"Prosím netušíte někdo, jestli není nějaká soutěž o nejhloupější a nejnesmyslnější reklamu? Moc ráda bych nominovala tu s línou rodinou s dětmi exotického vzhledu a nepochopitelným textem," píše pod příspěvkem na Facebooku jedna z uživatelek.
"Není vhodnější na českém trhu dát bílou rodinu? To se musí všechno přebarvovat, aby se neřeklo," podivuje se komentující. "Už se těším na další reklamu pro naši typickou rodinu - dědeček a babička černí, děti tmavý," reaguje další.
Přípravy na Vánoce bývají dřina🎄🎁 Abyste to všechno lépe zvládli a zároveň si užili sváteční pohodu, nadělujeme vám spoustu dárků, které pomohou i potěší. 🥰 Rozbalte si je už teď na https://t.co/DLbLJyjWRE pic.twitter.com/dmYwX632fX
— Vodafone ČR (@Vodafone_CZ) November 26, 2020
"Nic proti těm klukům, ale vadí mně, proč v Česku nemůže být na Vánoce reklama třeba s českými sirotky. Proč neustále propagujete LGTB a preferujete v reklamách cizince? To vám Češi platí málo?" ptá se operátora jiný uživatel.
Žijí tady s námi, vzkazuje Vodafone
"Nenávistné reakce, které jsme bohužel zaregistrovali na našem Facebooku, musíme jednoznačně odmítnout," říká pro on-line deník Aktuálně.cz Kateřina Šantorová z tiskového oddělení společnosti.
Podle šéfa Vodafone Dvořáka společnost obsadila do vánoční kampaně "možná ne úplně typickou rodinu" s indonéským otcem, který je ale již několik let po smrti. "Ale je to rodina, která tady s námi žije. A pro nás jako pro společnost je strašně důležité, abychom propojovali všechny lidi mezi sebou - bez ohledu na jejich názor, barvu pleti, sexuální orientaci, pohlaví nebo kulturu, ze které přicházejí," reagoval na nenávistné příspěvky v prohlášení na sociální síti Facebook Dvořák.
Šantorová dodává, že Vodafone si chlapce pro svou propagaci vyhlédl letos v létě, a bratry Sama a Maxe tak lidé mohli vidět již v srpnové kampani. "Chtěli jsme ukázat Vánoce autentické rodiny, a tak kluky doplnila jejich maminka Michaela, pro kterou bylo natáčení premiérou. Jako překladatelka a profesorka indonézštiny doposud s filmem žádnou zkušenost neměla," upřesňuje Šantorová.
Neúplná rodina
Řada lidí si na druhou stranu vánoční kampaň mobilního operátora pochvaluje. "Normálně reklamu nemám ráda, ale na tuhle vaši se vždycky ráda podívám, kluci jsou super," komentuje videospot jedna z žen. Další za ni děkuje s připomínkou, že ne všechny děti mají kompletní rodinu.
Právě i kvůli absenci "hlavy rodiny" se totiž v komentářích objevují další kritické reakce. "Já bych chtěla znát onu "psychologii reklam". Matka dělá všechno, dárky, jídlo, tahá stromek. Kde je hlava rodiny? To už se i z reklam vytratil klasický prototyp rodiny," stěžují si lidé s tím, že "veselejší" by podle nich bylo vyobrazit v reklamě rodinu úplnou. Dalším komentujícím se pak nezamlouvá způsob, jakým děti ve spotech mobilního operátora tráví vánoční čas - tedy především před obrazovkou.
Podle marketingového konzultanta Zdeňka Haška přehnaná politická korektnost skutečně může zabíjet kreativitu, nebo dokonce napomáhat právě i netoleranci a xenofobii. To podle něj ale rozhodně není příklad tohoto aktuálního spotu Vodafonu. "Hájí tím značku, která má své neměnné hodnoty a věřím, že tímto gestem ji jen posílí," říká Hašek.
Spot se podle něj snaží lidi spojovat bez ohledu na jejich původ nebo rodinný model, což očividně někoho, kdo je xenofob, může popuzovat. "Politici jdou často příkladem, více rozdělují než spojují. Věřím, že podobných reklam a postojů uvidíme v budoucnu více," dodává.
Přehnaná reakce na kritiku, a to z jakékoliv strany, však může být na škodu. "Nedávno jsem pro jeden motoristický týdeník dělal rozhovor o kontroverzních automobilových reklamách z celého světa. Některé byly opravdu kontroverzní až rasistické a stažené oprávněně. Některé značky ale zbytečně podléhají tlakům a reklamu stahují. A děje se to nejen v Česku," připomíná Hašek.
Chybují i firmy
Příkladem oprávněného stažení reklamy je podle Haška letošní spot německého automobilového koncernu Volkswagen. Ve spotu postrkují velké bílé ruce muže tmavé pleti po ulici kolem nového vozu Volkswagen Golf. Nakonec ho dotlačí do budovy s názvem Petit Colon, což ve francouzštině znamená "malý osadník". Celá věc tak ještě získává podtón kolonizace. Rada Volkswagenu se omluvila a uvedla, že klip se na webu objevil z nedostatku kulturní vnímavosti, a nikoli z rasistických pohnutek.
Tato reklama přitom není první kontroverzí tohoto druhu, kterou musel Volkswagen řešit. Loni v březnu dozorčí rada automobilky odsoudila šéfa podniku Herberta Diesse, který odkazovala na nacistický slogan. Diess na firemní akci ve snaze zdůraznit potřebu zvýšit zisky použil větu "EBIT macht frei" (EBIT osvobozuje). EBIT je označení pro zisk před úroky a zdaněním. Později se Diess za svůj výrok omluvil a vysvětlil, že v žádném případě nechtěl připomenout nacistický slogan "Arbeit macht frei" (Práce osvobozuje), který byl za holokaustu umístěn nad branou koncentračního tábora v Osvětimi.
V Česku se na druhou stranu před třemi lety "proslavil" leták řetězce Lidl, ve kterém oblečení propagoval černoch, což řadu lidí rozčílilo. Na facebookové stránky řetězce, který leták vydal, posílali nenávistné komentáře a někteří německému obchodníkovi oznamovali, že u něj kvůli tomu přestanou nakupovat. Řetězec se ale za svůj nápad postavil a vyzval zákazníky k toleranci.
V roce 2016 si zase například před fotbalovým mistrovstvím Evropy německá skupina Pegida stěžovala na to, že výrobce cukrovinek Ferrero umístil na obaly čokolád Kinder chlapce tmavé pleti. Přitom šlo o fotky fotbalových reprezentantů Německa z jejich dětství.
