Je možné popsat, jak u vás za běžných podmínek funguje systém provizí? Zajímalo by mě, kolik v průměru činí vaše provize u restaurací a na základě čeho se tato provize u jednotlivých podniků liší?
Systém provizí je nastavený jednoduše. Část provizí platí naši klienti, tedy zaměstnavatelé, kteří benefity poskytují svým zaměstnancům. Tam se výše provize odvíjí od objemu odebraných služeb a toho, jaké produkty od nás firma kupuje. Mohou se například dostat na lepší cenu, pokud svým zaměstnancům nakoupí stravenky i volnočasové benefity nebo Cafeterii.
Druhou část provizí tvoří provize od našich partnerů, tedy podniků, které benefity přijímají - ať již stravenky, nebo volnočasové benefity. U stravenek máme několik schémat dle frekvence proplácení, zda se jedná o elektronické stravenky, nebo papírové, jestli partner přijde do zákaznického centra a chce peníze hned, nebo je posílá poštou apod.
Každá forma tak má své náklady, a to se promítá do výsledné ceny poplatků. Průměrná provize se u restaurací pohybuje mezi 4 až 6 procenty. Dlouhodobě ale nabízíme pro všechny podniky přijímající Gastro Pass možnost proplatit si je s nulovými poplatky u speciálně nasmlouvaných partnerů. Nyní je to například nově ProfiKošík.
Platí u Sodexo menší restaurace vyšší provize než větší restaurační sítě?
Od listopadu nabízíme v této krizové situaci malým restauracím poplatky za 3 procenta. Tuto slevu plánujeme na příštích 6 měsíců, ale samozřejmě záleží na vývoji celkové situace na trhu. Je možné, že ji prodloužíme nebo zkrátíme. V tuto chvíli tak menší gastro podniky výrazně zvýhodňujeme, abychom jim pomohli přestát velmi těžké období.
Ptám se obecně - zda bylo, dejme tomu, v uplynulých letech běžnou praxí, že menší restaurace platily vyšší provize než větší sítě.
Naprostá většina našich partnerů z gastro segmentu má průměrnou provizi mezi 4 a 6 procenty. Vzhledem k většímu garantovanému objemu proplacených stravenek se mohou větší sítě dostat i na lepší ceny, ale nejedná se o výrazné rozdíly.
Je pravda, že větší zaměstnavatelé za poskytování stravenek často neplatí, zatímco menší ano?
Pohybujeme se na vysoce konkurenčním trhu a musíme bojovat o každého klienta. Ve velkých výběrových řízeních rozhoduje samozřejmě nejen kvalita nabízené služby, ale také cena, jako v jakémkoli jiném odvětví. Nulové poplatky pro klienty se stravenkami jsou pro nás ale velká výjimka, ke které přistupujeme například v případě, kdy se klient zaváže k určitému objemu a odebere také volnočasové benefity. Celkově pro nás musí zůstat zakázka z dlouhodobého hlediska rentabilní.
Téma boje o stravenky ze všech úhlů na Aktuálně.cz:
- Stravenkáři utužují byznys s obchody. Restaurace podpoří slevami i nulovou provizí
- Letos dividendy do Francie nepošleme, jde nám o přežití restaurací, říká šéf Sodexo
- Papírové stravenky neprodloužíme, tvrdí vydavatelé. Zvýší ale útratu u elektronických
- Polovina restaurací jede dál, okénka už měly nachystaná. Dusí je ale provize rozvozů
- Stravenkový paušál? Katastrofa pro pohostinství, lidi se odbydou houskou, říká Čapek
- Stravenkáři trpí taxikářským syndromem, říká exzaměstnanec. Popisuje jejich byznys
- Stravenkáři získali v boji o přežití mocného hráče. Na pokladnách je začne brát Lidl
- Češi bez stravenek nebudou správně jíst, hrozí firmy. Vyhrocují kampaň proti paušálu
- Konec provizí stravenkářům. Vláda přijala daňový balíček, je v něm i zdražení cigaret
- Daňové změny 2021: Další zdražení cigaret, nové úlevy a konec monopolu stravenkářů
Proč mají stravenky omezenou platnost a denní limit. Je to legislativně dané?
Platná legislativa říká, že daňově zvýhodněný příspěvek na stravování je určený na jedno jídlo během pracovní doby. My se snažíme denním limitem udržet legislativní čistotu a motivovat zaměstnance k pravidelnému stravování. Dlouhodobě se pokoušíme prostřednictvím Asociace provozovatelů poukázkových systémů (Apropos) s ministerstvem financí otevřít diskusi nad regulací stravenek, bohužel zatím neúspěšně.
Naším cílem je digitalizace a zpřesnění podmínek využívání stravenek, aby se svým využitím co nejvíc blížily každodennímu stravování ve firemních jídelnách, k němuž jsou alternativou u společností, kde taková jídelna není smysluplná. Bohužel ministerstvo jde se stravovacím paušálem opačným směrem.
Lze vyčíslit, jak vysoké mohou být letos ztráty způsobené koronavirem a s tím spojeným propadem na gastronomickém trhu pro Sodexo?
To se v tuto chvíli velice těžko odhaduje. Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) říká, že díky koronakrizi gastro segment letos přijde o 60 až 80 miliard korun. Za naši divizi Sodexo Služby u klienta, která provozuje zaměstnanecké kantýny, mohu říct, že jsme tento rok na 50 procentech objemu vydaných obědů a tato krize nás zasáhla velmi výrazně. U benefitů to zatím není tak výrazné, firmy se snaží je pro své zaměstnance udržet. Uvidíme, jak dlouho se jim to bude dařit a co se bude dít dál.
Je možné vyčíslit, nakolik zásadní jsou pro Sodexo příjmy z provizí českých restaurací obecně?
Tržby v restauracích jsou pro nás velice důležité, protože tvoří skoro 60 procent z celkového objemu stravenek. Také proto se snažíme všemi silami restauracím pomáhat. V tuto chvíli je to snížením provizí, propagací otevřených restaurací, které mají okénkový prodej, nebo finančními půjčkami po znovuotevření restaurací.
Jaké podmínky tedy musí restaurace splňovat, abyste jí mohli v koronakrizi nabídnout sníženou provizi?
Musejí to být nezávislé gastro provozovny, které podávají teplé jídlo nebo občerstvení, a jsou tedy nejvíce postiženy současnou krizí. Konkrétně restaurace, hospůdky, bistra, kavárny a další.
Patříte mezi kritiky takzvaného stravenkového paušálu, kdy by mohl zaměstnavatel nahradit část stravenkového benefitu nezdaněnou hotovostí. Argumentujete tím, že restaurace, které přijímají stravenky, tím přijdou o významnou část tržeb. Z toho logicky vyplývá, že to znamená ztrátu významné části tržeb také pro vás - dá se odhadnout, jak velkou?
Celkové tržby gastro segmentu v roce 2019 tvořily 195 miliard korun. Z toho daňově zvýhodněné stravování přineslo dle studie Institutu oceňování majetku na VŠE pro AMSP 52 miliard - jde o kantýny a stravenky celkem. Stejná studie říká, že po zavedení stravovacího paušálu bude propad pro gastro segment 35 miliard ročně. Pokud se to sečte s propadem kvůli covidu, což může být těch 60 až 80 miliard, je to pro gastro obrovská rána.
Dopady pro nás zatím vyčíslené nemáme, protože hodně záleží na tom, jak se rozhodnou firmy, jakou formou podpoří ve stravování své zaměstnance. Pokud se rozhodnou pro paušál, bude to mít dopad nejen na naši benefitní část, ale především na tu, která provozuje zaměstnanecké kantýny.
Již dříve společnost Sodexo opakovaně vyjádřila obavu, že s hotovostí zaměstnanci přestanou konzumovat teplá jídla a začnou nakupovat levnější alternativy. Do médií jste naznačil, že lidé půjdou a koupí si za hotovost alkohol či tabák - tedy vnímáte, že by stravenkový paušál mohl negativně ovlivnit zdraví českých zaměstnanců. Přišlo nám do redakce po tomto prohlášení hned několik ohlasů od čtenářů, kterých se dotkla nedůvěra vyjádřená Sodexem ohledně toho, jak svůj benefit utratí. Je podle vás potřeba říkat českým zaměstnancům, co je pro ně dobré a co špatné?
Stravovací paušál je neúčelová daňová výjimka, která nemá v české legislativě obdoby. Pokud bude zaveden, bude se jednat o bezúčelové peníze k platu na cokoli, tedy více než cokoliv jiného to bude navýšení nezdanitelného minima, tak si nenalhávejme, že to budou peníze jakkoliv vázané na stravování. Podle průzkumu Spotřebitelského fóra by jen 5,5 procenta lidí peníze navíc utratilo za jídlo v restauracích. Lidé by tyto peníze použili nejvíce na splátky, elektroniku a někteří třeba právě na alkohol nebo cigarety.
Pozor, nikdo neříká, že zaměstnanci nebudou jíst, ale budou prostě hledat levnější alternativy. Pokud chce ministerstvo snížit zdanění, tak v pořádku, může to udělat slevou na dani nebo snížením sazby daně. Pak je to fér, protože takovou daňovou úsporu budou čerpat všichni zaměstnanci bez rozdílu. Ale proč to nazývat stravovacím paušálem, když vlastně se stravováním nemá nic společného?
Daňové zvýhodnění zaměstnaneckého benefitu je u nás i v každé jiné zemi spojeno s nějakým účelem - stát tímto směrem motivuje zaměstnance a zaměstnavatele k nějakému chování. Dávalo by vám například u penzijního připojištění logiku, aby někteří zaměstnanci dostávali daňově zvýhodněný příspěvek na důchod, tak jako to funguje dnes, a jiná skupina dostávala nezdaněné peníze, za které si mohou pořídit cokoliv? Je druhý způsob spravedlivý? A co tím stát získá?
O čem se ale skoro vůbec nemluví, jsou dopady na zaměstnanecké kantýny, které to v podstatě zlikviduje. Pokud zaměstnavatel poskytne zaměstnancům paušál a přestane dotovat jídlo v kantýně, bude se muset zdražit a prodávat za daleko vyšší cenu. Dnes stojí jídlo ve firemní kantýně okolo třiceti korun. Nedotované jídlo v restauraci ale stojí o sto korun více. To se zaměstnancům nebude chtít platit "ze svého".
Zaměstnanecké stravování je velice citlivé na počet vydaných porcí a i menší úbytek strávníků bude velice citelný a na hranici výnosnosti. Jídelny se budou muset zavřít a lidé přijdou o možnost se kvalitně stravovat na pracovišti, což je jinak pro ně i jejich zaměstnavatele obrovská výhoda.
Prezident Asociace hotelů a restaurací ČR Václav Stárek ohledně kantýn vyjádřil názor, že pokud má podnik jídelnu, kde dotuje zaměstnancům obědy, pak nemá důvod zavádět paušály na stravu. Ale například řidiči na cestách by s paušálem nemuseli zdlouhavě vyhledávat restauraci, která jejich stravenku akceptuje. Jaký na to máte názor?
Zaměstnavatelé budou po zavedení paušálu pod velkým tlakem zaměstnanců i odborů. Pro každého jsou peníze v hotovosti mnohem atraktivnější než dotované jídlo v kantýně. Podle průzkumu Svazu průmyslu si 78 procent zaměstnavatelů změnu stávajícího systému podpory stravování nepřeje. Co se týče řidičů na cestách, tak u těch je velice důležité z hlediska bezpečí na silnicích, aby je firmy podporovaly v kvalitním stravování. Stravenky jsou prostředkem, který zajistí, že si za ně nakoupí jídlo nebo zajdou do restaurace. Síť provozoven, které stravenky přijímají, je opravdu široká. My jsme nedávno navázali spolupráci například s Benzinou.
A mimochodem, pan Stárek ve své členské základně má především hotely a luxusní restaurace, za podniky poskytující obědy normálním lidem rozhodně mohou daleko spíše mluvit jiní, například platforma Moje Restaurace při AMSP.
Proč se domníváte, že stravenkový paušál přihraje vyšší tržby supermarketům?
Stravovací paušál bude nahrávat nákupům v zahraničních řetězcích, protože se lidé budou snažit ušetřit. Oběd v restauraci, který zaplatíte stravenkami, jednoduše psychologicky "bolí" méně, než když musíte sáhnout do peněženky. Podle průzkumu lidé se stravenkami chodí na obědy do restaurací 3x častěji než ti bez nich. Roční obědy v restauracích pro jednoho dnes vyjdou kolem 30 000 korun, což je více než jeden průměrný měsíční plat v čistém. Spousta lidí si to nebude prostě moci dovolit.
Co vás přimělo k nedávnému uzavření smlouvy o přijímání stravenek Sodexo s německým obchodním řetězcem Lidl? Mohlo by se zdát, že uzavíráte smlouvu s někým, tedy se supermarketem, kam podle vaší teorie v případě zavedení stravenkového paušálu zamíří zaměstnanci nakoupit si "tabák, alkohol a levné jídlo"…
Vůbec ne - je technicky zablokováno, aby se v Lidlu mohl stravovací příspěvek použit na cokoliv jiného než potraviny. A znovu: naopak ministerstvo financí chce zavést stravovací paušál, který princip podpory stravování zcela popírá - spíše je tedy na místě ptát se paní ministryně Schillerové, jakým způsobem to zajistí její návrh.
Jde mi spíše o princip. Myslela jsem to tak, že na jednu stranu bude případný stravenkový paušál podle vás přihrávat tržby obchodním řetězcům, kam se pak lidé půjdou například "odbýt houskou", a přitom s nimi uzavíráte nové kontrakty, aby si tu housku koupili i za stravenky.
Především bylo naším požadavkem, aby se v Lidlu nemohl stravovací příspěvek použit na cokoliv jiného než na potraviny - to je zabezpečeno technicky na úrovni pokladního softwaru. Mimochodem, na rozdíl od takzvaného stravovacího paušálu od ministerstva financí, za který si alkohol a cigarety koupit můžete.
A za druhé, i my se pohybujeme na konkurenčním trhu, všichni naši konkurenti mají samoobsluhy ve svém portfoliu provozoven, těžko se tedy jedna firma může snažit vychovávat trh ve věci, kterou by naopak mělo regulovat ministerstvo financí, které jsme k tomu ostatně opakovaně vyzývali.
Kritici stravenkovým hráčům často vyčítají, že provize z Česka míří převážně do zahraničí. Jakou souhrnnou částku vyplatila za dobu svého působení v Česku společnost Sodexo svým francouzským majitelům na dividendách?
Za minulý fiskální rok, který pro nás skončil v srpnu, letos po dohodě s akcionářem žádné dividendy posílat do zahraničí nebudeme, částečně budeme tyto volné prostředky investovat mimo jiné i do pomoci restauracím. Tato kritika je mimochodem velice účelová, protože přece drtivá většina zahraničních firem - a ty jsou páteří české ekonomiky - odvádí své zisky zakládajícím společnostem a nikdo se nad tím nepozastavuje. To, co jsme vyplatili naší mateřské společnosti v minulých letech, je v porovnání s jinými odvětvími naprosto zanedbatelné.
