Praha - Příliš sladká a tučná jídla či nápoje by měly zdražit, aby stát získal více peněz na léčení zdravotních následků u jejich konzumentů. Tak lze zjednodušeně shrnout návrh, který je součástí volebního programu Strany zelených, na němž se podíleli i ekonomové Miroslav Zámečník či Jan Švejnar.
Takzvanou daň z tloušťky chtějí zelení zavést na "potraviny s vysokým obsahem rafinovaného cukru a živočišných tuků", tedy například na cukrovinky, čokolády, uzeniny či sladké limonády.
Podle Zámečníka nemusí jít nutně o novou daň, ve hře je i "pouhé" přeřazení těchto potravin ze snížené do základní sazby DPH.
"Ti kdo se trochu dokážou rozhlídnout za hranice České republiky, vidí, že v menší či vyšší míře jde o trend v řadě zemí Evropy," řekl online deníku Aktuálně.cz předseda Strany zelených Ondřej Liška.
Jídla či nápoje s vysokým obsahem cukru nebo tuku už výrazněji zdaňují - nebo brzy začnou - například Dánsko, Finsko či Lotyšsko. Ve Velké Británii nebo Francii jsou pak potraviny způsobující obezitu zdaněny vyšší (nesníženou) sazbou DPH, podobně je tomu - u nápojů - ve většině států USA.
Vyšší zdanění nezdravých potravin doporučila už před pár lety i Světová zdravotnická organizace. "Spotřební daň na tučné potraviny, sladkosti a některé slazené nápoje navrhlo také rumunské ministerstvo zdravotnictví, avšak dosud nebyl schválen," dodává Petr Toman ze společnosti KPMG Česká republika.
Kdo si vědomě ničí zdraví, ať si přispěje na léčení
"Nejde nám o zvýšení příjmů státního rozpočtu za každou cenu a zdanit vše, co se dá. Nechceme ani něco zakazovat, jde nám o prevenci a motivaci. Nicméně zrovna příjem ze zdanění nezdravých potravin může pomoci zdravotnímu systému," vysvětluje Liška.
Připomíná, že Česká republika má nejvyšší spotřebu slazených limonád na obyvatele v celé Evropské unii. "S tím prokazatelně souvisí výskyt cukrovky, nárůst obezity a následné výdaje ze zdravotního systému," říká Liška, který ještě jako ministr školství usiloval například o zákaz umisťovat automaty na sladké nápoje či cukrovinky do školních budov.
Zelení zatím nemají konkrétní představu o výši daně ani přesnější odhad, kolik by státu přinesla. Podle Lišky by však šlo o zdanění "v rozumné míře", přičemž důležité nejsou ani tak okamžité příjmy, jako hlavně masivní úspory ve zdravotnictví v dalších letech.
Stát by měl podle Lišky také více zvýhodnit například biopotraviny, ať už nižším zdaněním, nebo přímou podporou zpracovatelského průmyslu. "Mnoho českých chovatelů nyní musí vozit zvířata na jatka do Rakouska nebo Německa, protože v Česku nenajdou jatka s certifikátem bio. Maso se pak vozí zpátky třeba s německou značkou a je zbytečně dražší," vysvětluje Liška.
Nesmysl a sociální inženýrství, namítají ostatní
Ostatní větší strany ale nápad zelených většinou důrazně odmítají. Snad s výjimkou Věcí veřejných.
"Šlo by o tom možná uvažovat, pokud chceme přesun zátěže na oblast nepřímých daní, kdy člověk může sám ovlivnit svou spotřebu. Diskutovali jsme o tom, a přestože to teď v programu nemáme, výhledově bychom se tomu nebránili," říká stínový ministr financí za Věci veřejné Kamil Jankovský.
Místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka se obává, že náklady na zavedení a administrativní správu nové daně by vysoce převýšily výnosy. "Nevidím jako efektivní zavádět nové a nové daně na nejrůznější nectnosti. Daňové zatížení by muselo být poměrně dramatické, aby se státu zaplatily náklady," dodává.
Podle stínového ministra financí ODS Martina Kocourka by měl stát "velmi, velmi vysoké ambice, pokud bychom měli určovat, co je zdravé či příliš luxusní". Případné znevýhodnění určitého životního stylu je podle něj otázka smluvních vztahů zdravotních pojišťoven, nikoliv daňové soustavy.
Značných administrativních komplikací se obává také místopředseda KDU-ČSL Pavel Horák. Novou daň nemají v programu ani komunisté.
"Daň z tloušťky mi připadá jako naprosto šílený nápad," konstatuje další kandidát na ministra financí, Miroslav Kalousek z TOP 09. Dodává nicméně, že - podobně jako ODS - se do budoucna nebrání přesunu zátěže z přímých daní na nepřímé.
"Absurdnější příklad takového sociálního inženýrství si lze stěží představit," dodává místopředseda TOP 09 Jaromír Drábek. Také on by šel spíše cestou individuálních smluv se zdravotními pojišťovnami.
Přenechat "správu daně" na pojišťovnách by však podle ekonoma Miroslava Zámečníka přineslo více nevýhod. "Zjišťovat hříšníky by museli praktičtí lékaři, a fakticky by tak vystupovali jako svého druhu berní úředníci, vyměřující výši daně," říká.
Pojištěnec by se musel dostavit do ordinace na prohlídku a musí souhlasit s odebráním vzorků na testy kvůli kouření a alkoholu. Také předání výsledků pojišťovně by podle Zámečníka vyžadovalo souhlas pojištěnce, neboť jde o jeho osobní zdravotní data.
"Lidé, kteří dobře vědí, kolik tisíc korun by je taková prohlídka stála na sankcích, by se raději ordinacím vyhýbali obloukem a to co možná nejdéle, i za cenu vážných zdravotních problémů. Řešením nejsou ani sankce pro ty, kdo by se prohlídkám vyhýbali," vysvětluje Zámečník, proč preferuje spotřební daň při nákupu před úpravou smluv s pojišťovnami.
Na dražších cigaretách a alkoholu se shodnou všichni
Naopak prakticky všechny velké strany se shodují se zelenými ohledně možnosti dále zvyšovat spotřebních daně u tabákových výrobků a alkoholu s výjimkou vína. Napříč stranami také zaznívá varování, že zvyšování má být koordinované s ostatními státy, aby nevedlo k lacinějším dovozům či daňovým podvodům.
| Čtěte také: Tajná zpráva o alkoholu. Každá druhá láhev je falešná Kauza černého alkoholu. Zatočíme s ním, tvrdí politici Zdanit víno? Ne, zdražme tvrdý alkohol, plánují lidovci |
