Sedlčanský hermelín si nechá název i po přestěhování. Jihlavance to prošlo, Opavia měla problém

Petr Kučera Klára Čeperová, Petr Kučera
7. 2. 2018 7:15
Sedlčanský hermelín rozšíří řadu potravin, které si ponechaly původní název, přestože už se vyrábějí jinde.
Sedlčanský hermelín.
Sedlčanský hermelín. | Foto: Savencia Fromage

Praha - Tradiční výroba sýrů v Sedlčanech na Příbramsku se přesune do závodu v Hesově u Přibyslavi na Havlíčkobrodsku. Název plísňového sýru ale bude dál odkazovat na původní místo.

"I po přesunu se bude výrobek nadále jmenovat Sedlčanský hermelín," potvrdila on-line deníku Aktuálně.cz Jitka Žáková, zástupkyně společnosti Savencia Fromage & Dairy Czech Republic.

Podle Státní zemědělské a potravinářské inspekce, která kvalitu a značení potravin kontroluje, zatím nelze říci, zda půjde o klamání spotřebitele. Jasný návod prý neexistuje. "O klamavém názvu výrobku rozhodují detaily," říká mluvčí inspekce Pavel Kopřiva.

"Inspektoři musejí vzít v úvahu třeba velikost písma, kterým je jméno výrobku na obalu uvedené, nebo grafické znázornění. Záleží i na tradici výroby produktu v regionu," upřesňuje Kopřiva.

Sedlčanský hermelín tak rozšíří řadu potravin, které si ponechaly původní název, přestože už se vyrábějí jinde. Jedním z nejznámějších případů je káva Jihlavanka. Společnost Tchibo, která nyní značku vlastní, praží tento výrobek v německém Hamburku a u polské Varšavy.

"V roce 2005 jsme technicky nevyhovující pražírnu na Vysočině zavřeli a výrobu přesunuli. O změně jména produktu jsme neuvažovali," říká Eva Kotýnková, mluvčí společnosti Tchibo.

Ze Sedlčan k Přibyslavi

  • Společnost Savencia Fromage & Dairy Czech Republic v minulém týdnu oznámila, že výrobu sýrů postupně přesune do závodu v Hesově na Havlíčkobrodsku. Výroba má být snižována postupně, ukončení je plánováno příští rok v květnu.
  • "Sloučení výroby do jednoho závodu jsme vyhodnotili jako nutný a zároveň velmi šetrný krok k tomu, jak zvýšit efektivitu výroby a zajistit naši dlouhodobou konkurenceschopnost na stále náročnějším trhu s mléčnými výrobky," uvedl generální ředitel Miroslav Maňásek. Opatření se dotkne zhruba 260 lidí.
  • Zaměstnanci dostanou nabídku pracovat v Hesově nebo v dalším výrobním závodě Savencie v Hodoníně. Odcházejícím lidem chce firma vyplatit nadstandardní odstupné.
  • Sedlčanská mlékárna, která dosud vedle hermelínu vyráběla také Lučina, vznikla v 50. letech. Tehdy zde začali vyrábět hermelín, ovšem zprvu ručně. Průmyslová produkce tohoto plísňového sýru začala u nás až v 60. letech, když se ze Západu dovezly tři linky na výrobu sýrů s plísní na povrchu.
  • Podnik byl tehdy součástí pražského závodu Laktos, po roce 1989 zamířil jako Povltavské mlékárny do kupónové privatizace, francouzská rodinná firma Bongrain začala skupovat jeho akcie v květnu 1996.
  • Od roku 2016 vystupují mlékárenské podniky ze Sedlčan, Hodonína a Přibyslavi pod jednotným názvem Savencia.
  • Do českého mlékárenství přišla firma Bongrain, založená v polovině 50. let, na přelomu let 1993 a 1994, kdy získala majoritu v Pribině Přibyslav. O dva roky později vstoupila do tehdejších Povltavských mlékáren Sedlčany, v roce 1999 přibyla mlékárna TPK Hodonín a tavírna sýrů ve Velkém Valtinově. Kromě toho působí společnost také v Liptovském Mikuláši na Slovensku.
  • Firma je největším výrobcem sýrů v České republice, ze zhruba 110 000 tun roční produkce na ni připadá třetina. Za rok 2016 vykázala skupina v ČR tržby téměř tři miliardy korun, zisk dosáhl 170 milionů korun.
  • Kromě Sedlčanského hermelínu vyrábí skupina Savencia také druhou značku hermelínu Král sýrů, a to v Hesově u Přibyslavi nedaleko Havlíčkova Brodu, kam se také přesune produkce ze Sedlčan. Tradice přibyslavské mlékárny sahá až do období první republiky. Mezi další značky společnosti patří Pribina (včetně známého smetanového krému Pribináček), Apetito nebo slovenský Liptov.

Mluvčí dodává, že kávu necharakterizuje místo výroby, ale receptura. Firmě Tchibo dala za pravdu v roce 2011 i potravinářská inspekce. Došla k závěru, že pokud je na obalu uvedená informace o tom, že výrobek pochází z EU, společnost spotřebitele neklame.

Firma nadále propagovala Jihlavanku sloganem Dopřejte si chuť poctivé české kávy, podle rozhodnutí Rady pro reklamu z roku 2011 to však bylo v pořádku. "Společnost neuvádí, že se Jihlavanka v Jihlavě či někde v ČR vyrábí. Spotřebitel tak klamán není. (…) Může to sice u zákazníků asociovat určité spojení se zeměpisným místem, nicméně takové označení jistě nedosahuje intenzity klamání zákazníka, tj. nevyvolává domněnku o určitém zeměpisném původu tohoto zboží. Ostatně většina spotřebitelů se jistě nedomnívá, že pařížská šlehačka se vyrábí v Paříži či vídeňské párky ve Vídni," uvedla tehdy rada.

Narazil naopak výrobce Piškotů Opavia, jejichž výrobu v roce 2015 přesunula společnost Mondelez do Polska. Inspekce trvala na tom, aby na obalu výrobku byla zdůrazněna země původu, ačkoliv to jinak na cukrovinkách není povinné. Jinak by piškoty mohly podle obalu vzbuzovat v zákaznících dojem, že se jedná o tuzemský výrobek s odpovídající kvalitou. Společnost by tak mohla uvádět spotřebitele v omyl, protože tvar a barva piškotů se po přemístění výroby změnily.

"Každý případ je jiný, podle toho je také musíme posuzovat," vysvětluje různé závěry mluvčí inspekce Pavel Kopřiva. Zjednodušeně řečeno tedy průměrný spotřebitel musí mít dostatek informací o původu či složení výrobku.

Na původním místě se nevyrábějí ani okurky Znojmia. "Závod na výrobu okurek ve Znojmě byl v ekonomických problémech a zkrachoval. V Bzenci na Hodonínsku vyrábíme okurky od roku 2003, kdy jsme na ně získali ochrannou známku," připomíná mluvčí společnosti Hamé Petr Kopáček.

A například výroba mražené "mochovské" zeleniny společnosti Ardo Mochov se v roce 2009 přesunula do Rakousku. Firma tehdy uvedla, že hlavním důvodem nebyla ekonomická krize, ale především "zamítnutí předběžně schváleného místa výstavby továrny ze strany místních úřadů a chybně koncipovaná investiční podpora státu".

Právník spotřebitelského sdružení dTest Lukáš Zelený k tomu říká, že orientaci při výběru zboží mají spotřebitelům zjednodušovat náležitosti, které musí firmy v EU uvádět na všech produktech - jde o přesné uvádění složení výrobku a jeho nutričních hodnot.

Speciální pravidla platí jen pro výrobky, na něž se vztahuje chráněné označení původu, chráněné zeměpisné označení nebo ochrana pro zaručenou tradiční specialitu. Tyto potraviny zapsané u Evropské unie jsou tak chráněny proti napodobeninám.

Například Štramberské uši se nesmí vyrábět (pod tímto názvem) jinde než ve Štramberku, stejně jako třeba Hořické trubičky nebo Mariánskolázeňské oplatky. U jiných výrobků - třeba špekáčku či loveckého salámu - pak sice není chráněn konkrétní region, ale určitá tradiční receptura či výrobní postup.

 

Právě se děje

Další zprávy