Souhrnný index, který sleduje ceny obilovin, rostlinných olejů, mléčných výrobků, masa a cukru na mezinárodních trzích, se meziměsíčně zvýšil o 4,8 procenta na 127,1 bodu. V meziročním srovnání vzrostl dokonce o 40 procent, připomíná zpráva Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO).
Konkrétně index cen obilovin vzrostl o šest procent, index cen rostlinných olejů se meziměsíčně zvýšil o 7,8 procenta a index cen cukru pak stoupl o 6,8 procenta.
Index cen masa se v květnu zvýšil o 2,2 procenta a cenový index pro mléčné výrobky vzrostl o 1,8 procenta, uvedla FAO.
Jak se vyvíjel index cen potravin v uplynulých letech
Výsledky rostoucích cen potravin nejsou podle ekonomů důsledkem toho, že by bylo lidstvo jedlo více než v minulosti nebo by svět zasáhla nestandardně špatná úroda.
A to i přesto, že některé suroviny špatnými podmínkami pro pěstování zasaženy skutečně jsou - například se kvůli tomu šplhají nahoru ceny kávy odrůdy arabica. Ta se v současnosti na newyorské burze obchoduje za více než 157 dolarových centů za libru, což je nejvíce za uplynulé čtyři roky.
"Na současném svižném růstu cen potravin má největší podíl zdražování vstupů do procesu jejich výroby - tedy komodit jako je obilí, sója, kukuřice atd.," popisuje situaci analytik Raiffeisenbank Vít Hradil. "Kromě standardních příčin, jako jsou výkyvy počasí, lze důvody hledat i v pandemických narušeních zemědělských a zpracovatelských provozů," dodává.
Jednodušeji řečeno - úroda se v pandemii mnohdy nesklidila celá, zejména kvůli tomu, že řada pracovníků z ciziny se musela vrátit do svých domovů.
Ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda se navíc domnívá, že pandemie přiměla nadnárodní potravinářské kolosy jako Nestlé nebo Danone tvořit větší zásoby. "Tyto nadnárodní korporace seznaly, že pro případ další pandemie nebo zhoršení té stávající potřebují větší zásoby základních ingrediencí svých produktů, neboť opětovné šíření nákazy může zase zhoršit podmínky mezinárodního obchodu a přepravy a způsobit závažné výpadky. Takové, jaké nyní představuje takzvaný 'čipový hladomor', jenž ochromuje například i český autoprůmysl," domnívá se.
Zásoby - hmotné rezervy - z podobných důvodů podle Kovandy hromadí i celé státy. "Například Rusko omezuje vývoz svých základních zemědělských komodit, jakou jsou obiloviny, aby jej možné zhoršení pandemie nezaskočilo," dodává ekonom.
Podle deníku Financial Times sehraje roli v dalším růstu cen potravin i návrat lidí do restaurací. "Jakmile začnou lidé zase chodit do restaurací, ceny potravin dál porostou," upozorňuje ekonom FAO Abdolreza Ababssian.
Důvodem jsou náklady na pracovní sílu a přepravu i nedostatečné přepravní kapacity.
Právě náklady na přepravu surovin jsou teď podle Caroline Bainové z Capital Economics tím, co na cenu potravin výrazně působí. Ropa je totiž nejdražší za skoro dva roky, v současnosti severomořská Brent stojí kolem 70 dolarů za barel.
"Pokračující otevírání ekonomik, hlavně pak sektoru služeb, bude tlačit ceny nahoru, zatímco stabilizaci dodavatelských řetězců k předkrizovému normálu nelze čekat dříve než za několik měsíců. Minimálně po takovou dobu se budeme muset s dalším zdražováním potravin smířit," potvrzuje analytik Hradil.
V neposlední řadě je podle ekonoma BH Securities Štěpána Křečka nutné si uvědomit, že do cen potravin se zahrnuje i inflace. "Potraviny jsou totiž nezbytnou součástí spotřebního koše, po kterých se výrazně nesníží poptávka ani při výrazném zdražení," vysvětluje.
Právě inflace v dubnu v Česku meziročně vzrostla o 3,1 procenta, což bylo o 0,8 procentního bodu více než v březnu a nejvíc od loňského září.
