"Životní podmínky slepic nám nejsou lhostejné a uvědomujeme si, že je jako jeden z největších obchodníků na trhu můžeme ovlivnit. Již nyní proto odebíráme vejce v naší stálé nabídce výhradně z podestýlkového chovu nebo z bio chovů," potvrzuje mluvčí Lidlu Tomáš Myler. Takové chovy umožňují volný pohyb nosnic v halách, přičemž nejsou omezovány v pohybu, ani v přístupu ke krmivu a vodě.
Lidl tak chce podle svých slov dostát svému závazku a nejpozději v roce 2025 zrušit prodej klecových vajec úplně. Od roku 2027 pak v Česku začne platit zákaz těchto chovů.
Zrušení prodeje klecových vajec je ovšem potřeba koordinovat s dodavateli. Podle společnosti je ho nutné postupně dosahovat tak, aby bylo možné i nadále pokrývat poptávku.
Aktuálně Lidl spolupracuje s několika českými dodavateli, kteří do prodejen dodávají většinu veškerého množství vajec. "Abychom i nadále mohli plynule a bezproblémově zajistit dostupnost, zůstávají klecová vejce v rámci akčních nabídek. I na jejich vyřazení však postupně pracujeme a věříme, že se nám to nejpozději do roku 2025 podaří," dodává Myler.
Slepic v klecích jsou tři čtvrtiny
Klecová vejce postupně vyřazují i konkurenční obchodníci. Pokud chtějí drůbežáři prodávat svá vejce přes obchodní řetězce, omezování klecových chovů se proto musí přizpůsobit.
Přecházejí tak k alternativním systémům, především k volnému ustájení ve voliérách, a podíl slepic chovaných v klecích skutečně klesá. Letos na jaře šlo přibližně o tři čtvrtiny slepic v rámci registrovaných chovů, uvedla podle agentury ČTK Martina Lichovníková z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
Změna ale podle drůbežářů vede ke zdražování vajec. V některých obchodních řetězcích levná vejce z klecí nejsou k dostání. "Pokud obchodní řetězce avizovaly, ovšem nezávazně, že vejce z klecí nebudou prodávat, neměly by čistě teoreticky fungovat ani zvýšené dovozy levných vajec. Zakázat dovoz vajec z klecí například z Polska nemůžeme, protože je to porušení pravidel jednotného trhu EU," sdělila ČTK Lichovníková.
Dodala, že do budoucna lze spíše očekávat mírné snížení spotřeby vajec a zvýšení produkce v domácích hospodářstvích.
Volný život ano, ale za jakou cenu
Podle výzkumů se zájem veřejnosti o podmínky chovu slepic a původ vajec sice zvyšuje, přesto ale převažují nakupující, kteří zohledňují především cenu.
Zatímco v roce 2006 skončilo Česko v rámci Evropské unie mezi zeměmi, kde konzumenti měli jen malé povědomí o podmínkách chovu a ani je to nezajímalo, o devět let později se umístila mezi třemi zeměmi, ve kterých se zájem konzumentů zvýšil nejvíce.
Přesto téměř polovina respondentů odpověděla, že není připravena platit vyšší cenu za produkty z takzvaných welfare chovů. "V roce 2019 jsme provedli na univerzitě dotazníkové šetření a z výsledků vyplývá, že 48 procent respondentů při nákupu vajec zohledňuje především cenu a jen 36 procent způsob chovu," doplnila Lichovníková.
Welfare chovy mají několik měřitelných ukazatelů, jedno z kritérií hodnocení se týká možnosti projevovat přirozené chování. Nutriční kvalita vajec může být ovlivněna výživou, ale mezi technologiemi chovu v ní není rozdíl. "V alternativních technologiích může být vyšší výskyt nestandardních vajec, především znečištěných, což ale lze kvalitním managementem řešit. Ovšem zkušenosti našich chovatelů s volným ustájením jsou velmi omezené vzhledem k dlouhé tradici chovu nosnic v klecích," popsala vědkyně.
Vejce se v Česku produkují v zemědělském sektoru i v domácích hospodářstvích. Bez dovozu a vývozu se soběstačnost ve spotřebě pohybuje na zhruba 86 procentech.
