Jiří Králíček působí jako manažer maloobchodní sítě Bala, jejíž členové provozují 1250 obchodů. Za více než 60 procenty z nich stojí vietnamští majitelé, a jejich podíl se podle Králíčka každoročně zvyšuje.
"Čeští provozovatelé dokázali expanzi zahraničních řetězců ustát. Ti, kteří s podnikáním v 90. letech začínali, ale v současné době odcházejí do důchodu, a pokud nemají v rodině nástupce, obchod nabídnou k prodeji nebo pronájmu. A ve většině případů se přihlásí právě vietnamští obchodníci," popisuje situaci na trhu Králíček.
Pro Vietnamce je typické, že před zaměstnaneckým poměrem dávají přednost podnikání, a to velmi často právě v maloobchodu. V Česku žije přes 54 tisíc lidí s vietnamským občanstvím, z toho více než 20 tisíc podle údajů ministerstva průmyslu a obchodu podniká.
Asociace malých a středních podniků a živnostníků už v roce 2015 uváděla, že konkrétně v maloobchodě pak podniká na 18 tisíc lidí vietnamské národnosti. Novějšími daty ovšem nedisponuje.
Jsou efektivnější, připouští svaz obchodu
Že počet vietnamských večerek stále roste, potvrzuje také prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. "Přebírají čím dál tím více prodejen od malých českých sítí, protože dokážou operovat mnohem efektivněji," podotýká.
Podle Prouzy vietnamské večerky s tržním podílem kolem 23 procent představují dokonce největší obchodní řetězec v tuzemsku. Pro srovnání, Lidl jako největší řetězec se svými bezmála 300 prodejnami a asi 8300 zaměstnanci má zhruba šestnáctiprocentní tržní podíl. "Vietnamské večerky se tváří jako malé nezávislé obchůdky, ale jsou to velmi dobře koordinované, centrálně řízené prodejny, mají společné nákupy, společný informační systém, společnou slevovou politiku," tvrdí Prouza.
Zástupce Vietnamců ve vládní radě pro národnostní menšiny Huu Uyen Pham na druhou stranu pro deník E15 uvedl, že vietnamské večerky jsou většinou rodinné firmy, které fungují jako samostatné jednotky.
Růst hlavně ve městech
Kromě maloobchodní sítě Bala má v Česku nemalý podíl prodejen s vietnamskými provozovateli také síť Můj obchod, za kterou stojí řetězec Makro. "V alianci Můj obchod máme poměrně velký počet vietnamských obchodníků, odpovídá to trendu, který je v oblasti tradičního maloobchodu znatelný," potvrzuje vedoucí franšíz Můj obchod Miroslav Pácl.
Pavel Březina z Asociace českého tradičního obchodu k tomu doplňuje, že vietnamských večerek přibývá hlavně ve městech. Na vesnicích a menších obcích je podle něj situace složitější - zavírané prodejny totiž podle něj v těchto místech chce přebírat jen málokdo.
Odlišná obchodní strategie má úspěch
Podle oslovených odborníků se vietnamským obchodům s potravinami daří lépe než těm českým především kvůli odlišné obchodní strategii. Zmiňují zejména dlouhou pracovní dobu, minimální náklady na pracovní sílu, ale třeba i odlišnou a komplexnější nabídku zboží.
Tyto "rodinné" prodejny typicky provozují manželské páry, kdy manžel zajišťuje zásobování a partnerka zboží prodává. "Vietnamští obchodníci mají většinou nižší režijní náklady - pracuje tam celá rodina a v objektu často i bydlí," vysvětluje Králíček ze sítě Bala.
S tím souhlasí člen předsednictva Česko-vietnamské společnosti Dinh Van Hoi, který také připomíná, že manželé často do chodu podniku zapojují také své potomky.
Pácl ze sítě Můj obchod zmiňuje také velkorysou pracovní dobu, která je často sedm dní v týdnu od brzkého rána až do pozdního večera. Otevřeno bývá také během státních svátků. "Zákazník si může být jistý, že mají otevřeno, téměř kdykoliv potřebuje," potvrzuje.
Lidé navíc mohou v prodejnách narazit i na méně rozšířené zboží. "Jedná se o asijské speciality, cukroviny různých značek dovezené z Polska či Turecka a asi každého překvapí velké množství druhů nápojů v plechovkách a s různou příchutí," pokračuje Pácl.
Zájem i přes vyšší cenu
Vietnamské večerky dokážou obstát i v konkurenci velkých zahraničních řetězců, jako jsou Lidl, Kaufland nebo Albert, navzdory tomu, že zboží často prodávají za vyšší ceny. "Vzhledem k tomu, že často masivně vykupují zboží v akcích v supermarketech, musí si pak k takovému zboží něco málo přirazit, takže cenově jsou o něco výš," domnívá se Prouza.
Králíček ze sítě Bala má ale za to, že vyšší ceny ve vietnamských samoobsluhách nezpůsobuje vyšší přirážka obchodníka, ale vyšší nákupní cena od dodavatele.
"Z kategorií, kde jsou prodejny Bala s řetězci srovnatelní, jsou to například uzeniny, u piva jsou rozdíly v akčních cenách od pěti až osmi procent, což je ovlivněno zejména logistikou. Na naše obchody složí pivovar 20 přepravek, na supermarket celé auto," uzavírá Králíček.
