Praha - Sjednat si pojištění před odjezdem na misi znamená pro vojáky problém. Některé české pojišťovny mají ve svých smlouvách výluky, podle kterých tak nebudou vyplácet peníze za zranění či smrt, pokud k nim dojde v některé z válečných zón.
Další pojišťovny pak mají přísná pravidla, podle kterých jednotlivé příslušníky Armády ČR pojišťují. V některých případech například záleží na pozici, kterou voják zastává, či jestli je ubytovaný s americkou jednotkou.
Armáda statistiku ohledně komerčních pojištění vojáků nevede. Samotný generální štáb české armády navíc žádné konkrétní pojištění nenabízí ani nedoporučuje. Podle mluvčí majorky Vlastimily Cyprisové z Generálního štábu AČR je to vždy individuální volba každého vojáka.
"Vítáme však, že některé pojišťovny představily v posledních letech i nabídku komerčních připojištění kryjících rizika, která mohou potkat naše vojáky nasazené v zahraničí. V obecné rovině je tato informace vojákům před výjezdem do operace dostupná," dodala Cyprisová
Jedna z pojišťoven, která vychází příslušníkům AČR vstříc, je Kooperativa. V rámci úrazového pojištění Mise nabízí plnění ve výši jednoho milionu korun v případě smrti, o dvě stě tisíc více v případě nejtěžších úrazů s trvalými následky. O ceně v případě Kooperativy rozhoduje pouze délka trvání mise. Pojistit se na misi, která bude trvat čtyři měsíce, vyjde na 10 044 korun.
Mezi další možnosti patří pojištění od Generali. Společnost sestavuje pojištění přímo na míru vojákům, jinou smlouvu tak bude mít příslušník speciálních sil a logistik.
"U individualizovaných smluv může hrát roli celá řada okolností. Například i to, zda jsou vojáci ubytovaní na základně spolu s americkou armádou," říká mluvčí Generali Jan Marek. Dodává, že se vše odvíjí od rizika, které bude pojištěný ve službě podstupovat.
Naopak Česká pojišťovna má ve své smlouvě výluku na zranění způsobená v některých válečných oblastí. "Vojáci z povolání se v České pojišťovně mohou pojistit. Nebudeme však plnit pojistnou událost vzniklou v souvislosti se zahraniční misí," uvedla mluvčí Ivana Buriánková
Podobně je na tom i konkurenční Allianz, podle té nelze ve válečných zónách uplatnit nahodilost, tedy skutečnost, se kterou se počítá při sjednání smlouvy, ale která nemusí nastat.
Ani další pojišťovny nevycházejí vojákům vstříc. ČSOB i Uniqa se shodují na tom, že pojistné riziko ve válečných zónách je příliš vysoké. "Obecně vojáky z povolání pojistíme, ale máme zavedenou výluku, kdy neplníme pojistnou událost, která nastane v přímé nebo nepřímé souvislosti s válečným konfliktem, bojovou nebo válečnou akcí, vzpourou, povstáním nebo občanským nepokojem," říká tiskový mluvčí ČSOB Petr Milata.
Zhruba osm set českých vojáků v současnosti působí na několika zahraničních misích. Kromě Afghánistánu, kde nedávno padli tři příslušníci AČR, je to ještě africké Mali a Irák. Další lidé slouží například v Pobaltí a Kosovu.
Vojáci dostávají při službě na misi v cizině podle mluvčího ministerstva obrany Jana Pejška k základnímu platu denní příplatek 500 až 2500 korun. Pokud slouží v Afghánistánu, který se považuje za nejnebezpečnější, je to 3600 až 5200 korun denně.
Ministerstvo obrany se v otázkách na výši odškodnění od státu odvolává na zákon číslo 221/1999 Sb. o vojácích z povolání. Zde se píše, že pokud voják utrpěl úraz, náleží mu náhrada za ztrátu služebního platu po dobu neschopnosti výkonu služby i po skončení neschopnosti výkonu službu. Dále zákon zmiňuje náhradu za bolest, či náhradu za věcnou škodu.
Zraněnému také náleží jednorázové mimořádné odškodnění, které je v případě invalidity prvního nebo druhého stupně ve výši 1 464 000 korun. V případě třetího a čtvrtého stupně invalidity činí částka 2 928 000 korun, pokud došlo k úrazu za zvlášť nebezpečných podmínek při výkonu služby v zahraničí
V případě úmrtí vojáka při službě v zahraničí pak stát pomáhá manželce (manželovi) a dětem jak ve formě jednorázového mimořádného odškodnění ve výši téměř tří milionů korun, tak i například s úhradou pohřbu. "Mrtvého vojáka ovšem rodině žádné peníze nenahradí," připomíná Pejšek.
