Podle HN jen v posledním půlroce potvrdil Nejvyšší správní soud české části řetězce pět pokut v celkové výši skoro tři miliony. Nejvyšší milionovou schválil před dvěma týdny, a to za celkem šest prohřešků.
Nejzávažnějším byl prodej sušených plodů kustovnice čínské, v nichž laboratoř nalezla pesticid karbofuran. V dalších případech kontroly například zjistily, že v prodávaných výrobcích je jiné množství masa nebo tuku, než je uvedeno na obalu. Podle inspektorů také na etiketách chyběl seznam alergenů, případně nalezli i prošlé a zkažené zboží.
Řetězec nálezy inspektorů nezpochybňuje, vinu však často přičítá dodavatelům. Od inspekce navíc vždy dostává pouze souhrnnou pokutu za několik prohřešků dohromady. Žádá proto, aby pokutu rozpočítala jednotlivě.
"Stát trestá naši společnost za kvalitu výrobků, ale zároveň kvůli své rozhodovací praxi a nastavené legislativě znemožňuje tuto kvalitu vymáhat u našich dodavatelů," uvedl pro HN mluvčí českého Lidlu Tomáš Myler. "Bez toho, aby obchodní řetězec přesně znal část sankce, která dopadá na konkrétního dodavatele, nemůže po nich uložené finanční sankce vymáhat," doplnil.
Česká zemědělská a potravinářská inspekce však podle HN argumentuje tím, že pokuty rozdělovat nelze a soudy tuto praxi potvrzují jako správnou.
Lidl se kvůli tomuto sporu obrátil na soud, ovšem neúspěšně - soud dal za pravdu potravinářské inspekci. Konečná výměra sankce podle ní není výsledkem úvah o "každém relevantním hledisku zvlášť, nýbrž o všech v jejich vzájemné souvislosti", uvedl Nejvyšší správní soud.
Poukázal na takzvanou absorpční zásadu, kterou se udělování uvedených pokut řídí - za základ se vezme nejzávažnější prohřešek a k němu se jako přitěžující okolnosti připočítají další.
Lidl v minulosti čelil také dalším prohřeškům. Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) řetězci uložila pokutu 100 000 korun za to, že firma ve svém logistickém centru v Cerhovicích na Berounsku řádně netřídila odpady podle jednotlivých druhů a kategorií. Společnost tenkrát proti pokutě nepodala odpor.
Dalším prohřeškem, který řešil i soud, byla takzvaná vábivá reklama. Lidl nabízel v akci devět konkrétních výrobků od potravin přes oblečení až k nábytku za výhodnější cenu, než za kterou je lze běžně koupit. Na prodejny se však zboží dostalo v omezeném množství - většina byla vyprodaná hned v první den akce.
Při nepoměru mezi nabídkou a poptávkou přitom musel být prodejce podle NSS schopen vysvětlit svou podnikatelskou úvahu ve správním řízení. Soud řetězci tenkrát vyměřil pokutu 150 000 korun.
