navrhovaný systém má poskytnout mnohem větší prostor pro motivační část platu, závislou na skutečných výkonech. Jde zejména o osobní příplatek.

Osobní příplatek může dosud činit až polovinu - v některých případech dokonce 100 procent - základní složky platu. Vláda nyní chce, aby se limit zvýšil až na 100 procent, v některých případech na 200 procent.

"Poměr tarifního platu a osobního příplatku je dosud 7:1. Rád bych ten poměr změnil na 4:3," vysvětluje Drábek.

Foto: Aktuálně.cz
Čtěte také:
Pravda o propouštění: Bude menší, odnesou to platy
Nový přehled profesí: Tolik si Češi vydělají doopravdy
501 494. Tolik lidí chce práci. Na podzim jich bude víc

Kromě osobního příplatku mohou zaměstnanci dostat také například pololetní odměny. Automaticky pak mají nárok na příplatky za vedoucí funkci a samozřejmě za víkendovou, noční nebo přesčasovou práci.

Osobní příplatek se od mimořádných odměn (prémií) liší tím, že je - při splnění předem stanovených podmínek - pravidelný a nárokový. Jakmile jej šéf jednou stanoví ve smlouvě, musí jej poskytovat pokaždé, když zaměstnanec splní daná kritéria.

"Problém je, že řada šéfů stanoví tato kritéria velmi obecně," namítá však dvaatřicetiletá Kateřina, zaměstnaná na úřadu práce.

"Je to dobrý záměr, ale v praxi na vyšší osobní příplatek nebudou peníze," obává se úřednice Jana. Upozorňuje také na fakt, že Drábek navrhl - vedle zrušení stupňů podle délky praxe - snížit i samotné tarifní třídy, takže základní složka platu bude nyní nižší než dosud, zejména u zaměstnanců s vyšším vzděláním.

"V praxi tak prostě dostanu méně než dosud. Otázkou je pouze, zda to bude třeba o čtyři nebo o osm procent," dodává Jana.

Odměny jen pro oblíbence?

Odboráři se obávají, že vyšší osobní příplatky dostanou jen oblíbenci šéfů. Drábek však namítá, že právě šéfové mají být odpovědni za plnění svěřených úkolů. Kdo si tedy v týmu nechá lenochy a připustí odchod výkonnějších zaměstnanců, brzy na to prý doplatí. Podobně to (většinou) funguje také v soukromém sektoru.

"Chce to mít štěstí na nadřízeného, který nehodnotí vaši práci jen podle prosezených hodin a předstírání činnosti," říká právník Jakub.

Vládní návrh se mu v zásadě líbí a slibuje si od něj, že i ve státní správě konečně začnou převažovat stejná kritéria jako v soukromém sektoru - tedy efektivita a individuální odpovědnost. "Šel jsem pracovat do státního hlavně kvůli zkušenostem při českém předsednictví Radě Evropské unie. A teď jsem se rozhodl ještě zůstat, nový systém platů ve mne vzbuzuje určitou naději. Nesmí ale zůstat jen u slibů," vysvětluje Jakub.

Foto: Jan Langer
Čtěte také:
Ministr práce popsal online, jak vezme úředníkům peníze
Úřady práce čeká radikální řez. Bude se propouštět
Drábkovy plány nás pošlou na chvost EU, varují odbory

Lidem vadí, že definitivní výši platu na příští rok se dozví možná až v listopadu. Nadřízení totiž čekají na rozhodnutí vlády o změně základních tarifů, aby tomu pak mohli přizpůsobit osobní příplatky.

V běžné soukromé firmě navíc platí, že zaměstnavatel nemůže snížit základní složku mzdy bez souhlasu zaměstnance (určitou výjimkou je mzdový výměr). Jestliže pracovník na dohodu o snížení nepřistoupí, zůstane mu buď dosavadní mzda, nebo mu firma může dát výpověď - platí přitom dvouměsíční výpovědní lhůta a povinné tříměsíční odstupné.

Ve státní správě však toto pravidlo nefunguje. Pracovní smlouva totiž neobsahuje konkrétní částku základního platu, ale "pouze" odkaz na platový výměr, stanovující příslušnou platovou třídu a stupeň. Jestliže vláda svým nařízením tuto částku zvýší nebo sníží, mění se automaticky i základní plat - nejde o změnu pracovní smlouvy a není potřeba souhlas zaměstnance. Změnu mu dokonce stačí oznámit až v den, od něhož je účinná.

Jestliže se tedy státnímu zaměstnanci nebude snížení platu líbit, může se zkusit dohodnout na ukončení pracovního poměru dohodou, případně sám podat výpověď - v tom případě ale nemá nárok na odstupné.

Pracujete ve veřejném sektoru? Jak vnímáte chystané změny platových tabulek? Velmi nás zajímá váš názor. Napište přímo autorovi nebo do diskuze pod článkem.

 

Právě se děje

před 39 minutami

U Černožic se při předjíždění čelně střetla dvě vozidla, tři lidé zemřeli

Při dopravní nehodě u Černožic na Královéhradecku v neděli dopoledne zemřeli tři lidé. Silnice I/33 je uzavřena, policie dopravu odklání po jiné trase, řekla mluvčí krajské policie Alena Kacálková.

U Černožic se srazila dvě osobní auta. Ředitel dopravní policie Jiří Zlý uvedl, že jedno z osobních vozidel předjíždělo, přičemž se čelně srazilo s protijedoucím autem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy