Praha - Současný systém exekucí je nefunkční a nahrává korupci. Poslanci by proto měli přijmout senátní návrh na zavedení takzvané teritoriality, tedy místní příslušnosti exekutorů. Ve společném prohlášení to dnes uvedli zástupci neziskových organizací Člověk v tísni a Transparency International.
Zavedení územní příslušnosti by podle nich ukončilo vzájemnou konkurenci exekutorů, která vede k agresivním praktikám. Zároveň by také snížila výdaje dlužníků, kteří musí platit třeba i cesty exekutorských vykonavatelů.
Dosavadní systém, v němž si věřitelé vybírají ze zhruba 150 exekutorských úřadů po celé republice, vede třeba k tomu, že podle údajů organizace Člověk v tísni má víc než čtvrt milionu lidí exekuci u pěti a více různých exekutorů.
"To vede ke ztížení postavení dlužníků, komplikované vzájemné komunikaci mezi ním a exekutorem a také k růstu nákladů exekuce, které nesměřují k uspokojení věřitelů a k umoření dluhu," říká Daniel Hůle, vedoucí programu dluhového poradenství Člověka v tísni.
Zavedení principu teritoriality by kromě jiného vedlo k tomu, že by dlužníci měli jen jednoho exekutora. To by podle Hůleho dlužníkům výrazně zjednodušilo situaci a pomohlo by to i jejich zaměstnavatelům, kteří teď při vyplácení mzdy musí komunikovat s více exekutorskými úřady.
Poslední možnost stihnout to do voleb
Podle Davida Ondráčky, ředitele Transparency International, nahrává současný systém korupčním vazbám mezi věřiteli a exekutory. "Exekutoři mohou být bankami, nebankovními společnostmi, dopravními podniky, ministerstvy a dalšími velkými oprávněnými nuceni upouštět od povinnosti platit zálohy, či dokonce vyplácet část své odměny oprávněným," říká Ondráčka s tím, že pokud by exekutoři na tyto podmínky věřitelů nepřistoupili, přijdou o zakázky.
"Při zavedení teritoriálního principu, kdy by exekutory pověřoval soud, by tyto klientelistické vazby zcela odpadly," dodává Ondráčka.
Zmíněný senátní návrh, který horní komora parlamentu schválila již v květnu roku 2015, stále čeká na projednání v Poslanecké sněmovně. Podle zástupců obou neziskových organizací mají poslanci nyní poslední možnost, jak návrh z dílny senátorů ČSSD ještě schválit v tomto volebním období. Připomínají, že senátní návrh již schválila vláda a zavedení teritoriality slibovala ve volebním programu nejsilnější vládní strana ČSSD.
Pelikán má vlastní plán
Proti zavedení teritoriality se ale zatím staví ministerstvo spravedlnosti, které přichystalo vlastní návrh na změnu přidělování exekucí. Také přitom chce, aby na jednoho dlužníka připadal jeden exekutor. Nadále by si ho ale měl volit věřitel. Jen v případě, že už je proti dlužníkovi vedena jiná exekuce, by jeho další případná exekuce byla automaticky přidělena tomuto exekutorovi a věřitel už by si tedy exekutora sám vybrat nemohl.
Novela exekučního řádu z dílny ministerstva spravedlnosti počítá i třeba s povinným vybíráním záloh od věřitelů. Dnes exekutoři zálohy vybírat mohou, ale velcí věřitelé je platit nechtějí a fakticky tak dochází k tomu, že dlužníci, kteří mají na úhradu svých dluhů, platí i neúspěšné exekuce. Vybírání záloh by mohlo ulevit převážně exekutorským úřadům, které musí řešit i exekuce, které jsou evidentně bez šance na vymožení peněz. Věřitelé dnes totiž nemají důvod mezi svými pohledávkami třídit ty, u kterých je šance na vymožení dluhu a posílají exekutorům k vymožení všechny, aby nedošlo k jejich promlčení.
Sám ministr spravedlnosti Robert Pelikán ale na konci února připustil, že už nečeká, že by novela exekučního řádu prošla sněmovnou ještě v tomto volebním období.
Zvýší se nám náklady, varují věřitelé
Proti zavedení teritoriality i principu "jeden exekutor na jednoho dlužníka" vystupují velké exekutorské úřady nebo třeba velcí věřitelé (banky, pojišťovny, operátoři nebo třeba energetické firmy). "Věřitelé by si nemohli svobodně zvolit úřad, kterému svěří vymáhání svých pohledávek. I pokud by se službami soudem přiděleného exekutora nebyli spokojeni, museli by fakticky i tak proti své vůli dotovat jeho činnost," říká Pavel Staněk, advokát a prezident České asociace věřitelů.
Věřitelům vadí i to, že by jim vzrostly náklady, když by nově museli komunikovat s exekutorskými úřady po celé zemi.
"Míra spravedlnosti a nezávislosti procesu by neměla být vyměřována pohodlím věřitelů," reaguje na to Hůle.
Kritici teritoriality varují také před tím, že by při jejím zavedení klesla vymahatelnost dluhů, když by exekutoři měli jistou práci a nemuseli by o zakázky soupeřit kvalitou své práce. I na to má ale Hůle odpověď. "Vyšší výtěžnosti je mnohdy dosahováno prostřednictvím psychologického nátlaku na povinné za cenu jejich dalšího zadlužování u lichvářů," říká.
Vymahatelnost se dnes pohybuje kolem třiceti procent, ale postupně klesá. Úzce to souvisí s tím, že 95 procent nových exekucí směřuje na lidi, kteří už alespoň jednu mají. Celkově je vedeno téměř 4,5 milionu exekucí proti 830 tisícům lidí. V exekuci tak jsou z velké části lidé, kteří uvízli v takzvané dluhové pasti. Těm by do budoucna měl pomoci další návrh z dílny ministra spravedlnosti na dostupnější osobní bankrot.
Se zavedením samotné teritoriality pak souhlasí i Exekutorská komora ČR. Její prezidentka Pavla Fučíková na konci února řekla, že by se jejím zavedením kromě jiného exekutoři opět získali nezávislost.
