Praha - Plán na posílení třetího pilíře důchodového systému, tedy dřívějšího penzijního připojištění, nabírá konkrétnější obrysy. Nejsilnější vládní strana ani zástupci penzijních společností se nebrání dalšímu zpřísnění státní podpory. Nově by závisela na výši mzdy.
Podle Víta Samka, který v komisi vede tým připravující změny ve třetím pilíři, je vhodné do budoucna omezit možnost, aby si lidé zvolili libovolně vysokou měsíční částku, kterou na penzijní připojištění (od loňského roku přejmenované na "doplňkové penzijní spoření") odvádějí. Nově by si měli spořit pevným podílem ze mzdy.
Třetí pilíř by tedy mohl převzít jeden z principů, na němž je nyní postaven druhý pilíř z dílny vlády Petra Nečase, který chce současná vládní koalice zrušit.
Samkův plán se zamlouvá i nejsilnější vládní straně – ČSSD. „Ten návrh má racionální jádro. Odstraňuje problém pomalého zvyšování důchodových úspor způsobený pevnou částkou současného státního příspěvku. Důsledkem je nedostatek prostředků na získání zajímavé penze a naopak značný tlak na jednorázové výběry naspořených peněz,“ říká Roman Sklenák, předseda poslaneckého klubu ČSSD a jeden z členů důchodové komise.
Podle Sklenáka je namístě propočítat dopady této varianty státního příspěvku na státní rozpočet. „Pokud budou rozumné, měla by ji ČSSD podpořit,“ dodává.
S návrhem nemají problém ani penzijní společnosti. "Možnost přechodu od příspěvku definovaného absolutní částkou směrem k procentní sazbě ze mzdy je určitě téma, které by se mělo diskutovat a zvažovat," říká Vladimír Bezděk, prezident Asociace penzijních fondů a šéf Penzijní společnosti České pojišťovny.
Jednoznačně proti jsou naopak opoziční TOP 09 a ODS, z jejichž dílny pochází zatím poslední důchodová reforma. Ta od roku 2013 zavedla právě druhý pilíř, tedy zcela nové fondy umožňující lidem vyvést dvě procenta ze mzdy, pokud k nim přidají další tři procenta „ze svého“.
„Pan Samek chce ve skutečnosti zrušit třetí pilíř a ponechat druhý pilíř se změněnými parametry,“ reaguje poslanec za ODS a další z členů důchodové komise Adolf Beznoska.
Čtyři plus jedno
Dosud lidé posílají na penzijní spoření ve třetím pilíři částku podle svého uvážení. Stát jim přispívá od 90 korun měsíčně (pokud lidé pošlou alespoň 300 korun) do 230 korun měsíčně (pokud pošlou alespoň 1000 korun).
Podle Samka, který je zároveň místopředsedou Českomoravské konfederace odborových svazů, by lidé do třetího pilíře v budoucnu odváděli čtyři procenta ze mzdy a stát by jim k tomu přidával další procento.
„Jde o jediný racionální prvek z druhého pilíře, který jsme navrhovali již dříve do jiných důchodových systémů, jak do penzijního připojištění, tak do zaměstnaneckých penzijních fondů. Státní příspěvek musí kopírovat mzdu a motivovat lidi k odvodu ze mzdy v pravidelné procentní sazbě,“ uvedl Samek v rozhovorupro online deník Aktuálně.cz.
„Dávat pevný státní příspěvek ve výši 150 nebo 230 korun dává smysl jen v případech, kdy například rodiče založí penzijní spoření studujícímu dítěti nebo u žen na mateřské. Jakmile ale lidé vstoupí do práce, je důležité, v zájmu budoucího doplňkového důchodu, aby se platilo odvodem ze mzdy,“ dodává Samek.
Samek plánuje, že tento systém by měl být nejprve dobrovolný s tím, že o něco více by stát přispíval právě těm lidem, kteří by se rozhodli pro odvody ze mzdy. „Postupem času by se měly takto příspěvky odvádět povinně,“ říká.
Vhodné pro bezdětné?
Podle zástupce nejmenší koaliční strany KDU-ČSL Jana Bartoška je tato forma spoření ve třetím pilíři vhodná zejména pro bezdětné, kteří ušetří na nákladech na děti.
„Mohou si tedy tyto prostředky uspořit na stáří, pokud si budou chtít zachovat určitou výši důchodu, který jim v prvním (státním) pilíři v důsledku narovnání transferů mezi rodinou a společností o něco poklesne,“ říká Bartošek, člen důchodové komise za lidovce.
Pro rodiny s dětmi je podle něj tento způsob spoření méně vhodný, protože většinu peněz vynaloží na děti. „Nezbude jim tedy mnoho prostředků na to, aby si ještě mohli spořit na důchod,“ podotýká Bartošek. Může se to ale podle něj změnit, pokud se podaří prosadit nižší odvody ze mzdy právě pro zaměstnané rodiče.
Třetí koaliční strana, hnutí ANO, se k návrhu po celý uplynulý týden ani po urgencích Aktuálně.cz nevyjádřila.
Pravice je proti
Ani tentokrát však změny důchodů – alespoň pokud jde o tento bod – nenajdou podporu napříč politickým spektrem. Proti je totiž pravicová opozice.
„Obecně je třeba zdůraznit, že pokud budeme uvažovat o dalším zvýšení odvodové zátěže u zaměstnanců, tak zvyšujeme cenu práce. To má za následek negativní dopady na ekonomickou výkonnost České republiky i jednotlivých zaměstnavatelů,“ zdůrazňuje poslankyně za TOP 09 Jitka Chalánková, expertka strany pro sociální politiku.
Podle ní je sice „udržení stálé dynamiky příspěvků a státní podpory vzhledem k vývoji průměrné mzdy pozitivní“, na druhou stranu by ale tato změna přinesla velké množství administrativní zátěže. „V současnosti je taková změna neproveditelná,“ říká Chalánková.
Ostřejší slova volí další člen důchodové komise a poslanec za ODS Adolf Beznoska. „Pan Samek chce ve skutečnosti zrušit třetí pilíř a ponechat druhý pilíř se změněnými parametry. K tomuto řešení chce přitom dojít zvláštním způsobem, kdy provede změny v dnešním třetím pilíři, čímž ho bude transformovat na nový druhý pilíř a zároveň zruší současný druhý pilíř. Když jsem v minulosti prohlásil, že jednání důchodové komise je fraška, nebyl jsem daleko od pravdy,“ tvrdí.
Podle Beznosky i Chalánkové by se především vůbec neměl rušit druhý pilíř, který prosadila vláda Petra Nečase. „Jistě, důchodová reforma mohla být dokonalejší – tedy povinná. Ale úpravy a zlepšování toho, co se jednou už podařilo prosadit, byly možné. Druhý pilíř byl schválen jako dobrovolný, protože takto vznikla politická dohoda a reagovalo se na podmínku tehdejší opozice,“ říká Chalánková.
Povinné spoření na důchod na vlastní účet – vedle státních odvodů do průběžného systému, v němž lidé přispívají na současné důchodce – přesto zůstává ve hře. Prosadit jej chce právě Samek. „Postupem času by měl být vstup do třetího pilíře povinný tak, jak to udělali již před lety ve Švýcarsku. Pro těžké a rizikové profese by povinný systém měl být zaveden již dříve,“ uvedl v rozhovoru pro online deník Aktuálně.cz.
