Stres v práci. Ilustrační foto | Foto: Thinkstock

20, 40, 60 - který věk je nejlepší?

Vít Jásek, šéf Unie zaměstnavatelských svazů se na problém věkové diskriminace dívá i z pohledu firem. "Firma bude vždy primárně hledat toho 'nej' zaměstnance. Pokud se mi budou o volné místo ucházet tři ženy, které budou mít stejné vědomosti i zkušenosti, a jediný rozdíl bude v tom, že jedné je 20, druhé 40 a třetí 60 let, první volbou bude většinou ta čtyřicetiletá. Na první dojem je totiž dvacetiletá příliš nezkušená, životem neukotvená a potenciálně těhotná a šedesátiletá má krátkou perspektivu a potenciální rizika v podobě zhoršeného zdravotního stavu a nižší výkonnosti. Můžeme si stokrát přát, aby firmy nedaly jen na první dojem, mnohdy to tak ale je. A můžeme je za to kritizovat?" ptá se Jásek. 

Tvrdá řehole a čas jen na první dojem

Podle něj je podnikání zvláště v malých a středních firmách tvrdá řehole, zákazníci nároční, termíny vražedné a marže nízké. V takovém prostředí je prý často první dojem tím jediným, na co je čas.

"Ve velkých firmách, které mají kvalitní personalisty, vnímají přidanou hodnotu starších zaměstnanců mnohem více. Je to proto, že mají kapacitu nedat jen na první dojem ze životopisu, ale pozvat si zaměstnance na osobní pohovor a vnímat je právě jako lidi se zkušenostmi a nadhledem," dodává Jásek, podle něhož se unie snaží šířit osvětu mezi zaměstnavateli, nicméně jde podle jeho slov ještě o dlouhou cestu.