Se skupinami vegetariánů, veganů, flexitariánů se identifikovalo celkem sedm procent české populace, vyplývá z aktuálního průzkumu agentury Skála a Šulc pro Ústav zemědělské ekonomiky a informací. Výrazně vyšší podíl těchto skupin je v mladších generacích, ale ani v tomto případě nepřekračuje 10 procent.
"Na druhé straně je mezi konzumenty masa 17 procent lidí, kteří deklarují cílené omezování spotřeby masa, a očekávání do nejbližší budoucnosti je další snižování," doplňují autoři výzkumu.
Podobně mluví i květnový průzkum agentury Ipsos. Podle něj čtyři procenta Čechů nejedí maso a stejně velký podíl populace praktikuje flexitariánství - tedy příležitostnou konzumaci masa a ryb. Stravu s vyloučením či omezením masa preferuje desetina lidí, zbytku je lhostejné, zda konzumuje potraviny živočišného, či rostlinného původu.
"Úplně bez masa se stravují čtyři procenta Čechů, mezi nimiž převládají lidé do 44 let. Veganskou stravu nejvíce vyhledávají mladí lidé do 35 let," upřesňuje agentura Ipsos, která průzkum provedla mezi 1015 respondenty ve spolupráci s Asociací společenské odpovědnosti.
Zatímco vegetariáni se vyhýbají masu, vegani odmítají veškeré potraviny živočišného původu, tedy včetně mléčných produktů či vajec.
Drůbeží maso:
Flexitariánství se přitom stává novým trendem. "Zřejmě to souvisí se skutečností, že od vědců stále častěji slýcháme, jaké negativní dopady má živočišná produkce na životní prostředí a na změnu klimatu, což mnoha z nás není lhostejné," uvedla výkonná ředitelka Asociace společenské odpovědnosti Lucie Mádlová.
Kvalita i ohleduplnost vede
Kvalita masa je přitom to, co by ráda vylepšila třetina zákazníků oslovených v průzkumu agentury Skála a Šulc. "Překvapivě, hned na druhém místě se objevila potravinová soběstačnost - 17 procent spotřebitelů by si přálo více masa od českých zemědělců a výrobců. Až na třetím místě je požadavek nižších cen - věc poměrně překvapivá, vzhledem k tomu, že české domácnosti v současnosti ekonomiku nevidí příliš optimisticky," uvádějí autoři výzkumu.
Hovězí maso:
Na čtvrtém místě by 12 procent dotázaných uvítalo lepší chování k hospodářským zvířatům při chovu a porážce. U nejmladší generace Z se důležitost ohleduplnosti ke zvířatům dostává na až 22 procent - je tedy u nich druhým nejdůležitějším faktorem.
Celých 20 procent oslovených očekává, že svou spotřebu masa a masných výrobků sníží. "Opět poněkud překvapivě, jen menší část spotřebitelů chce omezit spotřebu z finančních důvodů - přitom maso patří mezi nejvýznamnější položky v útratách za potraviny," připomíná průzkum. Hlavním důvodem plánované změny je touha po zdravějším životním stylu - 68 procent z těch, kteří chtějí snížit spotřebu masa, uvedlo jako důvod právě zdraví.
Autoři výzkumu zároveň připouštějí, že aktuální citlivost vůči zdravotním tématům zvyšuje pandemie. "A vidíme i zde generační posun: celkem 27 procent chce snížit spotřebu masa kvůli zodpovědnosti vůči životnímu prostředí, avšak v nejmladší generaci Z je to dokonce 50 procent," upozorňují.
Češi jsou "masisté"
Spotřeba masa v Česku na osobu v roce 2018 nicméně podle dat českých statistiků vzrostla o 2,1 kilogramu na 82,4 kilogramu. Češi více jedli vepřové, hovězí i drůbež, jejíž spotřeba s 28,4 kilogramu byla rekordní. Za posledních 30 let se téměř vyměnila spotřeba hovězího a drůbežího masa, mimo jiné kvůli ceně.
"Dříve se zkonzumovalo 30 kg hovězího masa na obyvatele, dnes spotřeba hovězího masa představuje 8,7 kilogramu. Naopak u drůbežího masa došlo k nárůstu spotřeby z 13 kg v roce 1989 na rekordních 28,4 kg v roce 2018," uvedl již loni v prosinci předseda ČSÚ Marek Rojíček.
