Sedlčanský hermelín si nechá název i po přestěhování. Jihlavance to prošlo, Opavia měla problém

Petr Kučera Klára Čeperová, Petr Kučera
7. 2. 2018 7:15
Sedlčanský hermelín rozšíří řadu potravin, které si ponechaly původní název, přestože už se vyrábějí jinde.
Sedlčanský hermelín.
Sedlčanský hermelín. | Foto: Savencia Fromage

Praha - Tradiční výroba sýrů v Sedlčanech na Příbramsku se přesune do závodu v Hesově u Přibyslavi na Havlíčkobrodsku. Název plísňového sýru ale bude dál odkazovat na původní místo.

"I po přesunu se bude výrobek nadále jmenovat Sedlčanský hermelín," potvrdila on-line deníku Aktuálně.cz Jitka Žáková, zástupkyně společnosti Savencia Fromage & Dairy Czech Republic.

Podle Státní zemědělské a potravinářské inspekce, která kvalitu a značení potravin kontroluje, zatím nelze říci, zda půjde o klamání spotřebitele. Jasný návod prý neexistuje. "O klamavém názvu výrobku rozhodují detaily," říká mluvčí inspekce Pavel Kopřiva.

"Inspektoři musejí vzít v úvahu třeba velikost písma, kterým je jméno výrobku na obalu uvedené, nebo grafické znázornění. Záleží i na tradici výroby produktu v regionu," upřesňuje Kopřiva.

Sedlčanský hermelín tak rozšíří řadu potravin, které si ponechaly původní název, přestože už se vyrábějí jinde. Jedním z nejznámějších případů je káva Jihlavanka. Společnost Tchibo, která nyní značku vlastní, praží tento výrobek v německém Hamburku a u polské Varšavy.

"V roce 2005 jsme technicky nevyhovující pražírnu na Vysočině zavřeli a výrobu přesunuli. O změně jména produktu jsme neuvažovali," říká Eva Kotýnková, mluvčí společnosti Tchibo.

Ze Sedlčan k Přibyslavi

  • Společnost Savencia Fromage & Dairy Czech Republic v minulém týdnu oznámila, že výrobu sýrů postupně přesune do závodu v Hesově na Havlíčkobrodsku. Výroba má být snižována postupně, ukončení je plánováno příští rok v květnu.
  • "Sloučení výroby do jednoho závodu jsme vyhodnotili jako nutný a zároveň velmi šetrný krok k tomu, jak zvýšit efektivitu výroby a zajistit naši dlouhodobou konkurenceschopnost na stále náročnějším trhu s mléčnými výrobky," uvedl generální ředitel Miroslav Maňásek. Opatření se dotkne zhruba 260 lidí.
  • Zaměstnanci dostanou nabídku pracovat v Hesově nebo v dalším výrobním závodě Savencie v Hodoníně. Odcházejícím lidem chce firma vyplatit nadstandardní odstupné.
  • Sedlčanská mlékárna, která dosud vedle hermelínu vyráběla také Lučina, vznikla v 50. letech. Tehdy zde začali vyrábět hermelín, ovšem zprvu ručně. Průmyslová produkce tohoto plísňového sýru začala u nás až v 60. letech, když se ze Západu dovezly tři linky na výrobu sýrů s plísní na povrchu.
  • Podnik byl tehdy součástí pražského závodu Laktos, po roce 1989 zamířil jako Povltavské mlékárny do kupónové privatizace, francouzská rodinná firma Bongrain začala skupovat jeho akcie v květnu 1996.
  • Od roku 2016 vystupují mlékárenské podniky ze Sedlčan, Hodonína a Přibyslavi pod jednotným názvem Savencia.
  • Do českého mlékárenství přišla firma Bongrain, založená v polovině 50. let, na přelomu let 1993 a 1994, kdy získala majoritu v Pribině Přibyslav. O dva roky později vstoupila do tehdejších Povltavských mlékáren Sedlčany, v roce 1999 přibyla mlékárna TPK Hodonín a tavírna sýrů ve Velkém Valtinově. Kromě toho působí společnost také v Liptovském Mikuláši na Slovensku.
  • Firma je největším výrobcem sýrů v České republice, ze zhruba 110 000 tun roční produkce na ni připadá třetina. Za rok 2016 vykázala skupina v ČR tržby téměř tři miliardy korun, zisk dosáhl 170 milionů korun.
  • Kromě Sedlčanského hermelínu vyrábí skupina Savencia také druhou značku hermelínu Král sýrů, a to v Hesově u Přibyslavi nedaleko Havlíčkova Brodu, kam se také přesune produkce ze Sedlčan. Tradice přibyslavské mlékárny sahá až do období první republiky. Mezi další značky společnosti patří Pribina (včetně známého smetanového krému Pribináček), Apetito nebo slovenský Liptov.

Mluvčí dodává, že kávu necharakterizuje místo výroby, ale receptura. Firmě Tchibo dala za pravdu v roce 2011 i potravinářská inspekce. Došla k závěru, že pokud je na obalu uvedená informace o tom, že výrobek pochází z EU, společnost spotřebitele neklame.

Firma nadále propagovala Jihlavanku sloganem Dopřejte si chuť poctivé české kávy, podle rozhodnutí Rady pro reklamu z roku 2011 to však bylo v pořádku. "Společnost neuvádí, že se Jihlavanka v Jihlavě či někde v ČR vyrábí. Spotřebitel tak klamán není. (…) Může to sice u zákazníků asociovat určité spojení se zeměpisným místem, nicméně takové označení jistě nedosahuje intenzity klamání zákazníka, tj. nevyvolává domněnku o určitém zeměpisném původu tohoto zboží. Ostatně většina spotřebitelů se jistě nedomnívá, že pařížská šlehačka se vyrábí v Paříži či vídeňské párky ve Vídni," uvedla tehdy rada.

Narazil naopak výrobce Piškotů Opavia, jejichž výrobu v roce 2015 přesunula společnost Mondelez do Polska. Inspekce trvala na tom, aby na obalu výrobku byla zdůrazněna země původu, ačkoliv to jinak na cukrovinkách není povinné. Jinak by piškoty mohly podle obalu vzbuzovat v zákaznících dojem, že se jedná o tuzemský výrobek s odpovídající kvalitou. Společnost by tak mohla uvádět spotřebitele v omyl, protože tvar a barva piškotů se po přemístění výroby změnily.

"Každý případ je jiný, podle toho je také musíme posuzovat," vysvětluje různé závěry mluvčí inspekce Pavel Kopřiva. Zjednodušeně řečeno tedy průměrný spotřebitel musí mít dostatek informací o původu či složení výrobku.

Na původním místě se nevyrábějí ani okurky Znojmia. "Závod na výrobu okurek ve Znojmě byl v ekonomických problémech a zkrachoval. V Bzenci na Hodonínsku vyrábíme okurky od roku 2003, kdy jsme na ně získali ochrannou známku," připomíná mluvčí společnosti Hamé Petr Kopáček.

A například výroba mražené "mochovské" zeleniny společnosti Ardo Mochov se v roce 2009 přesunula do Rakousku. Firma tehdy uvedla, že hlavním důvodem nebyla ekonomická krize, ale především "zamítnutí předběžně schváleného místa výstavby továrny ze strany místních úřadů a chybně koncipovaná investiční podpora státu".

Právník spotřebitelského sdružení dTest Lukáš Zelený k tomu říká, že orientaci při výběru zboží mají spotřebitelům zjednodušovat náležitosti, které musí firmy v EU uvádět na všech produktech - jde o přesné uvádění složení výrobku a jeho nutričních hodnot.

Speciální pravidla platí jen pro výrobky, na něž se vztahuje chráněné označení původu, chráněné zeměpisné označení nebo ochrana pro zaručenou tradiční specialitu. Tyto potraviny zapsané u Evropské unie jsou tak chráněny proti napodobeninám.

Například Štramberské uši se nesmí vyrábět (pod tímto názvem) jinde než ve Štramberku, stejně jako třeba Hořické trubičky nebo Mariánskolázeňské oplatky. U jiných výrobků - třeba špekáčku či loveckého salámu - pak sice není chráněn konkrétní region, ale určitá tradiční receptura či výrobní postup.

 

Právě se děje

před 8 minutami

Bouře Gloria si ve Španělsku vyžádala již 13 obětí

Už třináct obětí si vyžádala bouře Gloria, která od víkendu sužuje Španělsko. Čtyři další lidé se pohřešují, informoval dnes server listu El País. Bouřka způsobila také značné materiální škody. Kvůli pomoci postiženým regionům se v pátek mimořádně sejde španělská vláda. Hladiny řek vytrvalý déšť zvýšil také na jihozápadě Francie.

Nejvíce obětí si bouře je ve Valencii, kde zahynulo pět lidí. Čtyři mrtvé hlásí Katalánsko, dva Andalusie a po jednom regiony Kastilie-León a Asturie.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 11 minutami

Kvůli pádu osoby do kolejiště nejezdí metro na části linky B

Mezi stanicemi Smíchovské nádraží a Florenc na lince B nejezdí metro, kolem 19:30 spadl ve stanici Anděl do kolejiště člověk. Asi čtyřicetiletý muž srážku se soupravou nepřežil. Lidé v daném úseku místo metra museli na tramvaj, jít pěšky nebo využít jinou linku metra. Na místě zasahovali záchranáři, hasiči pražského dopravního podniku a policisté. Očekává se, že provoz bude obnoven kolem 22:00, uvedl večer na webu pražský dopravní podnik.

Metro jezdí bez omezení v úseku Zličín - Smíchovské nádraží a Florenc - Černý Most, v centrální části linky B je provoz zastaven. Náhradní autobusy dopravce nezavedl, lidem doporučil využít tramvaje. "Mezi Smíchovem a Karlínem doporučujeme použít též alternativní spojení linkami 10 a 16 s přestupem na metro C v zastávce I.P.Pavlova," uvedl dopravní podnik.

Zdroj: ČTK
před 33 minutami

Polští poslanci znovu přijali sporný zákon o postihu soudců

Polští poslanci dnes hlasy vládní většiny znovu přijali kontroverzní zákon, který podle kritiků umožní trestat soudce zpochybňující vládní reformu justice. Zákon minulý pátek odmítl Senát, ve kterém má opozice mírnou většinu. Sejm, dolní komora parlamentu, nyní rozhodnutí Senátu přehlasoval 234 hlasy zákonodárců z vládní strany Právo a spravedlnost (PiS). Proti bylo 211 poslanců a devět se zdrželo, uvedla televize TVN 24. Zákon nyní obdrží prezident Andrzej Duda.

Opoziční místopředsedkyně Sejmu Malgorzata Kidawová-Blońská v debatě označila kroky vládního tábora za "opravdový státní převrat". Vládní poslanci podle ní rozhodují "o tom, že soudy mají přestat být nezávislé".

Novou právní normu kritizuje Evropská komise a zpochybnili ji experti z Benátské komise, poradního orgánu Rady Evropy, kteří na pozvání Senátu navštívili Polsko.

Navzdory kritice se PiS snaží zákon prosadit s tím, že zabrání anarchii v polské justici, která se prý dosud neočistila od dědictví komunismu.

Zdroj: ČTK
před 42 minutami

Apple je proti návrhu EU na jednotnou dobíječku mobilů

Americká společnost Apple, výrobce přístrojů iPhone, kritizuje návrh poslanců evropského parlamentu na uzákonění jednotné dobíječky pro mobilní telefony, tablety či elektronické čtečky knih. Podle firmy to může brzdit inovace, vytvořit horu elektronického odpadu a naštvat spotřebitele. Na Apple by mělo případné nařízení velký dopad, upozornila agentura Reuters.

Komentář jedné z největších firem v oboru přichází týden poté, co zákonodárci vyzvali k zavedení jednotné nabíječky pro mobilní telefony a pozměnili návrh zákona tak, aby schopnost fungování s jednotnou nabíječkou byla základním požadavkem pro rádiová zařízení v EU. To by Apple ovlivnilo více než kterékoliv jiné firmy, protože iPhony a většina produktů firmy používá kabel s konektorem Lightning, zatímco přístroje s Androidem od různých společností obvykle mají konektor USB-C.

"Věříme, že regulace, která vynucuje soulad v typu konektoru zabudovaného do všech chytrých telefonů, potlačuje inovace, než aby je povzbuzovala, a poškodí zákazníky v Evropě a ekonomiku jako celek," uvedl Apple v prohlášení. Dodal, že předpis není nutný, protože průmysl už na USB-C přechází. "Doufáme, že (Evropská) komise bude pokračovat v hledání řešení, které neomezí schopnost průmyslu inovovat," dodal Apple.

Evropská komise se snaží prosadit jednotnou nabíječku více než deset let. V roce 2009 dospěla se společnosti, jako Apple, Samsung, Huawei a Nokia, k dobrovolné dohodě, jejíž cílem bylo harmonizovat nabíječky pro nové modely chytrých telefonů, které přijdou na trh v roce 2011. Dobrovolný přístup však nefungoval a podle zástupců EK je tak čas přijít s právními předpisy.

Zdroj: ČTK
Další zprávy