Praha - Od půlky září mohou firmy, kterým z objektivních důvodů klesají zakázky, požádat stát o finanční pomoc na udržení stávajících zaměstnanců.
Žádosti budou přijímat úřady práce pouze od firem, které už mají problém s přidělováním práce. Jednou z podmínek získání pomoci je, že vybrané zaměstnance již firma poslala do stavu takzvané částečné nezaměstnanosti podle zákoníku práce.
Ministerstvo práce a sociálních věcí v úterý oficiálně představilo takzvaný kurzarbeit po česku. Od německého vzoru se liší hlavně tím, že zaměstnanci, o jejichž místa půjde, nezůstanou doma, ale budou se částečně vzdělávat.
Projekt Vzdělávejte se pro stabilitu využije prostředky z evropských fondů. V první fázi mají úřady práce připraveno 400 milionů korun. V případě zájmu je prý ministerstvo připraveno získat další prostředky.
„Doba poskytování podpory je stanovena na půl roku, s možností prodloužení až na 12 měsíců, pokud takové prodloužení uzná Úřad práce ČR za účelné a nezbytné pro trh práce," říká ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek.
Jen pro firmy v problémech
Jedna společnost může během zmíněného půl roku získat maximálně 500 tisíc korun. I zde však mohou nastat odůvodněné případy, kdy úředníci rozhodnou o navýšení rozpočtu nad limit.
Podporu může dostat malá firma stejně jako velká, musí však splnit několik kritérií.
Musí jí klesnout tržby v meziročním srovnání v posledním čtvrtletí minimálně o pětinu. Poměřovat se přitom budou tržby přepočtené na jednoho zaměstnance.
Druhou podmínkou je, že minimálně měsíc před podáním žádosti o podporu musí firma mít zaměstnance, na které žádá podporu, ve stavu takzvané částečné nezaměstnanosti, kdy jim dočasně nedává práci a platí jim 60 procent mzdy.
Dále bude firma muset prokázat, že zaměstnancům není schopna zajistit práci minimálně v rozsahu 80 procent obvyklé pracovní doby. Zde je však stanovena i spodní hranice, a sice na čtyřiceti procentech. Spodní hranice má zajistit, že se do programu dostanou jen firmy, které jsou schopné dočasnou krizi do budoucna přestát.
Poslední podmínka pak obecně omezuje výši podpory, kterou firma vyčerpala v rámci evropských fondů v minulých letech. Platí například to, že během tří let lze vyčerpat maximálně 200 tisíc eur.
| Čtěte také: Práci lidem zachrání eurofondy. Startuje kurzarbeit Pracoval jen za jídlo a pivo, stát ho chce potrestat Kdy vám firma může snížit mzdu a jak se bránit |
Částečný režim s plnou mzdou
Pokud firma všechna výše zmíněná kritéria splní, pak se její vybraní zaměstnanci ocitnou v režimu, kdy část pracovního týdne stráví v práci a část na školeních.
Úřady práce přitom budou firmám vyplácet náklady na vzdělání a za dny, kdy zaměstnanci budou na školení, firmy získají i mzdové náklady včetně odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Zaměstnanci tedy i nadále v měsících, které stráví částečně v práci a částečně vzděláváním, budou dostávat sto procent mzdy.
Zaměstnavatelům budou úřady práce mzdové náklady proplácet každý měsíc, náklady za vzdělání pak proplatí úřad po konci vzdělávacích kurzů.
Měsíční příspěvek na jednoho zaměstnance je zastropován na úrovni 31 tisíc korun.
Projekt má skončit v polovině roku 2015.
„Samotná školení lidí firmám nové zakázky automaticky nezajistí. Mohou jim ale krátkodobě ulehčit od fixních nákladů. Nicméně zdá se, že kritéria získání příspěvku budou pro firmy poměrně přísná," komentuje novinku Klára Valentová, expertka na pracovní právo z advokátní kanceláře Vilímková, Dudák & Partners.
„Domnívám se, že pro podporu zaměstnanosti by bylo vhodné zpružnit pracovně-právní legislativu, aby firmy mohly se zaměstnanci lépe pracovat i bez dotací," dodává Valentová.
