Veselý a chutný, Ten samý, Jenom tak nebo Otevřená pokladna - nové vedení bývalých poboček fastfoodového řetězce McDonald's minulý týden oznámilo, že si z těchto názvů hodlá vybrat jeden, pod kterým populární fastfood v Rusku znovu oživí. Nový majitel už varianty předložil ke schválení tamní patentové agentuře Rospatent, napsal americký server CNN.
Ještě nedávno se ale mluvilo o tom, že se McDonald's v Rusku přejmenuje na Strýčka Váňu. "Oznámili, že zavírají. Dobře, zavřete si. Ale zítra už v těchto místech nebude McDonald's, ale Strýček Váňa," prohlásil v březnu na adresu řetězce předseda Státní dumy Vjačeslav Volodin. Z návrhu nového loga, který vzápětí obletěl internet, bylo přitom patrné, že velké změny s řetězcem Rusové neplánují. Nápadně se totiž podobalo původnímu americkému logu.
Podobně se to Rusové pokusili vyřešit s populárními nápoji od americké společnosti Coca-cola. Ta zastavila svou činnost v zemi zhruba před dvěma měsíci. Její výrobky jsou sice v některých obchodech stále k dostání, ceny se ale zvýšily přibližně o 200 procent.
Ruská firma Očakovo proto přišla na trh s napodobeninami populárních nápojů Coca-cola, Fanta a Sprite, které navrhla tak, aby vzhledem co nejvíce připomínaly světové protějšky. Pojmenovala je CoolCola s "kultovní příchutí kokakoly", Fancy a Street.
Rozprodej majetků pokračuje
McDonald's a Coca-cola patří mezi největší západní značky, které se z Ruska v reakci na rozpoutání války rozhodly stáhnout. Konkrétně McDonald's stál tento krok už desítky milionů dolarů, protože v zemi například dál platil své zaměstnance či dodavatele.
Řetězec vstoupil na ruský trh s velkou slávou před více než 30 lety a mezi běžnými Rusy si získal značnou popularitu. V zemi měl nakonec téměř 850 restaurací. Kvůli ruské invazi na Ukrajinu se ovšem před dvěma měsíci stáhnul a minulý týden potvrdil, že zpět do Ruska se už vracet nehodlá.
Veškerá aktiva nyní americká společnost prodává současnému provozovateli a držiteli provozní licence Alexandru Govorovi. Ten provozuje 25 restaurací McDonald's v Rusku na základě franšízové smlouvy od roku 2015, a to prostřednictvím své firmy GiD LLC.
Záměr prodat tam své aktivity ale oznámilo už mnoho dalších firem, včetně třeba britské tabákové společnosti Imperial Brands či energetického gigantu Shell.
Některé z nich je už kompletně předaly místním manažerům, firemní vybavení přitom zanechaly na místě. Podle analytika společnosti Natland Petra Bartoně se totiž jejich transport zpět na Západ firmám kvůli komplikacím, jako je překotný odchod a velká vzdálenost, nevyplatí.
"Tím pádem zařízení buď odprodají místním, případně je jim místními zabaveno. A místní s ním mohou dále podnikat. Obzvláště když si Rusko velkou hlavu z duševního vlastnictví moc nedělá," dodává pro online deník Aktuálně.cz Bartoň.
O tom, že to však nejde tak snadno, se Rusové přesvědčili už během pokusu provozovat dál německý hobbymarket OBI. Ten se již před několika týdny v rekordním čase z ruského trhu zcela stáhl. Ruské vedení řetězce ale uzavření prodejen podle časopisu Forbes odmítlo respektovat a prodejny si otevřelo.
Vzpoura ovšem v tomto případě trvala jen dočasně. Německá centrála OBI Rusy odstřihla od serverů společnosti. Nakonec odevzdala svých 27 ruských poboček nejmenovanému investorovi. Ani za ně nechtěla zaplatit. Podmínkou přitom bylo, že ochranná známka firmy se už nebude v Rusku používat. "Znovu zdůrazňujeme, že skupina OBI není ani nebude dále zainteresována v Rusku, ať přímo, či nepřímo," ujistila v polovině dubna německá centrála. "Jiné informace jsou pouze propagandou a vnější aktivitou ze strany Ruska, na což bohužel skupina OBI nemá žádný vliv," dodala v prohlášení.
Dobře, že odešly, řekl Putin
Ačkoli sám ruský prezident Vladimir Putin podle agentury Reuters minulý čtvrtek prohlásil, že je odchodem západních značek z ruského trhu v podstatě potěšen, protože tak jejich místo mohou zaujmout právě domácí obchodníci, v Kremlu jejich úprk opakovaně vyvolal značnou vlnu nevole.
Odchod velkých značek jako právě McDonald's nebo Coca-cola podnítil vznik zákona, který by umožnil pobočky západních firem v Rusku v podstatě znárodnit. Momentálně stát podle agentury Reuters s jeho schvalováním pokročil, přijít v platnost má údajně již během několika týdnů.
Rusko tak může ovládnout pobočky těch firem, které by podle státu svým rychlým odchodem ohrozily trh práce či průmysl. Dotkl by se konkrétně společností s větším než čtvrtinovým podílem v rukou "nepřátelských zemí". Samotné převzetí by probíhalo s pomocí dosazených správců.
Podle agentury Reuters se nový zákon může týkat například italské bankovní společnosti UniCredit, rakouské Raiffeisenbank nebo fastfoodového řetězce Burger King, které stále vyčkávají, jak se situace v zemi vyvine.
"V první řadě bude vláda uplatňovat pravidla na velké společnosti," potvrzuje Sergej Suchanow, právník z poradenské společnosti RSP International. "Aby se vyhnuly správci, musejí ukázat, že své ruské podniky nenechají na holičkách," dodává.
Konzultant Ulf Schneider dodal, že pracuje na povolení, aby si zahraniční společnosti alespoň mohly vybrat svého správce samy. "Prodej je možnost, ale podmínky pro něj nejsou dobré," uzavřel pro agenturu Reuters.
Analytici přitom dodávají, že podobný krok, jako je zavedení tohoto zákona, západní firmy od byznysu v Rusku pravděpodobně ještě více odradí.
Šance pro šedý trh a růst padělků
Společnostem, které již z Ruska utekly, Putin nepřímo vzkázal, že Moskva i přes jejich odchod najde způsoby, jak o luxusní zboží a technologie nepřijít. "Nehodláme se od toho odříznout," řekl ve videohovoru s lídry bývalých sovětských států. "Chtějí nás trochu zmáčknout, ale v moderním světě je toto jednoduše nerealistické, nemožné," dodal.
Jak si ale země přístup k pokročilým materiálům, součástkám či softwaru reálně udrží, ruský prezident neuvedl. Naznačil ovšem, že řešením může být příklon k asijským zemím.
"Zástupci našeho byznysu čelí problémům, samozřejmě, zejména na poli dodávek a dopravy. Přesto se dá ale vše upravit a nastavit novým způsobem," dodal Putin neurčitě.
Server Business Insider už před několika týdny naznačil, že řešením pro Rusy by mohlo být státem přimhouřené oko nad šedým trhem, tedy neoficiálními prodeji mimo distribuční sítě výrobců. Očekává se také, že výrazně stoupne počet padělků, a to hlavně u luxusního zboží.
Bez technologií podniky neudrží, míní analytici
Analytici jsou ale vůči podobným prohlášením skeptičtí. Pokud se Rusové budou některé západní produkty snažit nahradit, utrpí podle nich minimálně na kvalitě.
"Obecně platí, že čím sofistikovanější byla místní činnost poboček západních firem, tím bude hůře nahraditelná. Hi-tech provozy budou doslova nahrané, tam skutečně stačí, aby se porouchala jedna součástka, kterou nelze přivařit, a zastaví se celý provoz," domnívá se Bartoň.
"I proto západní sankce míří na obchod s technologickými součástkami. Západ viděl, co s jeho průmyslem udělal covidový přerod dodávek čipů, a nyní se podobnou katastrofu snaží vytvořit v Rusku," říká analytik.
Připomíná tím dobu, kdy pandemie koronaviru dokázala značně zkomplikovat dodávky čipů z Asie do západních zemí. Nedostatek polovodičů používaných v různých oblastech - od chytrých telefonů až po automobily - totiž výrazně narušil plány klíčových odvětví ekonomik. Doteď se s ním potýkají například výrobci aut či elektroniky.
