Praha - Na běžný nákup chodí Češi méně častěji než před pěti lety, v obchodě ale nechají více peněz. Vyplývá to z výzkumu agentury GfK a Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, který se zaměřil na rychloobrátkové spotřební zboží.
Zatímco v roce 2012 chodili Češi na běžný nákup téměř denně (v průměru 355krát za rok), loni klesl počet nákupů na 340. Před pěti lety ale při každé návštěvě obchodu utratili v průměru necelých 200 korun, loni už o třicet korun více (o 15 procent).
Pokud vynásobíme počet návštěv a útratu, nechal každý Čech v pokladnách obchodů loni i přes nižší počet návštěv 77 520 korun, zatímco před pěti lety to bylo jen 70 290 korun (o 10,3 procenta méně).
Téměř polovinu místa (47 procent) v průměrném nákupním košíku zabírají čerstvé a chlazené výrobky. Z nich utrácejí lidé nejvíce za maso a masné výrobky, dále za mléčné výrobky a pečivo (sladké i slané).
Další šestinu (16 procent) tvoří nápoje, zhruba desetinu (devět procent) pak polotovary a potřeby pro domácnost a hygienu. Základní potraviny, jako jsou cukr, olej či mouka, zabírají v nákupním košíku čtyři procenta.
Nejvíce peněz přitom Češi nechávají v hypermarketech, které ukusují třetinu jejich běžných nákupů. Tyto největší prodejny si svůj podíl na maloobchodním trhu udržují dlouhodobě, i když v posledních letech jejich pozice nepatrně slábne. Zatímco v roce 2012 utráceli Češi v hypermarketech 33,5 procenta svých příjmů, loni to bylo lehce pod třetinu.
Podíl útrat naopak roste v diskontních prodejnách. Těm se za pět let podařilo posílit z necelých 16 procent na více než devatenáct. Bylo to hlavně na úkor malých obchodů, které se na nákupech Čechů podílely v roce 2012 více než pětinou, loni to už bylo pod 18 procent.
Nižší útraty v malých prodejnách mají vliv na jejich uzavírání - hlavně na vesnicích, kde se je nevyplácí držet při životě. Loni v Česku podle výzkumu společnosti Nielsen ukončilo činnost asi 200 obchodů, především těch, jejichž prodejní plocha dosahuje do 50 nebo 400 metrů čtverečních.
