Praha - Na podání přiznání k dani z příjmů za rok 2017 zbývá necelý měsíc, standardní lhůta končí 3. dubna po Velikonočním pondělí. Přiznání dosud podalo 313 tisíc fyzických osob, což je 19 procent odhadovaného počtu, uvedlo na začátku tohoto týdne Generální finanční ředitelství.
Finanční správa také zveřejnila pět nejčastějších chyb v daňových přiznáních u zaměstnanců či podnikatelů. Jednou z nich je zapomenutý podpis na formuláři. Mimochodem - v elektronické podobě letos zatím podalo přiznání 16 procent lidí, oproti loňsku se jejich podíl nezměnil.
Mezi pět nejčastějších chyb patří špatné uplatňování odčitatelných položek a slev na dani. "Například takzvané školkovné uplatňují lidé v maximální možné výši, ačkoliv reálně zaplatili nižší částku. Nebo si úroky z hypotéky uplatňuje ten, kdo není vlastníkem předmětu bytové potřeby," říká mluvčí Generálního finančního ředitelství Kateřina Vaidišová.
Podmínkou odečtu úroků od základu daně je použití úvěru na bytové potřeby. Může jít o stavbu, rekonstrukci nebo nákup domu či bytu určeného k trvalému bydlení poplatníka, nikoliv jen k rekreaci. Druhou podmínkou je, aby člověk podávající přiznání byl "účastníkem úvěru". Nestačí, když jej fakticky splácí. Rozhodující je osoba uvedená ve smlouvě.
U školkovného jde navíc skutečně o daňovou slevu (daň se sníží o celou částku), zatímco úroky lze "jen" odečítat od základu daně (výsledná daň se tak fakticky sníží o 15 procent).
Mnoho lidí také chybně uplatňuje daňovou slevu na manželku či manžela. "Nejčastější chybou bývá nezahrnutí nemocenských dávek, podpory v nezaměstnanosti nebo peněžité pomoci v mateřství (takzvané mateřské) do příjmů manželky či manžela. Mateřská bývá zaměňována s rodičovským příspěvkem, který představuje dávku státní sociální podpory (stejně tak i porodné) a do vlastních příjmů manželky se pro účely uplatnění této slevy nezahrnuje," upřesňuje Vaidišová.
Až 24 840 korun si může manžel(ka) ve společné domácnosti odečíst z daní, pokud si druhý z páru vydělal za kalendářní rok méně než 68 tisíc korun. Do těchto příjmů se vedle hrubých výdělků ze zaměstnání (včetně dohod) nebo podnikání počítají zejména také peněžitá pomoc v mateřství,dávky nemocenského pojištění, podpora v nezaměstnanosti, důchody nebo výživné manželky po rozvodu (nikoliv však výživné na dítě). Naopak do limitu příjmu se nezahrnují rodičovský příspěvek a ostatní dávky státní sociální podpory včetně porodného a přídavku na dítě, sociálního příplatku, příspěvku na bydlení a podobně, dále dávky pomoci v hmotné nouzi, státní příspěvky na penzijní připojištění či stavební spoření nebo třeba stipendium.
Další častá chyba se podle Vaidišové týká uplatnění takzvané slevy na dítě. "Vyživuje-li dítě v jedné společně hospodařící domácnosti více poplatníků, může nárok na daňové zvýhodnění za tentýž kalendářní měsíc uplatnit pouze jeden z nich. Nejčastější chybou bývá právě duplicitní uplatnění jednoho dítěte dvěma poplatníky, ať už z důvodu nedorozumění, či chybného posouzení společně hospodařící domácnosti," uvádí mluvčí.
Poslední z pětice častých chyb se týká letošní novinky. Podnikatelé, kteří používají výdajové paušály, si opět mohou odečítat z daní také slevy na děti a na manželku či manžela. Současně ale dochází ke snížení limitu pro využití výdajových paušálů.
Zatímco dosud je šlo využít pro příjmy nepřesahující dva miliony korun ročně, nově to bude jen polovina. Například řemeslníci, kteří si dosud díky 80procentnímu paušálu mohli takto odečíst až 1,6 milionu korun, si nově odečtou maximálně 800 tisíc korun.
U příjmů za rok 2017 si podnikatelé mohou vybrat, zda využijí dosavadní systém (vyšší limit na paušály, ale beze slev), nebo nový (nižší limit, ale se slevami). Počínaje příjmy za rok 2018 už platí jen nový systém. Samotná výše výdajových paušálů se nemění - tedy 80, 60, 40 nebo 30 procent pro jednotlivé skupiny.
Mezi další novinky patří vyšší daňová sleva na děti, vyšší limit pro uplatnění školkovného, zvýšení limitů pro penzijní a životní pojištění nebo možnost uplatnit slevu pro podnikatele v souvislosti s elektronickou evidencí tržeb.
Stejně jako v předchozích letech obecně platí, že daňové přiznání musí podávat každý, jehož roční příjmy překročily 15 tisíc korun (pokud nejsou osvobozené od daně nebo z nich není vybírána takzvaná srážková daň, například u dohod o provedení práce). U lidí, kteří mají příjmy pouze za zaměstnání nebo jejich přivýdělek k zaměstnání nepřesáhl šest tisíc korun za rok, ale může tuto povinnost splnit zaměstnavatel ve formě ročního zúčtování daně - pokud jej o to pracovník požádal do 15. února.
Už dříve se zvýšil limit pro daňové osvobození nepodnikatelských příjmů z příležitostné činnosti z dřívějších 20 na 30 tisíc korun ročně - typicky jde o prodej přebytků z vlastní zahrady nebo malých polí, přivýdělek z chovatelství, příležitostného pronájmu movitých věcí a podobně.
I když si někdo s daňovým přiznáním pospíšil a podal jej už v únoru, případného přeplatku se dočká až v dubnu. Třicetidenní lhůta od vzniku přeplatku na jeho vrácení se začíná počítat až od začátku dubna - tedy od okamžiku, kdy končí termín pro podání přiznání. Teprve tímto datem oficiálně vzniká přeplatek. Až do 2. dubna totiž lze podat opravné přiznání. Finanční úřady proto čekají na jeho "definitivní" verzi.
