Revoluce v německých obchodech. Lidl, Aldi a další už přijímají i české karty

Jiří Hovorka Jiří Hovorka, David Kořínek
11. 9. 2015 13:48
Největší maloobchodní a diskontní řetězce v Německu jako Lidl, Aldi, Kaufland nebo Netto konečně začaly přijímat i mezinárodní platební karty MasterCard a Visa. Tedy karty, které vydávají i banky v České republice. Právě v jejich akceptaci bylo Německo překvapivě pozadu. Řetězcům vadily vysoké poplatky - nyní díky regulaci prosazené EU klesnou.
Češi ročně v německých obchodech kartou zaplatí nákupy za více než 1,6 miliardy korun.
Češi ročně v německých obchodech kartou zaplatí nákupy za více než 1,6 miliardy korun. | Foto: Thinkstock

Praha/Berlín – Revolucí v oblasti platebních karet lze nazvat změnu, k níž v uplynulých týdnech došlo v Německu. Ocení ji i Češi, kteří tam jezdí nakupovat. Největší maloobchodní a diskontní řetězce Lidl, Aldi, Kaufland nebo Netto totiž začaly přijímat i mezinárodní platební karty MasterCard a Visa. Tedy karty, které vydávají i banky v České republice.

V Německu tak postupně končí výjimečná situace, kdy tamní obchodníci vedle hotovosti přijímali většinou jen karty EC Card německé kartové asociace. Důvod byl dlouhé roky stejný: němečtí obchodníci nechtěli platit vyšší poplatky spojené s kartami MasterCard a Visa.

Nyní se ale situace změnila poté, co v březnu Evropský parlament schválil omezení těchto poplatků, které si banka může za platbu kartou na obchodnících účtovat. Nově bude od 9. prosince u takzvaného interchange fee (který inkasuje banka, která vydala kartu) zaveden strop 0,3 procenta u kreditních (úvěrových) karet a 0,2 procenta u debetních karet (karta spojená s běžným účtem).

Stejná změna začne platit i v Česku a i zde půjde o výrazný zásah do trhu. Dnes se totiž výše interchange fee pohybuje v průměru kolem jednoho procenta. V Česku se zatím řeší převážně možné negativní důsledky nové regulace - banky a kartové společnosti varují před zvyšováním bankovních poplatků. Průlom v Německu ale ukazuje konkrétní pozitivní dopad.

Změna se týká několika tisíc prodejen napříč celým Německem. Už v únoru začaly karty MasterCard a Visa plošně akceptovat prodejci elektroniky Media Markt a Saturn. Opravdový průlom pak přišel 19. června, kdy tiskové prohlášení k akceptaci mezinárodních platebních schémat vydaly postupně Kaufland, Lidl a Aldi.

První dva řetězce z koncernu Schwarz začaly MasterCard a Visu přijímat od července na všech zhruba 4000 pobočkách. Na konci června se k nim přidal ještě Netto Marken-Discount. A postupně akceptaci karet v prázdninových měsících zaváděly pobočky Aldi (těch je v Německu více jak 4000), které rovnou začaly přijímat i bezkontaktní platby, což zatím v Německu rozhodně není standard.

Počet vydaných karet s bezkontaktní funkcí se v Německu pohybuje kolem 4,5 milionu karet z celkových více jak 100 milionů. V Česku je to 7,4 milionu z 11,1 milionu.

Podle statistik společnosti Visa v zahraničí Češi své platební karty používají nejvíce právě v Německu. Ročně v tamních obchodech utratí více než 60 milionů eur (přes 1,6 miliardy korun). "Díky současnému boomu bezhotovostního placení a rychlému rozvoji akceptační sítě bude obliba nakupování v Německu u našich občanů ještě růst," tvrdí Marcel Gajdoš, regionální manažer Visa Europe pro Českou republiku a Slovensko.

Karty MasterCard a Visa už dříve v Německu přijímaly třeba nadnárodní značky jako třeba oděvní řetězce C&A nebo H&M, benzinové pumpy nebo další domácí maloobchodní řetězec Rewe. Naopak kartami MasterCard a Visa stále nezaplatíte například v tamních prodejnách nábytku IKEA.

Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality a rady! Osobní finance Aktuálně.cz.

 

Právě se děje

před 4 minutami

Při ranním požáru ve sklepě paneláku v Brně zemřel člověk

Jeden člověk zemřel při ranním požáru sklepa panelového domu v Rerychově ulici v Brně-Bystrci. Evakuace ostatních obyvatel domu nebyla nutná, informovali hasiči na twitteru a v přehledu zásahů na svých webových stránkách. Na místě pracují vyšetřovatelé.

 

před 7 minutami

Počet podnikatelů v ČR se loni snížil o 20 tisíc, nejvíce nových přibylo v Praze a okolí a na jižní Moravě

Začalo podnikat téměř 60 tisíc lidí. Zároveň ale ukončilo své podnikání 45 tisíc lidí, o deset tisíc méně jich bylo vymazáno z registru v souvislosti se zrušením oprávnění ke zprostředkování spotřebitelského úvěru. Vyplývá to z analýzy dat společnosti CRIF. 

Nejvíce lidí začalo loni podnikat v Praze (9567), ve Středočeském kraji (7810) a v Jihomoravském kraji (6786). Nejméně lidí začalo naopak podnikat v Karlovarském kraji (1405), v Libereckém kraji (2380) a v Plzeňském kraji (2838).

Česká národní banka zrušila k 1. dubnu 2019 podnikatelské oprávnění 120 tisíc fyzických osob, které měly založené oprávnění k podnikání v pomocných finančních službách, především jako zprostředkovatelé úvěrů a pojistných produktů.

Zdroj: ČTK
před 51 minutami

Ministři a zástupci bezpečnostních složek státu jednají na úřadu vlády o připravenosti na případné rozšíření nákazy koronavirem z Číny

Proberou dosavadní opatření i plán pro případné šíření onemocnění. Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) předloží rozbor připravenosti státních hmotných rezerv. "Pan premiér chce mít informace ze všech úhlů pohledu," řekl novinářům před začátkem jednání.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) zopakoval, že na letišti v Ruzyni začali cíleně vyhledávat pasažéry, kteří vykazují symptomy podobné koronaviru. Cestujícím je určena také informační kampaň. A pro lety z Číny byly vyčleněny dva speciální vchody, které se budou pravidelně dezinfikovat. 

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Hospodářské noviny: Miliardář Šmejc koupil pražskou reprodukční kliniku

Investiční skupina Emma Capital miliardáře Jiřího Šmejce koupila pražskou reprodukční kliniku Europe IVF International, píší dnešní Hospodářské noviny (HN). Hodnotu transakce deník neuvedl, roční obrat zdravotnického zařízení je podle něj kolem 150 milionů korun. Česko patří spolu se Španělskem k hlavním centrům umělého oplodňování v Evropě, uvádějí HN. Jedním z důvodů jsou vstřícné zákony.

HN připomínají, že reprodukční medicíně v Česku dominuje zdravotnická skupina FutureLife, která spadá do svěřenských fondů premiéra Andreje Babiše (ANO). Kliniky skupiny FutureLife se kromě Česka a Slovenska nachází také ve Velké Británii, v Irsku, v Rumunsku, Finsku a Estonsku. Podle HN je FutureLife po španělské skupině IVI dvojkou na evropském trhu.

Podnikatel Jiří Šmejc je podle říjnového žebříčku časopisu Forbes s majetkem 20 miliard korun 10. nejbohatším Čechem. Šmejc je menšinovým vlastníkem a předsedou představenstva společnosti Home Credit, která poskytuje spotřebitelské půjčky.

Zdroj: ČTK
Další zprávy