Revoluce v německých obchodech. Lidl, Aldi a další už přijímají i české karty

Jiří Hovorka Jiří Hovorka, David Kořínek
11. 9. 2015 13:48
Největší maloobchodní a diskontní řetězce v Německu jako Lidl, Aldi, Kaufland nebo Netto konečně začaly přijímat i mezinárodní platební karty MasterCard a Visa. Tedy karty, které vydávají i banky v České republice. Právě v jejich akceptaci bylo Německo překvapivě pozadu. Řetězcům vadily vysoké poplatky - nyní díky regulaci prosazené EU klesnou.
Češi ročně v německých obchodech kartou zaplatí nákupy za více než 1,6 miliardy korun.
Češi ročně v německých obchodech kartou zaplatí nákupy za více než 1,6 miliardy korun. | Foto: Thinkstock

Praha/Berlín – Revolucí v oblasti platebních karet lze nazvat změnu, k níž v uplynulých týdnech došlo v Německu. Ocení ji i Češi, kteří tam jezdí nakupovat. Největší maloobchodní a diskontní řetězce Lidl, Aldi, Kaufland nebo Netto totiž začaly přijímat i mezinárodní platební karty MasterCard a Visa. Tedy karty, které vydávají i banky v České republice.

V Německu tak postupně končí výjimečná situace, kdy tamní obchodníci vedle hotovosti přijímali většinou jen karty EC Card německé kartové asociace. Důvod byl dlouhé roky stejný: němečtí obchodníci nechtěli platit vyšší poplatky spojené s kartami MasterCard a Visa.

Nyní se ale situace změnila poté, co v březnu Evropský parlament schválil omezení těchto poplatků, které si banka může za platbu kartou na obchodnících účtovat. Nově bude od 9. prosince u takzvaného interchange fee (který inkasuje banka, která vydala kartu) zaveden strop 0,3 procenta u kreditních (úvěrových) karet a 0,2 procenta u debetních karet (karta spojená s běžným účtem).

Stejná změna začne platit i v Česku a i zde půjde o výrazný zásah do trhu. Dnes se totiž výše interchange fee pohybuje v průměru kolem jednoho procenta. V Česku se zatím řeší převážně možné negativní důsledky nové regulace - banky a kartové společnosti varují před zvyšováním bankovních poplatků. Průlom v Německu ale ukazuje konkrétní pozitivní dopad.

Změna se týká několika tisíc prodejen napříč celým Německem. Už v únoru začaly karty MasterCard a Visa plošně akceptovat prodejci elektroniky Media Markt a Saturn. Opravdový průlom pak přišel 19. června, kdy tiskové prohlášení k akceptaci mezinárodních platebních schémat vydaly postupně Kaufland, Lidl a Aldi.

První dva řetězce z koncernu Schwarz začaly MasterCard a Visu přijímat od července na všech zhruba 4000 pobočkách. Na konci června se k nim přidal ještě Netto Marken-Discount. A postupně akceptaci karet v prázdninových měsících zaváděly pobočky Aldi (těch je v Německu více jak 4000), které rovnou začaly přijímat i bezkontaktní platby, což zatím v Německu rozhodně není standard.

Počet vydaných karet s bezkontaktní funkcí se v Německu pohybuje kolem 4,5 milionu karet z celkových více jak 100 milionů. V Česku je to 7,4 milionu z 11,1 milionu.

Podle statistik společnosti Visa v zahraničí Češi své platební karty používají nejvíce právě v Německu. Ročně v tamních obchodech utratí více než 60 milionů eur (přes 1,6 miliardy korun). "Díky současnému boomu bezhotovostního placení a rychlému rozvoji akceptační sítě bude obliba nakupování v Německu u našich občanů ještě růst," tvrdí Marcel Gajdoš, regionální manažer Visa Europe pro Českou republiku a Slovensko.

Karty MasterCard a Visa už dříve v Německu přijímaly třeba nadnárodní značky jako třeba oděvní řetězce C&A nebo H&M, benzinové pumpy nebo další domácí maloobchodní řetězec Rewe. Naopak kartami MasterCard a Visa stále nezaplatíte například v tamních prodejnách nábytku IKEA.

Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality a rady! Osobní finance Aktuálně.cz.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 44 minutami

KLDR odpálila podle Soulu balistickou raketu krátkého doletu

KLDR odpálila do moře balistickou raketu krátkého doletu, informovala agentura AP s odvoláním na jihokorejskou vládu. Střela spadla zřejmě do vod mimo japonskou výlučnou ekonomickou zónu, uvedla agentura Kjódó. Severokorejský velvyslanec při OSN zhruba v téže době na Valném shromáždění OSN v New Yorku vyzval Spojené státy, aby upustily od "nepřátelské politiky" vůči Severní Koreji.

Vypuštění rakety nepředstavuje okamžitou hrozbu pro americký personál, území ani pro spojence USA, sdělila v reakci armáda Spojených států, která má v Jižní Koreji na 28 000 vojáků. Odpálení střely však podle ní "zdůraznilo destabilizující dopady nedovoleného" severokorejského zbrojního programu.

Testy balistických raket zakazují KLDR rezoluce Rady bezpečnosti OSN. Soul nejprve informoval o blíže neurčené střele, kterou KLDR odpálila do moře východně od svých břehů. Japonsko už tehdy uvedlo, že by mohlo jít o balistickou raketu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy