Oddlužení? Ne, raději exekuci. Nová pravidla se moc nepovedla, dlužníkům zbude málo

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
21. 7. 2020 6:07
Novela insolvenčního zákona platí zhruba rok a nabízí "přátelštější" formu oddlužení lidem, kteří se potýkají s exekucemi. V současnosti je takových dlužníků v Česku přes 800 tisíc. Zájem vypořádat se s dluhy se sice zvýšil, ale ne zas tolik. Zůstat s exekucemi na krku je totiž často finančně výhodnější.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Shutterstock

I když se zdá možnost oddlužení jako nejlepší varianta, jak se dostat z velkých dluhů, řada dlužníků se rozhodne dál splácet exekuce a potýkat se s problémy dluhové pasti v osobním i pracovním životě. A to i přesto, že vstup do oddlužení a jeho průběh jsou po novele zákona z léta loňského roku mírnější. 

"Do oddlužení nechce řada lidí vstoupit kvůli tomu, že v exekuci - pokud nemají dluh vůči státu, na výživném či náhradě škody - jim zůstane víc peněz než v oddlužení. Řada těchto lidí žije způsobem tady a teď, tedy potřebují uživit rodinu, a vidina, že za pět let mohou žít opět normální život, je příliš vzdálená," říká Radek Hábl, autor Mapy exekucí, který se problému dlouhodobě věnuje.

Jeho slova potvrzuje příklad výpočtu z Poradny při finanční tísni pro Aktuálně.cz. Jde o dlužníka, který nemá vyživovací povinnost, žije sám, pobírá mzdu ve výši 30 tisíc korun měsíčně hrubého, tedy čistého 22 740 korun.
A z toho:

  • při exekuční srážce pro nepřednostní pohledávky přijde o 4989 korun, zůstane mu tedy na účtu 17 751 korun;
  • při oddlužení z exekucí přijde o 9978 korun, zůstane mu 12 762 korun.

Dlužník s exekucí tak dostane na účet o 4989 korun víc než ten, který se rozhodne pro osobní bankrot. U vyšší mzdy, například 35 tisíc korun čistého, je rozdíl zhruba 6900 korun. Podle odborníků je několik tisíc navíc pro předlužené zásadní. Jenže dluh nemusí být v exekuci reálně splatitelný, srážky ze mzdy mohou odcházet až do konce života.

Podle Františka Jareše z agentury Student, která zaměstnává desítky lidí v exekucích, si někteří zaměstnanci již zvykli na život s exekucí a už nemají sílu a chuť cokoliv řešit. "Rezignovali na situaci a mají dojem, že se z dluhů nikdy nemají šanci dostat. A lidé, kteří mají například i padesát exekucí, tuší, že by jim oddlužení možná nebylo schváleno, tak to ani nezkouší," dodává Jareš.

Vedle vyšší mzdy zmiňuje ještě další "výhodu" exekuce. Lze ji na chvilku obejít, což u insolvence možné není. "Při vstupu do zaměstnání má zaměstnanec dodat zápočtový list z předchozího zaměstnání. Na něm je přehled exekucí, které zaměstnanec měl u předchozího plátce mzdy. V takovém případě zaměstnavatel kontaktuje exekutora a ve srážkách pokračuje dál. Nicméně někteří zaměstnanci tento zápočtový list nedodají a pak na ně zaměstnavateli přijde exekuce až po delší době, kdy je přihlásí na zdravotní pojišťovnu a exekutor si toho všimne. Tím získá zaměstnanec až několik měsíců, kdy dostává celý čistý příjem," dodává Jareš zkušenosti z praxe. 

Často prý pak takový zaměstnanec-dlužník u firmy skončí a zkusí to jinde. Insolvenční rejstřík je naproti tomu veřejný a bez ohledu na to, zda zaměstnanec dodá zápočtový list, si jej musí zaměstnavatel zkontrolovat a případně kontaktovat insolvenčního správce.

David Šmejkal z Poradny při finanční tísni podotýká, že dlužníci mají tendenci se spíše snažit situaci aktivně řešit a z exekuce se pomocí oddlužení dostat. "Řadě lidí ale nezbývá než zůstat v exekuci, protože z částky, která jim v oddlužení na rozdíl od exekuce zůstane, nejsou schopni pokrýt základní potřeby, zejména bydlení. To se týká hlavně těch, kteří žijí sami a jsou odkázaní pouze na svůj příjem, například matky samoživitelky a osamělí senioři," říká Šmejkal.

Roli hraje i strach z rozhodnutí soudu

Ačkoliv se podle dostupných informací zájem o oddlužení od platnosti novely zvýšil až dvojnásobně, podle Oldřicha Řeháčka z Administrace insolvencí City Tower nemají nová pravidla takový efekt, jaký se čekal.

"Některé lidi i přes zvýhodněné podmínky oddlužení odrazuje od vyhlášení osobního bankrotu nejistota ze závěrečného rozhodnutí soudu. Dlužník sice již nemá povinnost splatit během pěti let alespoň 30 procent svého dluhu, pokud však splatí méně, v závěru insolvence bude soud rozhodovat o tom, zdali se během splácení dostatečně snažil a dluhy mu tak mohou být odpuštěny. Nabízí se například otázka, zda dostatečně usilovný znamená, že si vedle práce ve všedních dnech přivydělává i o víkendech," podotýká Oldřich Řeháček.

Šmejdi nezmizeli, naopak jsou silnější 

Radek Hábl upozorňuje, že oddlužení podle nových pravidel začínají teprve "běžet" a ukáže se, jaká bude praxe. "Dostat se do procesu oddlužení trvá zhruba půl roku. Nejprve se podává návrh na oddlužení, který musí posoudit soud, ten pak vydá povolení, následuje doba, kdy se přihlašují věřitelé, a po schválení oddlužení soudem teprve samotné oddlužení začíná," vysvětluje odborník.

Novelu Hábl chválí za to, že lidé už nemusí na začátku dokazovat, že jsou schopni splatit do pěti let 30 procent dluhů, protože tím se podle něj otevírá možnost ekonomického restartu pro statisíce lidí, kteří dosud žili bez jakékoli naděje, že se dluhů do konce života zbaví.

Dále oceňuje mírnější podmínky u dlužníků v penzi či invalidních důchodců, kteří mají splácení dluhu zkrácené na tři roky, stejně jako ti, kteří splatí za tři roky 60 procent dluhů, i to, že se zvýšila nezabavitelná částka, která musí dlužníkovi zůstat. Přesto se domnívá, že některé problémy novela nevyřešila. 

"Návrh na oddlužení může vypracovat advokát či insolvenční správce, těm se za návrh platí 4000 bez DPH. Pak návrhy zpracovávají neziskové organizace, které to ze zákona dělají zcela zdarma. A pak jsou tu šmejdi, kterým novela neublížila, naopak se vrátili ještě ve větší síle. Aby mohli dlužníkovi napočítat i desítky tisíc korun za vypracování návrhu, skrývají službu pod různými jinými úkony, například finanční vzdělávání," upozorňuje Hábl.

Exekutor už nepřijde

Podle průzkumu společností LMC a Člověk v tísni ze začátku roku je mezi legálně zaměstnanými devět procent lidí s exekucemi, což představuje zhruba polovinu z více než 800 tisíc dlužníků. Zbytek se tedy pohybuje v šedé zóně. Kromě komplikací v osobním a pracovním životě, protože nezvládání finanční situace je ve společnosti velké stigma, se problémy dotýkají i jejich rodin. Celkem se tak dluhy nějakým způsobem týkají až dvou milionů lidí. 

David Šmejkal z Poradny při finanční tísni upozorňuje na nutnost osvěty. "Zastavení exekuce a přechod do insolvenčního řízení znamená, že dlužník může zase volně nakládat se svým běžným účtem a nemusí se obávat návštěvy exekutora doma. A za čas, když to zvládne, se vrátí do normálního života." 

Samotné insolvenční řízení může začít tehdy, pokud je dlužník v úpadku. To znamená, pokud má více věřitelů, má peněžité závazky po lhůtě splatnosti delší než 30 dnů a tyto závazky není schopen plnit.

"Dlužník navrhuje, jakým způsobem by se mohl jeho úpadek řešit. Jedná se o oddlužení zpeněžením majetku nebo o oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetku, případně o konkurz. Za majetek se považují movité i nemovité věci. Jsou to ale nakonec věřitelé, kteří rozhodují, jak se oddlužení provede," vysvětluje David Šmejkal.

V případě OSVČ jsou pravidla stejná, jen měsíční splátka je stanovena ve výši 1/12 zisku za poslední zdaňovací období, do výpočtu vstupují takzvané faktické výdaje. Splátka je v režimu zálohové nevratné splátky a OSVČ má povinnost předkládat insolvenčnímu správci roční účetní či daňovou evidenci k úpravě splátky, jakož i povinnost dorovnávat případné nedoplatky.

V minulosti byl u OSVČ problém s tím, že věřitelé nemuseli souhlasit s oddlužením ze strachu, že nedostanou celou dlužnou částku. Od konce dubna letošního roku jsou ale již pravidla pro spotřebitele a podnikatele sjednocená a podnikatelé tak nemusí čekat na vyjádření věřitelů. To je podle odborníků správný počin. 

 

Právě se děje

před 42 minutami

IEA kvůli potížím letecké dopravy snížila výhled poptávky po ropě

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) zhoršila výhled poptávky po ropě na letošní rok. Kvůli propadu zájmu o leteckou dopravu se poptávka celosvětově sníží o 8,1 milionu barelů ropy denně, uvedla dnes agentura ve své pravidelné měsíční zprávě. Proti předchozímu předpokladu agentura výhled letošní poptávky zredukovala o 140.000 na 91,9 milionu barelů denně. Nadále má přitom za to, že spotřeba ropy bude příští rok o něco nižší než loni.

Zdroj: ČTK
Další zprávy