Praha - Česká koruna je nejsilnější od ukončení kurzovního závazku České národní banky (ČNB). Poprvé od 10. dubna překonala hranici 26,50 koruny za euro a v pondělí odpoledne se obchodovala za 26,46 koruny.
Sílícímu kurzu nahrávají proevropsky příznivé výsledky voleb ve Francii i Německu a dobrý stav ekonomiky v celé Evropě.
"Po francouzských volbách skončilo období politické nejistoty. Díky tomu, že zmizela hrozba odchodu Francie z eurozóny, nebo dokonce z Evropské unie, začalo posilovat euro, které pozitivně ovlivňuje všechny měny v regionu," říká Viktor Zeisel, ekonom Komerční banky.
Dobrým příslibem pro budoucnost Evropské unie je také vítězství CDU v Severním Porýní-Vestfálsku, které naznačuje, že Angela Merkelová bude i nadále stát v čele Německa.
Neposiluje pouze česká koruna. "Obdobný vývoj vůči euru dnes zaznamenaly i další měny regionu. Posílení koruny vůči euru tedy lze přičíst spíše vývoji v regionu než konkrétním událostem v tuzemské ekonomice," tvrdí hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
Na korunu působí i další faktory. Podle investičního stratéga Raiffeisenbank Michala Brožky je jedním z důvodů posilování i signál, který vyslala ČNB ohledně budoucího zvyšování úrokových sazeb. "ČNB vyslala jasný signál, že pokud koruna nebude posilovat, je vysoká pravděpodobnost zvyšování úrokových sazeb. Trh na to reaguje se zpožděním, chvíli trvá, než si to přebere," vysvětluje Brožka.
Koruna dnes pokořila hranici 26,5 Kč za euro a je tak nejsilnější od konce kurzového závazku pic.twitter.com/fiWVlIGgpc
— Jakub.Seidler (@JakubSeidler) May 15, 2017
Centrální banka původně očekávala, že po ukončení intervencí dojde k rychlejšímu posilování kurzu české měny. Silnější koruna jí měla do budoucna pomoci tlumit inflační tlaky v domácí ekonomice.
"Pokud by mírné posílení hladiny kurzového závazku trvalo déle, tak se bude více vytvářet potřeba přistoupit k postupnému odpoutání úrokových sazeb od stávající hranice," řekl již předminulý týden po zasedání bankovní rady guvernér Jiří Rusnok. Ve své poslední čtvrtletní prognóze ČNB odhaduje, že úrokové sazby vzrostou už v letošním třetím čtvrtletí.
Vyšší úrokové sazby v České republice ve srovnání s eurozónou by vedly k dalšímu přílivu zahraničního kapitálu, a tedy k tlakům na posílení české měny.
Díky umělému oslabování kurzu investoři korunu v uplynulých letech nakupovali ve velkém dopředu. Z tohoto důvodu zatím neposilovala nijak výrazně.
"Nad českou korunou visí hrozba toho, že je překoupená. Kdykoli může nastat významnější uzavření pozice, potom by oslabovala, zatím se to ale neděje," říká Brožka.
Faktor, který korunu vůbec neovlivňuje, je podle analytiků současná vládní krize. "Koruna obecně málokdy reaguje na domácí politický vývoj. Bez ohledu na vládní krize a politické přestřelky máme totiž relativně silné instituce a směr ekonomiky je díky tomu jednoznačně daný. Výměnou vládnoucích stran by neměl být nijak změněn," popisuje Brožka. Jinak je to ovšem v případě Polska nebo Maďarska, kde nejsou politické instituce zdaleka tak stabilní a měna citelněji reaguje na vládní výkyvy.
