Jak vypadá finančně gramotný člověk? Rozumí financím a správně s nimi zachází v různých životních situacích. Zbytečně neutrácí, má přehled o svých příjmech a výdajích, tvoří rezervu, zná základní finanční názvosloví, dokáže si spočítat jednoduché úročení, ví, jak půjčku platit, a je schopen zhodnotit, zda není riziková.
Podle starší studie OECD, která zkoumala finanční gramotnost napříč zeměmi, dosáhli Češi ve finančních znalostech jen 52 procent výše uvedeného ideálu, a ve finančním chování pak dokonce jen 42 procent optimálních znalostí. Skončili tak v horší polovině. Právě nízká finanční gramotnost je považována za jednu z klíčových příčin nezvládnutého zadlužení v české společnosti.
Otázkou je proč, když se u nás finančnímu vzdělávání celkem dobře daří. A i díky penězům z evropských fondů se dostalo do škol, kde se učí děti i pedagogové, do domovů důchodců, do různých občanských center, nadací a samozřejmě na internet, kde najdete velké množství rad a on-line kurzů. Jak na rodinné finance, radí například i stránky ministerstva financí.
Překvapivé jsou v tomto směru závěry práce portugalských a amerických akademiků. Ti dali dohromady dvě stovky studií, které testovaly vztah mezi finanční gramotností a finančním vzděláváním. A výsledek? Různé typy finančního vzdělávání zlepšily gramotnost jen málo. A to jak u nízkopříjmových skupin, tak u těch vzdělaných.
"Analýza ukazuje, že když provedeme nějaké finanční školení, tak studenti po kurzu postupně zapomínají informace. Po hodinovém školení se finanční gramotnost vrátí na původní úroveň před kurzem už po pěti týdnech. Čím delší kurz, tím o něco lepší výsledek, ale zapomínání probíhá i zde. Můžeme říci, že po 20 měsících je efekt minimální," říká David Navrátil, analytik České spořitelny, který na studii upozornil.
Co s tím? Pokud má být finanční vzdělávání účinné, tak musí být opakované a musí být žité. To znamená, že studenti mají možnost v praxi používat nabyté znalosti. "Nejefektivnější způsob je takzvaně 'just in time', tedy finančně vzdělávat v situaci, kdy to daný člověk potřebuje, v situaci, kdy se chystá finanční gramotnost použít. Velký prostor pro zlepšení finanční gramotnosti je tak v dobrých radách, které na základě znalostí, dat a prediktivních modelů mohou poskytovat mobilní aplikace," vidí řešení Navrátil.
Nová pravidla pro oddlužení
- Od 1. června 2019 začnou platit nová pravidla osobního bankrotu, která vyplývají z letos schválené novely insolvenčního zákona. Vstup do oddlužení i jeho úspěšné ukončení již nebudou bezpodmínečně omezeny dosavadní podmínkou, že dlužník v jeho průběhu musí splatit alespoň 30 procent svého dluhu. Místo splacení 30 procent dluhu postačí platit zhruba 2000 korun měsíčně. Dlužník musí být schopen věřitelům dohromady každý měsíc uhradit alespoň tolik, kolik činí odměna insolvenčního správce.
- Jistotu oddlužení má ale dlužník jen v případě, že se mu podaří splatit věřitelům během pěti let alespoň 30 procent dluhu. V případě, že splatí méně než 30 procent dluhu, bude soud před uzavřením oddlužení posuzovat, zda vynaložil veškeré úsilí k tomu, aby věřitelům splatil co nejvíce. Nově budou dlužníci moci využít zkrácenou variantu oddlužení, při které budou osvobozeni od zbylé části dluhu již po třech letech, pokud z něj do té doby zvládnou splatit alespoň 60 procent. Návrh může nově vypracovat právník (za 4000 i nezisková organizace - zdarma). Dlužníci již nově k návrhu nebudou muset přikládat přílohu v podobě kompletního seznamu svých dluhů.
- Mírnější budou podmínky oddlužení i pro důchodce a invalidy, kteří se budou moci také oddlužit již po třech letech. Nebude se na ně však vztahovat podmínka splatit v daném čase alespoň 60 procent dluhu. Oddlužení se v jejich případě bude řídit pravidly pětiletého oddlužení, bude ale trvat o dva roky kratší dobu.
Roli hrají i návyky z rodiny
S tím souhlasí i David Šmejkal z Poradny při finanční tísni. "Vzdělávání má cenu v každém věku a v každé situaci. Musí se však jednat o vzdělání související s otázkami a úkoly, které se často opakovaně vyskytují a mají nejlépe každodenní praktický smysl. Nejlepší motivací pro práci na sobě jsou konkrétní a živé problémy, s kterými se denně potýkáme a jimž v dané situaci čelíme," říká Šmejkal, podle něhož je přirozené, že když neřešíme to, co jsme na kurzu slyšeli, přirozeně většinu zapomeneme.
Navíc finanční gramotnost je primárně o myšlení, až poté o znalostech. "Rodinná pouta a prvotní životní styl a vnímání okolí jsou zcela jistě formující veličinou každého jedince nejen ve světě spotřeby finančních služeb. Zázemí rodiny může dávat špatné příklady i špatná rozhodnutí," dodává Šmejkal.
Podle Radka Hábla, autora Mapy exekucí, nemá smysl učit dospělé obecnou finanční gramotnost. Je to podle něj vyhazování peněz bez reálného a prokazatelného efektu.
"Hodně firem zneužívá kurzů finanční gramotnosti k propagaci vlastních služeb, často jde o poradenské a finanční skupiny," říká Hábl a dodává: "Dospělí by měli vědět, kam se mohou obracet pro radu. Musíme posilovat jejich odolnost vůči vnějším pobídkám. Odhalovat jim různé triky finančních i nefinančních společností, poukázat na stinné stránky úvěrů, zaměřit se na specifické oblasti. To je podpůrná cesta, jak se vymanit z předluženosti Čechů."
Hábl je také přesvědčen, že špatný příklad dává stát. "Neustále se mluví o tom, že nízká finanční gramotnost je příčinou současného problému, ale my tady máme rok co rok schodkový státní rozpočet. A od koho jiného než od státu by si dlužníci měli brát příklad. Ani v době ekonomického růstu neplánujeme přebytkový rozpočet a to je špatně," zamýšlí se Hábl, který vidí v dluhové problematice vedle individuálních pochybení i historicky obrovské selhání státu ve své regulační funkci, které vedlo k rozvoji obchodu s dluhy.
Děti, budoucnost národa
Zatímco u dospělých je tedy výsledek vzdělávání rozporuplný, u dětí je efekt výrazný. "Zkušenosti našich lektorů dokazují, že děti jsou při výuce finanční gramotnosti vnímavé a informace si pamatují. Čas od času se vracíme do škol, navazujeme na základní lekce a pozorujeme, že děti si informace z minulých setkání pamatují. Podle učitelů navíc přenáší své nově nabyté poznatky i do rodiny, například z oblasti hospodaření domácnosti. Pravda je, že ne všichni rodiče jsou za všetečné a odborné dotazy jejich dětí vděční," říká Stanislav Hötzl, který má na starosti projekt Finanční vzdělávání ČSOB pro školy. Za tři roky vyškolilo zhruba 300 dobrovolníků více než 21 tisíc dětí z celého Česka.
Stejné programy pro školy nabízejí i ostatní banky, které si výsledky pochvalují. Spořitelna nabízí školám zážitkový program finanční gramotnosti Abeceda peněz. Do konce roku chce zapojit více než 400 škol a 25 tišíc žáků základních škol.
"Jsme přesvědčeni o tom, že finanční gramotnosti má být pevně zakotvena ve výuce už na základních školách. Záleží nám totiž na tom, aby se společnosti dařilo lépe, a to nejen dnes, ale také v budoucnu. Proto začínáme už u dětí.
Hravou formou je učíme, jak zacházet s penězi. Že je náročné peníze vydělat a důležité následně přemýšlet, za co je proměnit," říká Monika Hovorková, šéfka Engagement tribu České spořitelny.
Aktuálně je v projektu spořitelny zapojeno více než 260 škol, banky chce počet navýšit. Pro spolupráci se školami mluví i výsledky posledního průzkumu banky: jak správně hospodařit, by se ve škole chtělo učit sedm z deseti dětí. Školu jako místo, které by mělo dětem pomáhat získávat finanční dovednosti, vnímá 60 % rodičů.
"U dětí má finanční vzdělávání opravdu smysl a je třeba s ním začít už od útlého věku, ideálně na prvním stupni, a propojovat ho s jinými předměty a zaměřit se na praktické věci," radí Hábl, podle něhož tak snad vyrůstá generace, která si s dluhy poradí lépe.
Ministerstvo financí aktuálně připravuje novou národní strategii finančního vzdělávání. "Společně s ostatními resorty, profesními a spotřebitelskými sdruženími, vzdělávacími institucemi a další subjekty stanovujeme rámec, jakým směrem by se finanční vzdělávání mělo v následujících letech ubírat. Na strategii naváže plán konkrétních aktivit zaměřených zejména na nově definované cílové skupiny. Jednou z těchto aktivit bude měření finanční gramotnosti dospělé populace, které proběhne již na konci letošního roku," uvádí Anna Fuksová z tiskového oddělení ministerstva financí.
Opět se jedná o průzkum, který bude zahrnut do průzkumu OECD, který se opakuje každé čtyři až pět let.
