Jak vypadala letos v lékárnách "klasická zima" - tedy měsíce těsně před příchodem koronaviru do Česka?
Zimní a podzimní sezona má v lékárnách vždy podobný průběh - kromě chronických pacientů přichází zákazníci s nachlazením nebo chřipkou, která je vždy jednou za dva až tři roky silnější. Lidé si začátkem roku chodili nejčastěji pro léky na nachlazení a virózy či pro doplňky stravy na podporu imunity. To se ale změnilo hned s prvními zprávami z Číny a potom Itálie. Koncem ledna už se lidé nejvíce zajímali o roušky, respirátory a bezoplachové antibakteriální gely.
S příchodem koronaviru pak nastal v Česku zlom. Jak se konkrétně změnilo chování zákazníků a jejich poptávka?
Jakmile se pandemie přiblížila k našim hranicím, přišla doslova panická vlna. Lidé se začali hromadně předzásobovat, a to nejen rouškami a respirátory, které vedeme jen jako doplňkový sortiment, ale také antibakteriálními gely, jednorázovými rukavicemi a volně prodejnými léky na nachlazení a virová onemocnění. V tu dobu jsme zaznamenali nárůst tržeb nejen v lékárnách, ale především na e-shopu, v některých kategoriích až o 800 procent.
Investovali jsme do ochranných plexiskel, zavedli jsme technické pauzy, abychom mohli pravidelně lékárnu řádně dezinfikovat a personál si mohl odpočinout. Zákazníci do lékárny mohli vstupovat jednotlivě, ve frontě byly povinné rozestupy a nabádali jsme k využívání bezhotovostních plateb.
Kam se vyšplhaly náklady na ochranné pomůcky a opatření v kamenných lékárnách?
Vzhledem k nedostatku ochranných pomůcek jsme se stejně jako většina národa snažili improvizovat a hledat alternativní řešení. Nechali jsme si ušít roušky u jedné malé tuzemské firmy, která běžně šije hračky, využili jsme pomoci středních škol, které mají laboratoře, a ty nám zapůjčily osobní ochranné štíty pro lékárenské týmy. Spustili jsme také novou aplikaci, jejímž prostřednictvím si zákazníci mohou rezervovat léky na recept ve vybrané lékárně a dostanou notifikaci, jakmile je lék připraven k vyzvednutí. Léky na předpis si mohou zarezervovat také na našem webu.
Celkové náklady na ochranné pomůcky a hygienická opatření, které jsme zavedli v lékárnách, se pohybují řádově v desítkách milionů korun.
Na trhu začal být v té době nedostatek některých léků a potravinových doplňků. Nejznámějším případem byl paracetamol, kterým se lidé kvůli koronaviru začali předzásobovat ve velkém. Jak obtížné bylo lék v té době od dodavatele získat, jak rychle mizel z pultů a zahýbalo to nějak s jeho cenou?
Co se týče léčiv s paracetamolem, plošný nedostatek jsme nepociťovali, i když v některých případech léky s touto účinnou látkou nebyly lokálně dostupné. Ale byl to obecně spíš logistický problém, trh se musel vyrovnat s poptávkou, která byla o 300 procent větší než běžná spotřeba. Cena těchto produktů se nijak neměnila.
Naopak lidmi "zatracovaný" byl během pandemie ibuprofen. Je to vidět na poptávce i nadále?
Zprávy o škodlivosti ibuprofenu se nezakládaly na žádné vědecké studii. I tak ale vyvolaly mezi zákazníky prudkou reakci. Pokoušeli jsme se i v lékárnách uvést vše na pravou míru, ale podobně jako u předzásobení léky jsme nebyli moc úspěšní.
Mají teď lidé tendenci vracet některá "nasyslená" balení volně prodejných léků zpět do lékáren?
Zakoupené léky se do lékárny nedají vrátit. Lékárna totiž u vrácených léků nemůže zjistit, zda byly skladovány za správných podmínek, a jsou tedy bezpečné k dalšímu užívání. Expirační doba léčiv je několik let a v případě volně prodejných léků na léčbu nachlazení a vysoké teploty není od věci mít balení v domácí lékárničce. Již poměrně dlouho ale doporučujeme, aby zákazníci do lékárny vraceli léky s prošlou expirační dobou, v rámci námi poskytovaných služeb zajistíme jejich odbornou ekologickou likvidaci. Lidé by si měli uvědomit, že žádné léky nepatří do koše či do kanalizace.
Čeho dalšího byl ještě během pandemie nedostatek? Vyráběli si lidé doma vlastní dezinfekce? Požadovali třeba něco, co kolovalo jako zaručená babská rada? Případně začali třeba více využívat bylinky či homeopatika?
Podle zvýšeného zájmu o peroxid vodíku můžeme usuzovat, že se Češi pustili do výroby domácí dezinfekce podle návodu Světové zdravotnické organizace. Bylinky a homeopatika jsou oblíbenými doplňky celoročně a v našich lékárnách nabízíme i homeopatické poradenství.
Jak poslední týdny a měsíce ovlivnily výdej léků na předpis?
Každá regulace - a v naší situaci byla co do rytmu života celé země mimořádná - vyvolá řadu nezamýšlených důsledků. Po silné vlně poptávky v březnu se zákazníci předzásobili nejen neregulovanými přípravky, ale chroničtí pacienti i předpisovými léky, aby pokud možno omezili nutnost vycházet. Nemocnice a polikliniky snížily svůj provoz na akutní výkony.
Vyvolaný strach z nákazy, který bohužel u závažněji nemocných pacientů stále přetrvává, ovlivní celý tento a možná i příští rok. Řada pacientů odkládá své preventivní prohlídky a operační výkony. Osobně jsem, spolu s částí odborné veřejnosti, přesvědčen, že tato neblahá vedlejší reakce bude mít mnohem negativnější dopad na zdraví pacientů než celá pandemie. Nemocnice očekávají, že by se u nich život měl vrátit do běžných kolejí až na podzim. Odhadujeme, že se z těchto důvodů trh předpisových léků letos propadne o pět až 10 procent.
Nechtěl bych však zapomenout ani na pozitivní dopady nouzového stavu - nošení roušek pomohlo alergikům a výrazně snížilo i počet chřipek a nachlazení, spotřeba antibiotik a všech přípravků na nachlazení výrazně poklesla.
Jak vypadaly tržby lékáren na začátku pandemie a následně po ní? A zároveň srovnáme-li tyto tržby s e-shopem a prodejem skrze internetového prodejce potravin Rohlík.cz?
Objednávání on-line bude jistě pokračovat v růstu posledních několika let, a to i na Rohlíku. V lékárnách následovalo po zhruba třicetiprocentním nárůstu tržeb v březnu ochlazení řádově s desetiprocentním poklesem. Ten, jak jsem již zmínil, povede k celkovému propadu trhu v tomto roce.
Lze do budoucna odhadnout, zda zákazníci začnou dávat přednost spíše on-line nákupům léků, nebo pro ně bude dál stěžejní návštěva kamenných poboček?
V zásadě pokračuje trend nárůstu podílu nákupů na e-shopu, nicméně zhruba 90 procent zákazníků si stejně vyzvedává své objednávky přímo v lékárně. Osobní kontakt a případné doporučení zůstanou asi vždy nenahraditelné. A kromě toho, léky na předpis jsou zatím stále doménou kamenných lékáren, nedají se objednat on-line.
Od června mají zákazníci možnost pohodlněji uplatnit eRecept. Kromě papírového či elektronického receptu mohou nově přijít také s občanským průkazem. Lékárník pouze naskenuje kód na jeho zadní straně a tím se dostane ke všem otevřeným receptům, které může ihned vydat.
Lékárníci mají také přístup do sdíleného lékového záznamu, a tak mohou jednoduše odhalit případné nevhodné kombinace léčiv nebo duplicitně užívané léky, čímž mohou pacientovi v krajním případě i zachránit život. Technologie jsou sice na vzestupu, ale lidský faktor je, a věřím, že vždy bude, nezastupitelný.
