reklama
 
 

Kdy vám firma může snížit mzdu a jak se bránit

16. 2. 2009
Foto: Aktuálně.cz
Dostali jste nečekaně jen část předchozí mzdy?
Doporučujeme

Možná právě vy patříte k zaměstnancům, kteří na výplatní pásce našli nečekaně méně peněz než dříve. Co s tím?

Připravili jsme přehled nejčastějších případů krácení mezd. V některých případech se můžete úspěšně bránit, v jiných bohužel nemůžete dělat skoro nic.

Pohyblivá složka

Čím dál více firem rozděluje mzdu na pevnou a pohyblivou složku. "Díky tomu můžou lépe hodnotit zaměstnancův výkon v uplynulém měsíci. Pokud totiž není mzda rozdělená, nelze z ní prakticky strhávat žádné pokuty například za nekvalitní práci, nesplnění zadání a podobně," říká účetní Petra Králová.

Poměr mezi pevnou a pohyblivou částí mzdy bývá obvykle zhruba 2:1, nejde ale o závazné pravidlo. Pevná (základní) část musí dosahovat alespoň státem stanovené minimální mzdy. Ta u nejméně kvalifikovaných profesí činí 8000 korun měsíčně, u nejnáročnějších - typicky manažerských - pak 16 100 korun. Podrobnosti stanoví nařízení vlády č. 567/2006 Sb.

Čtěte více k tomuto tématu:
Máte mzdový výměr? Snadno můžete přijít o peníze
Ještě vám nepřišla výplata? Podívejte se, co dělat
Výpověď z práce musí mít důvod, radí expertka online

Aby pohyblivá část plnila svůj motivační smysl, je vhodné jasně stanovit pravidla pro její přiznání. "Zaměstnanec by měl vědět, za jakých podmínek získá celou pohyblivou složku. Typicky jde například o plné a efektivní využívání pracovní doby, aktivní přístup k práci, kvalitativní či kvantitativní ukazatele, absenci závažných chyb a podobně," říká Králová. Jestliže pak zaměstnanec tyto podmínky splní, má na výplatu pohyblivé složky právní nárok. Její případné krácení musí firma zdůvodnit. To mimo jiné potvrdil i Nejvyšší soud.

Stanovení takových pravidel - ať už v pracovní smlouvě, mzdovém výměru nebo nějakém interním předpisu - ale není pro firmu povinností. "Zaměstnavatel tedy může mzdu rozdělit na pevnou a pohyblivou složku, aniž by jasně definoval podmínky pro přiznání pohyblivé části," potvrzuje podnikový právník Zdeněk Bauer. Pak záleží čistě jen na rozhodnutí nadřízeného, jakou výši této nenárokové částky v konkrétním měsíci přizná. Před zaměstnancem nemusí nic zdůvodňovat.

Co dělat, když se ve druhém případě zachová zaměstnavatel zcela nespravedlivě? Nejúčinnější obranou je samozřejmě dát výpověď nebo firmě navrhnout dohodu o ukončení pracovního poměru (třeba se vás ráda zbaví i s mírným odstupným). "Pokud má zaměstnanec na výběr, typicky je-li mzda dohodnuta v pracovní smlouvě při začátku pracovního poměru, neměl by především na takto nejasné stanovení pohyblivé složky vůbec přistupovat," radí Bauer.

Přesto ani ve druhém případě nejste úplně bez šancí. Jestliže vám firma dala výrazně méně peněz než srovnatelným kolegům, zvláště když jde o náhlé a nezdůvodněné snížení, můžete uspět s poukazem na zákaz diskriminace. Zaměstnavatele můžete žalovat kvůli porušení § 16 a § 110 zákoníku práce. Z těchto paragrafů jednoduše řečeno plyne, že všichni zaměstnanci na stejné úrovni, stejného pracovního zařazení, stejné výkonnosti či zkušeností by měli být placeni přibližně stejně.

Pro úplnost dodejme, že rozdělení mzdy na pevnou a pohyblivou (nenárokovou) část musí být výslovně zmíněno v pracovní smlouvě či mzdovém výměru. Každopádně musí být tato možnost stanovena předem. Firma se tedy nemůže rozhodnout, že vaši dosud pevně stanovenou mzdu rozdělí teprve zpětně za minulý měsíc.

Částečná nezaměstnanost: Jen 60 % mzdy

Kvůli současné ekonomické krizi roste počet firem, které zaměstnancům vyplácejí jen 60 procent předchozího výdělku. Lidé se pak ocitají v takzvané částečné nezaměstnanosti.

Zaměstnavatel však o takovém krácení mzdy nemůže rozhodnout jen tak. Podle zákoníku práce je takové řešení možné, jestliže "nemůže přidělovat  zaměstnanci  práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu výrobků  nebo omezení poptávky po poskytovaných službách".

Působí-li ve firmě odbory, musejí s takovým dočasným snížením výdělků souhlasit. V ostatních firmách je nutný souhlas úřadu práce.

"Dočasnost" se v takových případech naštěstí neposuzuje podle pobytu sovětských vojsk v ČSSR po roce 1968. Zákon jasně stanoví, že snížení mzdy je možné maximálně po dobu jednoho roku.

"Důležitou podmínkou je, že v době, za kterou se vyplácí náhrada mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku na základě rozhodnutí o částečné nezaměstnanosti, nesmí zaměstnanec pracovat," dodává Lenka Hanicová z Úřadu práce hlavního města Prahy. Neznamená to, že byste nemohli pracovat celý předchozí měsíc. Pokud má pro vás firma práci jenom od pondělí do středy, dostáváte za tyto dny plnou mzdu, a za čtvrtek a pátek pak jen zmíněných 60 procent.

Každopádně vždy musíte dostat alespoň částku rovnající se státem stanovené minimální mzdě.

Co třeba osmdesát procent?

Podle vašich ohlasů se vyskytly případy, kdy firma zaplatila třeba jen 80 procent předchozí mzdy. "Vždyť je přece krize. Buďte rádi, že jsme vám nedali jenom šedesát procent," řekl zaměstnavatel jednomu z našich čtenářů. Co dělat v podobných případech, chybí-li zmíněný souhlas odborů nebo úřadu práce?

Jestliže máte mzdu stanovenou v pracovní nebo kolektivní smlouvě (či jiné dohodě, nazvané třeba "smlouva o mzdě"), musíte s její případnou změnou souhlasit. Nejspíš si řeknete: Nejsem blázen, proč bych souhlasil se snížením? Jenže v mnoha situacích je pořád lepší zůstat zaměstnaný, než přijít o práci úplně - třeba kvůli krachu vaší firmy. „Přistoupíte-li dobrovolně na nižší mzdu, nezapomeňte takovou dohodu časově omezit. Třeba na půl roku s tím, že případné prodloužení musíte opět výslovně schválit," radí Bauer.

Vyplývá-li váš výdělek "jen" ze mzdového výměru nebo jiného jednostranného rozhodnutí zaměstnavatele, jsou vaše možnosti mnohem omezenější. Firma vám může mzdu snížit prakticky z jakéhokoliv důvodu (nebo i bez uvedení důvodu), nepotřebuje váš souhlas. Jedinou podmínkou je zachování alespoň minimální mzdy (či přesněji její úrovně pro danou práci), zákonných příplatků (práce o víkendech, v noci a podobně) a už zmíněný zákaz bezdůvodné diskriminace. Podrobně jsme o mzdovém výměru psali v samostatném článku.

Ve všech ostatních případech platí, že ani v době krize nemůže zaměstnavatel jen tak snížit mzdu třeba jen na 80 procent. "Pokud tak přesto učiní, je to podle zákoníku práce prakticky stejné, jako kdyby vám mzdu nevyplatil vůbec," říká Králová. Mimo jiné můžete na zaměstnavatele podat insolvenční návrh (podrobnosti najdete v samostatném článku).

Čtěte více k tomuto tématu:
Máte mzdový výměr? Snadno můžete přijít o peníze
Ještě vám nepřišla výplata? Podívejte se, co dělat
Výpověď z práce musí mít důvod, radí expertka online

autor: Petr Kučera

Související

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama